Třetí číslo Obzoru vyšlo sice s datem 20. března, přepokládáme však, že šlo o chybu tisku a správně mělo být 20. února, jinak bychom zde jistě našli informace o zakládajícím sjezdu OSŽ, který se konal 15. února.
Ústředním článkem čísla je obsáhlý „Dopis odborářů ministru dopravy", podepsaný společně předsednictvem ÚV Odborového svazu pracovníků železniční, letecké a vodní dopravy a Přípravným výborem Odborového sdružení železničářů. Dopis vyjadřuje znepokojení z rozhodnutí ministerstva prodloužit období přechodu na nové řízení do 30. 6. 1990, neboť tento zdlouhavý postup by podle názoru pisatelů mohl oddálit řešení problémů, na které odbory již delší dobu upozorňovaly, ať to bylo v oblasti mzdové, v nejednotném výkladu předpisů o pracovní době, či v mnoha provozních problémech.
„Váš přístup, vážený pane ministře, ale i přístup pracovníků ministerstva nepřinesl předpokládaný zásadní obrat v řešení problémů a uklidnění situace. Nedůslednost v rozhodování, ve vyvozování závěrů a rozhodnutí o oddálení přechodu na nové řízení ČSD je příčinou dnešního stavu na železnici, projevujícího se poklesem kázně a disciplíny, nekompetentností v rozhodování a tím i ohrožení bezpečnosti železniční dopravy," uvádí se v dopise, v němž jsou za viníky neřešení problémů označeni odpovědní pracovníci ministerstva, „kteří nejsou schopni důsledné argumentace a prosazení potřebných řešení pro železničáře." V aparátu ministerstva podle autorů dopisu není dostatek odborníků znalých ekonomických vztahů řízení a organizace práce v provozu. „V současné době lze díky úrovni řízení z centra i ze středních článků označit stav v železniční dopravě za chaos, kdy se hromadí řada problémů znásobená nedořešenými pozůstatky z minulosti. K tomu přispívají i takové neuvážené postupy, jako bylo přes výhrady odborového svazu prosazení sloučení resortů dopravy a spojů nebo zahájení přestavby železnice na starých principech bez odpovídající přípravy."
V Obzoru najdeme dále zamyšlení nad tím, zda jsou v přechodu na dvojstupňové řízení národního hospodářství potřebné Provozní oddíly. „Železniční doprava je a musí být jeden celek, který když se rozdělí na malé ekonomické části, bude skřípat, o čemž jsme se už v minulosti přesvědčili. Jsme proto toho názoru, aby se vybudovaly menší řídící celky – oblastní ředitelství – prakticky na teritoriu dnešních Provozních oddílů, které mohou mít v určitém směru delegovanou kontrolní ekonomickou samostatnost. Jejich celková práce musí být metodicky usměrňovaná a hlavně ekonomicky uzavíraná z jednoho centra – ústředního ředitelství ČSD," píše se v textu. Na článek navazuje srovnání organizačních struktur několika evropských železnic.
V Obzoru č. 3 najdeme také článek o průběhu rehabilitace v resortu Federálního ministerstva dopravy. Ta se týkala především pracovníků, kteří byli postiženi za svůj postoj v době vstupu cizích vojsk v roce 1968, za vztah k Chartě 77 či k petici Několik vět. Uvádí se zde, že vzhledem k tomu, že pro pracovněprávní rehabilitace neexistuje obecně závazný před-pis, bude mít formu spíše morálního zadostiučinění. Mimo jiné bude snaha nabídnout dotčeným pracovníkům možnost pracovního poměru a přerušený pracovní poměr bude pro účely poskytování resortních výhod považován za nepřerušený. Důchodcům bude nabídnuta možnost účasti na rekreaci v objektech ministerstva dopravy, uvádí se v článku.