Kontrolou plnění úkolů bylo v sídle OSŽ v pražských Vysočanech ve středu 13. 7. 2022 zahájeno první prázdninové zasedání Představenstva OSŽ, které bylo zahájeno v 9 hodin a které moderoval předseda OSŽ Mgr. Martin Malý. Na programu Představenstva OSŽ, které se sešlo v nejméně možném počtu (z 12 členů P-OSŽ bylo z důvodu dovolených přítomno pouze 7), byly tentokrát kromě tradičních bodů i smutné zprávy.

V závěru čtyřhodinového jednání členové P-OSŽ uctili minutou ticha ten den zesnulého Františka Vopátka, dlouholetého člena Podnikového výboru OSŽ při Českých drahách, a. s., a funkcionáře OSŽ.

Tradiční kolečko Informací ze zásadních jednání zahájil Antonín Leitgeb, tajemník Podnikového výboru OSŽ při Českých drahách, a. s., informací o inflační doložce: „Zaměstnavatel nám poslal nabídku na druhou změnu PKS s navýšením do tarifu včetně smluvních mezd do šedesáti tisíc korun, ale představa zaměstnavatele je taková, že PKS by platila do roku 2023, a to včetně,“ uvedl Antonín Leitgeb s tím, že odborové centrály se k tomuto tématu sejdou v pondělí 18. 7. ve 14 h: „Jaké stanovisko zaujmou, nevím. Pro mě osobně je posunutí termínu platnosti PKS nepřijatelné. Uvidíme, na čem se domluvíme, ale každopádně do konce tohoto měsíce bychom se chtěli sejít se zaměstnavatelem a zahájit kolektivní vyjednávání ke druhé změně PKS.“
Antonín Leitgeb informoval i o dalších „těžkostech“, například o organizační změně týkající se centralizace MTZ u OCÚ a o historické nechuti zaměstnanců vůči novým organizačním změnám: „Je nabíledni, že úspory v minulosti nebyly nikdy vyčísleny a ani teď nám úspory nikdo nedokáže specifikovat a odpovědět na otázku, proč se to tedy dělá?“ dodal (a Radek Nekola v této souvislosti vyzval k jisté zdrženlivosti: „…aby se počkalo na analýzu, respektive strategický dokument, kterým by to bylo vyjasněno. Zatím není jasný cíl, jakým směrem se budeme jako Skupina ČD ubírat.“). V závěru se pak Antonín Leitgeb věnoval „pokutě“ od Královéhradeckého kraje, operativám z důvodu ECM (jednotky řady 560 byly odstaveny), revizi smluv s kraji, skokovému zdražení energií či avizovaným krajským škrtům v dopravě.

