Miroslav Zikmund se zamýšlí nad úlohou vlakových čet

Ačkoli souhlasím s kritickými články pana Seluckého týkajících se „zločinů“ páchaných na české železnici, s názorem odmítajícím striktně vlaky BEZ vlakové čety se plně ztotožnit nemohu. (Na doplnění jeho článku – v režimu 0/0-S jezdí i MJ 814 z Plzně do Bezdružic a do Radnice.) Z hlediska právních předpisů, na něž se autor odvolává, bych nebyl tak striktní. To jsou proklamativní ustanovení, věcně „o ničem“, např. ustanovení o pohodlí – to v konstrukčně zmršeném vozidle přítomnost vlakové čety nezajistí.

Lze předpokládat, že podobné právní formulky obsahují i zákony upravující podmínky pro přepravu osob i jinde, zejména ve Švýcarsku a Německu, známých přísnými, nejen drážními předpisy. Na rozdíl od společenských poměrů ve Švýcarsku, byť i tam na nočních S-Bahnech jsou „z důvodu poklesu společenských poměrů“ nasazeni průvodčí, případně nějaká Security, jsou poměry v Rakousku a zejména Německu poněkud uvolněnější, i díky migraci „TO zvládneme“. Přesto v Rakousku i Německu jezdí vlaky (i patrové jednotky) 0/0-S.
Kontrolu jízdenek jsou oprávněni provádět ve vlacích „BEZ“ i členové DB Securitas, takže cestující s jízdenkou FIP nebo InterRailem se báječně baví pohledem na sekuriťáky nemající o těchto jízdenkách sebemenší povědomí a viditelně neví „co s tím“, se slovy „OK“ po chvíli „zkoumání neznámé jízdenky“ rychle zmizí.
Dopravce DLB na vlaky z Hofu do Marktredwitz přes Cheb (ze Schirndingu do Aše/naopak se veze RG!!!) průvodčí mnohdy nenasadí, protože ho prostě nemá. Na vlaku je pouze chebský strojvedoucí. V rozporu s německými ani českými předpisy TO není. Dopravce má na výběr - buď vlak nepojede > další za 120 minut nebo SE pojede BEZ … (nejsme ve Švýcarsku s hodinovým/půlhodinovým taktem).
V podobné situaci „jsme byli“ před cca pěti desítkami let s vlakovými četami na pražském hlavním nádraží – z důvodu nedostatku vlakvedoucích / průvodčích se vlak bez náhrady odřekl, včetně protivlaku.
Po nespokojenosti „stranických orgánů“ s (ne)dopravou dělnické třídy do/ze zaměstnání, následovalo „revoluční řešení“. Osobní vlaky se šesti vozy Bai byly zredukovány na 5 Bai (+ výjimka z D2 „šest vozů ne více jak 16 náprav“), na EJ „žabotlam“ (ex EM 475.1,2) byl vlakvedoucí „nahrazen“ pomocníkem strojvedoucího (ne)vedoucím zjednodušený vlakopis, vyplnil hlášenku V5901, vlakovou dokumentaci/brzděnku/doručení rozkazu obstaral tranzitér přípravář. Na dvojici EJ byl jeden štiplístek… bez ohledu na vnější oblouk zastávek Strašnice, Mnichovice, Mirošovice, Mrač.
Pokud bude KORDIS JMK rozhodovat na základě nabídkové ceny ovlivněné ne-/nasazením vlakové čety, pak dopravce „S“ nemá šanci uspět v konkurenci BEZ.
Ztrátou/únikem tržeb bych se nezabýval. To je podnikatelské riziko objednavatele dopravy, tedy KORDIS JMK, v jehož tarifu se jezdí. Únik tržeb bude vykompenzován nižšími platbami za vlakový kilometr, teoreticky může být objednavatel vlaků „BEZ“ v zisku.
V případě zdemolování IBALGINU „homo vandalis“ mi bude líto zdemolované EJ, nikoli KORDISu/kraje, kteří takto politicky rozhodli. Opravu budou muset zaplatit ze svého. Na to dotaci nedostanou, pojistit se proti „homo vandalis“ tuším ani nelze. Shánět expost nové zaměstnance bude obtížné, ne-li nemožné.
