Obzor č. 45 – 16. 11. 1992
„Obzor i po novém roce český a slovenský“ – krátká zpráva na první straně informuje o tom, že i po rozdělení republiky (k 1. 1. 1993) bude Obzor přinášet články a reportáže v obou jazycích.„Protože železničáři v obou našich republikách budou mít stále dost společného i po vzniku dvou samostatných států, bude Obzor – ač vychází v Praze – psát nadále také slovensky a o Slovensku. Byli bychom rádi, kdyby se náš časopis stal jedním z pojítek, které mezi námi zůstanou,“ uvádí se v článku.
„Železnice volá SOS“ je článek od pravidelného dopisovatele Obzoru Ing. Pavla Ďáska, který shrnuje hlavní problémy, s nimiž se potýká železnice po roce 1990. Podle jeho slov železnice trpí téměř každoročními personálními změnami na postu ústředního ředitele, existenční nejistotou zaměstnanců, rozpadající se technickou a opravárenskou základnou či nedostatky v tarifní politice. Autor připomíná, že se nová akciová společnost ČSD bude ve státě se zdevastovaným hospodářstvím a klesající výrobou velmi těžko prosazovat. „Čím více budeme kvůli nedostatkům v řízení provozu a obchodní činnosti ztrácet i z toho mála, co železnici pro její činnost stávající hospodářská základna státu poskytuje, tím déle bude cesta k ozdravění železniční perspektivy trvat,“ uvádí autor.
Změnu k lepšímu v té době zaznamenaly vztahy mezi jednotlivými odborovými centrálami na železnici. Na společném jednání dne 4. 11. 1992 se zástupci těchto organizací dohodli na jednotném vystupování vůči zaměstnavateli. „Přestože některé vnitřní a názorové otázky zůstaly nevyřešeny, dohodly se odborové ústředny na jednotném postupu při jednání se zaměstnavatelem i na potřebě scházet se pravidelně před jednáním s ústředním ředitelem nebo před kolektivním vyjednáváním,“ uvádí se v textu.
Obzor č. 46 – 23. 11. 1992
V rubrice „Co se děje v ústředí“ se dozvídáme mimo jiné o jednání Federální rady sekce traťového hospodářství OSŽ. To opětovně poukázalo na nedostatek finančních prostředků na hlavní činnost, v jehož důsledku dochází k dalšímu zhoršování stavu tratí a železničního spodku. Neutěšená situace byla v nízké průměrné mzdě v tomto odvětví a také v nejasnostech ohledně privatizace některých činností, zejména traťových strojních stanic. „Na to však Ústředí OSŽ upozornilo již několikrát, ale zdá se, že ze strany hospodářského vedení je celá tato záležitost brána na lehkou váhu,“ konstatuje se v článku.
Na stránkách Obzoru se řešila i otázka zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven, neboť v té době nebylo jisté, zda bude připuštěna konkurence vůči Všeobecné zdravotní pojišťovně.
Obzor v tomto čísle začal otiskovat čtyřdílný seriál s názvem „Jak vést kolektivní vyjednávání“ a také rozhovor se švýcarským podnikatelem, který měl za sebou práci ve dvou soukromých železničních drahách. Dotazovaný hovořil o podnikání na železnici a zmínil mimo jiné i to, že většina pracovníků švýcarských soukromých drah je odborově organizována. Zdůraznil, že důležitým akcionářem soukromých železničních drah ve Švýcarsku je stát, který tím dokazuje svou podporu železniční dopravě.
Zdeňka Sládková