Informací z Dozorčí rady ČD Cargo pokračoval Radek Nekola, I. místopředseda OSŽ a předseda Podnikového výboru OSŽ ČD Cargo, který například zmínil novou strategii řízení lidských zdrojů do roku 2026: „Je to velice důležitý materiál, kterým se společnost chce vypořádat s trhem práce a najít způsob, jak řešit náhradu těch, kteří budou odcházet do důchodu. Materiál nebyl zatím doprojednán, protože je rozsáhlý a zaslouží si naší pozornost,“ řekl Radek Nekola s tím, že společnost se snaží nabízet některé činnosti či benefity, které by mladé lidi oslovily, včetně nového pohledu na Sociální fond: „Není tam ale zmíněna strategie startovacích bytů, to je kategorie, která mě v tom materiálu chybí, zejména ve velkých aglomeracích je shánění cenově přijatelného ubytování komplikované.“
Radek Nekola dále hovořil o monitorování pracovního trhu a přenesení náboru na provozní jednotky nižších stupňů s cílem decentralizovat nábor zaměstnanců, „…to je to ´B´, aby tedy ředitelé měli volnější ruce pro nábor zaměstnanců. A to ´C´, které tam rovněž bylo zmíněno, je odborná příprava zaměstnanců v provozu. Máme zbytečně vysoké nároky na zaměstnance. Zjednodušeně řečeno, hodíme zaměstnanci na stůl předpisy D1 a D3 a další interní normy, aniž to všechno potřebuje. A ještě poslední věc: Je upraven katalog zaměstnání, nově je zřízeno povolání Instruktor provozních zaměstnanců. OSŽ věří, že zřízením této pozice v rámci každé provozní jednotky dojde ke změně přístupu k nově přicházejícím uchazečům o práci v provozních povoláních.“
Jak dále Radek Nekola uvedl, i společnost ČD Cargo se potýká s přesčasovou prací („Samozřejmě je to i o kapacitě dráhy, která není schopna uspokojovat všechny potřeby nákladní dopravy.“), mluvil i o navýšení základního kapacitu Cargo Adria, o masivních investicích (zvýšení kapacity) v přístavu Koper, o chystaném přesunu vozidel do lokalit, kde není ECM požadováno, a také o dceřiné společnosti ČD Cargo Logistik, která vstupuje do společného podniku (v rámci skupiny pěti firem) a má jistou exkluzivitu v rámci obsluhy nového terminálu ČD Logistik Mošnov: „Věřím tomu, že to zapadá do naší koncepce s pěti teminály v ČR.“
Telegraficky pak informoval o dohodě na přídělu do Sociálního fondu, o automatickém spřáhlu a jeho prezentaci na několika místech v ČR, zejména 25. 7. v Brně Maloměřicích, kde bude prostor i pro laickou veřejnost (pro odbornou veřejnost budou vozy s automatickým spřáhlem k vidění například v Plzni, Č. Budějovicích, či v Mostu.): „A naše stanovisko k tomu? My to vítáme, pro nás jako odboráře to znamená zvýšení bezpečnosti práce, protože úrazy při střetu s vozidlem mají ty nejtěžší následky. Kolegové ve Francii mají ale opačný názor - bere jim to práci. U nás ten zájem o tuto těžkou práci není tak velký, ale obávám se toho, že pokud k tomu bude český stát přistupovat jako k ECM a ETCS, tak to nakonec skončí slovy ´postarejte se sami´, a my opět nebudeme schopni konkurovat silnici. Jako odborář se obávám, že to zase zůstane na dopravcích a budeme řešit obrovské náklady na realizaci.“
V závěru svého vystoupení se věnoval i kolektivnímu vyjednávání: „Dnes ve 13 hodin by mělo konečně po obstrukcích začít kolektivní vyjednávání ve společnosti DYKO Metrans, vedením kolektivního vyjednávání společnost pověřila advokátní kancelář, to svědčí o tom, že sociální dialog je pro některé zaměstnavatele jako červený hadr.“ Tuto informaci doplnila Bc. Renata Dousková s tím, že arogance některých zaměstnavatelů je neskutečná.

Za Správu železnic (dále SŽ), respektive za Podnikový výbor OSŽ Správy železnic, informoval tajemník Miroslav Maincl, předně o jednání odborových centrál se zaměstnavatelem (17. 6.): „Blíží se do finále jednání o digitální zaměstnanecké kartě, k 1. 10. vznikne nová OJ SS VRT (organizační jednotka Stavební správa Vysokorychlostních tratí), kde dojde k přesunu zaměstnanců. Pak jsme byli seznámeni s pravidly oblékání na GŘ a nově i na dalších OJ. Všechno by bylo celkem pochopitelné, kdyby tam nebyla sankce typu výpověď. Přemýšlíme, kdo bude tím guru, který bude rozhodovat, zda vyhovuje oblečení zaměstnance – zatím je to v jednání, dojde ještě k úpravám.“ Dále Miroslav Maincl referoval o jednání PV (přeloženém z 23. na 30. 6.), kde se rovněž hodně diskutovalo o „pravidlech oblékání“ a o možnosti zapracovat home office do PKS (možné to bude: „…až to projde zákoníkem práce.“). Řeč byla i o schůzce s generálním ředitelem SŽ na téma inflace. „Byli jsme ubezpečeni, že generální ředitel si je plně vědom aktuální nelehké ekonomické situace a snaží se udělat maximum pro to, aby zaměstnance SŽ podpořil. Na 31. 8. máme naplánované další jednání odborových centrál, kde již očekáváme předložení návrhu nové PKS a tím i zahájení kolektivního vyjednávání. Jinak jsme byli informováni i o posledních personálních změnách ve Správní radě SŽ (ze 7 členů bylo pět odvoláno, doplněny zatím byli tři, dvě místa zůstala volná), a u ČD Telematiky čekáme na notifikaci v Bruselu. Za mě všechno.“

Místopředsedkyně OSŽ a předsedkyně Nedrážního republikového výboru Bc. Renata Dousková poté informovala o přípravě na další kola kolektivního vyjednávání u „nedrážních“ společností, respektive u těch PKS, které mají roční platnost: „Jako červená nit se táhne navýšení tarifních mezd u zaměstnanců, protože v návaznosti na inflaci jsou enormně zatíženy rodinné rozpočty,“ řekla na úvod a dodala: „U společnosti RegioJet je snaha otevřít kolektivní vyjednávání, byť tam odborová organizace zaměstnanců RegioJet stále nereaguje, ani nevykazuje činnost a z našeho pohledu je spíše nečinná, nicméně jednáme o dalším postupu. Na rozdíl od zkušeností směrem na Západ, kde je preference uzavření kolektivních smluv, v tomto případě společnost RegioJet při kolektivním vyjednávání postupuje nestandardně.“ Dále se Renata Dousková věnovala Drážnímu úřadu (odboráři vznesli požadavek na zapracování home office formou dodatku k PKS, dodatek už nabyl platnosti) a Dopravnímu podniku města Brna (zaměstnanci v červnové výplatě obdrželi průměrně částku 8400 Kč): „U DPMB (Dopravní podnik města Brna) dochází k akutnímu nedostatku řidičů a je to možná i jeden z důvodů, proč i další dopravní společnosti prodlužují intervaly svých spojů, aby byly schopné pokrýt ty spoje, které mají nasmlouvány. I u této společnosti odbory připravují návrh PKS na další období s cílem dohodnout nárůstu mezd,“ uzavřela.