Jiná věc je možnost nákupu jízdenek cestujícími u vlaků bez vlakové čety. Ve Švýcarsku TO mají ošetřeno celkem jednoduše. Až na několik výjimek (trať BLS přes Lötschberg, RhB do Tirana) jsou všechny stanice a zastávky osazeny jízdenkovým automatem, v němž si lze zakoupit jízdenku odkudkoli/kamkoli se všemi dopravci (vlak, bus, loď, lanovka).
Podobně TO funguje v Německu. Tam kde se automaty nevyplatí, jsou nasazeni průvodčí. Platí to i o trati z Plattlingu do Železné Rudy–Alžbětína, kde před nějakými 30 lety fungovaly jízdenkové automaty DB, postupně zmizely a ve vlacích „Waldbahn“ se znovu objevil „štiplístek“ s POP. A takových tratí je celá řada.
Švýcarské MHD mají na každé zastávce jízdenkové automaty (o tom si lze v tuzemsku nechat jen zdát), v několika „posledních“ letech, v rámci výměny za pokročilé typy, byly v okrajových částech osazeny pouze ve směru do centra, protože ty směrem ke „konečné“ nevykazovaly dostatečně velké tržby, aby se jejich provoz (počínaje spotřebou EE) vyplatil.
Pokud KORDIS JMK touží po „levných vlacích“ bez vlakové čety, tak musí (měl by) zajistit osazení všech stanic a zastávek jízdenkovými automaty nebo montáž jízdenkových automatů jak na mince, tak bankovky do všech EJ, aby si cestující mohl po nástupu zakoupit jízdenku. Odkazy na nákupní mobilní aplikace jsou irelevantní. Žádný zákon neukládá občanům být vlastníkem mobilního telefonu, tím spíše chytrého, jímž lze zakoupit jízdenku, případně platební karty. Totéž platí i pro jízdenkové automaty. Automat akceptující jen „elektronickou peněženku“ nebo mince je irelevantní. Nikdo nemá zákonnou povinnost nosit při sobě mince v řádu jednotek stovek korun.
V zemi „dopravního komunismu“ – lucemburském velkovévodství – byla celkem před „nedávnem“ veškerá veřejná doprava „zadarmena“, nějaký příplatek je nutný pouze pro vlakovou I. třídu a jízdenku je třeba v pohraničním úseku. Jedním z důvodů byly úspory v provozu jízdenkových automatů, jimiž byly všechny zastávky osazeny. Personálně obsazených šaltrů bylo v roce 2019 v Lucembursku pouhých deset, tudíž k výraznější úspoře nedošlo. Nicméně personální doprovod tehdy zachován zůstal. Jaká je situace „dnes“ nevím, od onoho roku 2018 jsem v Lucembursku nebyl.
Pod Tatrami jezdí TEŽ i „zubatice“ léta BEZ, mnohé zastávky i „bez automatu“ – bez problémů.
Musím ovšem přiznat, že jsem překvapen úvahami o příměstských vlacích BEZ, zatímco v dálkové dopravě se doprovodným personálem PLÝTVÁ – pak nemá chybět. Zatímco v obdivovaném Švýcarsku si na tamním sedmivozovém „Pendolinu“ (řada 500) vystačí s jedním „štiplístkem“, v tuzemsku se vezou dva – na vozidle s kapacitou o sto míst menší. Podobně je TO s RailJetem. Jak Rakousko, tak Švýcarsko nasazují na vlak jednoho zaměstnance, u nás jsou dva. Argumentovat „bezpečností nebo péčí o cestující“ je pokrytectvím. U obou jmenovaných „národních dopravců“ je na vyšší úrovni než u tuzemského i s jedním doprovázejícím zaměstnancem.
Miroslav Zikmund

Poznámka redakce: K reakci Miroslava Zikmunda na článek Vladimíra Seluckého nazvaného „Vlaky bez vlakové čety? Ne!“ můžeme směle postavit do kontrastu článek Miroslava Čáslavského „Pohotový vlakvedoucí zachránil životy mnoha cestujícím“, který se se zachráněnými životy plně ztotožňuje s článkem pana Seluckého.