Závěr Informací ze zásadních jednání patřil předsedovi OSŽ Mgr. Martinu Malému: „Jak už jsme projednávali na minulém P-OSŽ a Ústředí OSŽ, podali jsme za OSŽ prostřednictvím ASO v rámci meziresortního připomínkového řízení svoje připomínky k návrhu novely důchodovému zákona s cílem rozšířit okruh zaměstnanců, kteří by měli mít nárok na předčasný důchod bez jeho krácení (formou rozšíření o třetí rizikovou kategorii se specifickou zdravotní způsobilostí). Následně, po negativním vypořádání připomínek ze strany MPSV, jsme činili ještě další kroky pro prosazení našeho návrhu, včetně podpory zařazení specifické skupiny HZS SŽ, konkrétně formou osobního jednání s ministrem Marianem Jurečkou, dopisem ministru dopravy Martinu Kupkovi, formou osobního jednání s generálním ředitelem Správy železnic a naposledy včera (12. 7. 2022) s náměstkyní MPSV D. Roučkovou při příležitosti jednání konference ASO. Uvidíme, jestli to vše k něčemu bude.“ Další záležitostí, o které Martin Malý informoval, byla informace z jednání Výboru Národního plánu obnovy (prostředky z EU na obnovu a zvýšení odolnosti pro ČR ve výši cca 180 mld. Kč), kde informoval o problémech, které realizaci řady projektů způsobuje neochota vlády, respektive Ministerstva financí, navýšit v rámci kofinancování ze státního rozpočtu finanční prostředky resortům pro pokrytí nárůstu nákladů projektů v důsledku inflace.
Závěr jeho vystoupení patřil konferenci ASO (12: 7.), kde se mimo jiné mluvilo o evropské směrnici o minimální mzdě, jejíž příprava jde do finále a která klade důraz na posílení role kolektivního vyjednávání, mj. také u nových forem zaměstnávání, např. u platformových zaměstnanců. Náměstkyně MPSV v této souvislosti na konferenci ASO informovala o přípravě MPSV na diskusi o nutné novelizaci některých ustanovení Zákoníku práce. Dále Martin Malý informoval o prezentaci, která na této konferenci proběhla k problematice zvýšení atraktivity členství v odborech pro mladou generaci, kde některé zahraniční odborové organizace jdou cestou zdůrazňování ekologických a genderových témat ve fungování zaměstnavatelských subjektů.

Představenstvo poté schválilo přiznání jedné dávky z Podpůrného fondu OSŽ a v rámci Organizačních záležitostí schválilo několik návrhů výprav a delegací, a také materiálů, mimo jiné i Změnu organizace vydávání a distribuce čtrnáctideníku Obzor a zajištění Zpravodajství On-Line OSŽ (Představenstvo OSŽ schválilo s účinností od 1. 7. 2022 nové organizační uspořádání výroby a distribuce čtrnáctideníku Obzor, včetně internetové přílohy Nedrážní Obzor a Zpravodajství On-Line OSŽ), či návrh ustanovení garantů činností odborných oddělení OSŽ-Ú a návrh Statutu Nedrážního republikového výboru OSŽ (bude předložen ke schválení Ústředí OSŽ).

Následovaly Informace předsedkyně RK OSŽ Barunky Balážové a v rámci bodu Různé pak Představenstvo OSŽ vzalo bez rozpravy na vědomí několik materiálů: například Zprávu z přátelského utkání USIC v kopané ČR – Německo, Zprávu z 2. podnikové konference PV OZŽ ŽSR, Zprávu ze zahraniční pracovní cesty – Závěrečná konference k projektu „Digitalizace, automatizace a zaměstnanost na železnici“, Zprávu o průběhu VIII. sjezdu OSŽ.

Minutou ticha za dnes zesnulého dlouholetého funkcionáře OSŽ Františka Vopátka bylo Představenstvo OSŽ ukončeno.

Michael Mareš