Miroslav Zikmund rozvíjí téma článku Po nás potopa…? (Obzor 9/2024), týkající se přepravy hokejistů a jejich fanoušků

Autor článku Po nás potopa…? se vyjadřuje k rozhlasové informaci o způsobu přepravy hokejistů Sparty do Třince ... letadlem s otázkou, zda klubový bus náhodou nejel prázdný. Nic nového pod sluncem ... Podobný „úkaz“ předvedl letos v březnu italský AC Milán hrající EL s pražskou Slávií. Zatímco hráči s technickým doprovodem cestovali letecky, dva klubové autobusy jely po vlastní ose z Milána na ruzyňské letiště, aby odvezly letecké cestující do hotelu, na stadion a zpět. Poté se vracely prázdné do Milána. Ale možná vezly zavazadla a zápasový inventář. Letmo mne napadlo, proč busmo nejela alespoň část fanoušků, aby se zaplatily provozní náklady. Ale do luxusního vozidla prostý fanda možná nesmí. Bohatý klub má těch autobusů nepochybně více, takže jiná dvojice čekala na jednom z milánských letišť.

Miroslav Zikmund reaguje na článek v Obzoru č. 9, týkající se informování cestujících

V Obzoru 9/24 popisuje zkušený cestovatel Petr Rádl „Srbskou“ anabázi 7. 3. při nástupu do vlaku, v době, kdy byla vyloučená traťová kolej číslo 1, u níž čekal na zastávce na „svůj vlak“ ku Praze, avšak jedoucí po koleji číslo 2, tak říkajíc „proti srsti“. Ctihodný kolega dopisovatel totiž i přes svůj pokročilý věk nepochopil zvláštní způsoby (ne)informování cestujících (ne)Dobrou Správou, tedy zastávkovým (ne)hlášením nástupiště 3 minuty před příjezdem vlaku.

 

Složité cestování na Kolínsku očima Miroslava Zikmunda

Dostal jsem nabídku na sobotní kolektivní návštěvu námořního muzea. Ano, námořního muzea, byť moře a podnik provozující námořní dopravu po „kožené“ privatizaci Československé námořní plavby už naše zemička nemá. Bohužel se v témže termínu konal třídní sraz 50 let po maturitě, proto jsem lákavou nabídku s lítostí odmítl.

Podřipské lokálky dlouhodobě poškozují samosprávné kraje - protíná je Středočeský a Ústecký kraj. Jak známo, každé čtyři roky se konají krajské volby (na podzim budou další!), zvítězí-li strana, která má k železnici kladný poměr, jsou vlaky podporovány, zvítězí-li opak, je to pro kdekterou trať tragické.

Problematika obsluhovacích tlačítek u výtahů na české železnici očima Miroslava Zikmunda

Při modernizacích stanic s úrovňovým přístupem ke kolejím se budují ostrovní nástupiště. Součástí modernizace je výstavba podchodu a za účelem bezbariérového přístupu zde existuje výtah. V nějakých stanicích – zjevně, aby se ušetřilo – výtah není (Stříbro, Praha hl. n. nástupiště 5, 6, 7, Holešovice) a místo něj je využita dlouhá šikmá rampa umožňující bezbariérový přístup vozíčkářům, což v případě vozíčkáře, jehož vůz je na opačném konci nástupiště Hlavního nádraží, znamená přesun až v délce 400 metrů. Rampa ústí na sever, vlak stojí na jihu a dle zákona schválnosti je vozíčkářský vůz prvním za lokomotivou. Co by se pro osobu se sníženou pohyblivostí neudělalo.

Chránit, či nechránit staré stavby? zamýšlí se Miroslav Zikmund

V pátek 2. února informovala ČT v regionálních zprávách z liberecké redakce o likvidaci historické lázeňské kolonády v Lázních Libverda, z důvodu havarijního stavu dřevěné konstrukce. Dřevěná stavba byla napadena dřevokaznými houbami a hmyzem. Základy a opěrné zdi poškodily povodně.

Rozloučení s pošumavskou lokálkou očima cestujícího

V rámci listopadové „Tour de pošumavské lokálky“ – rozloučení s provozem v režii ČD, kde jsem nebyl sám – jsem si po letech projel lokálku ze Strakonic do Březnice. Jako obvykle jsem se nestačil divit, jak v pozitivním, tak negativním smyslu. Ve vlaku 17909, přesněji jde o model MJ 814, s odjezdem v 11:10 ze Strakonic, jsme cestovali ve dvou lidech. Na zastávkách na znamení nikdo nebyl, tudíž vlak mohl jet jako rychlík až do Radomyšle. Dále v dopravně Sedlice – rovněž jde o zastavení na znamení – byl ale vlak donucen zastavit z důvodu náskoku…

Z Karlštejna do Berouna očima Miroslava Zikmunda

Při výlukové jízdě po první traťové koleji byly vidět práce nejen při odstraňování zejména náletových dřevin u vyloučené druhé traťové koleje, ale i na několika místech s již odstraněnou vegetací, kde se betonovaly patky budoucích stožárů trakčního vedení a dlabaly jámy pro nové patky. Mezi zastávkou Srbsko a Berounem vede podél břehu Berounky jen úzká cesta charakteru lesní/polní s nezpevněným povrchem. V turistických mapách je vedená jako zelená a s označením cyklotrasa 8245 spojuje Srbsko a Tetín – Stezka sv. Ludmily.

Miroslav Zikmund a Martin Kubík se zamýšlejí nad tragickou nehodou v Dolní Lutyni

Foto: Drážní inspekce

Strojvedoucí by neměl šanci ani „v pravé poledne“ (ad OBZOR 4/2024)
Od okamžiku kdy jsem se dozvěděl o tragické události vlaku IC 546 na přejezdu P6512 v katastru obce Dolní Lutyně, jsem si kladl otázku, jakou šanci by měl strojvedoucí vlaku jedoucího rychlostí140 v denní době. Nejlepší odpověď dá „ohledání místa činu“. V pátek ráno jsem hupsl do EC 113, v Ostravě přestoupil na odkloněný EC 345 jímž, jsem dojel do Českého Těšína, zhlédnuv modernizační práce v ŽST Havířov. Přes zpoždění vlaku 345 se stíhal přípoj do Karviné hl. n. „Sakmarovým údolím“ kolem jezer, na nichž by se báječně za tuhých mrazů bruslilo. V Karviné přestup na NAD do Bohumína. Spoje jezdily v intervalu 20 minut, na rozdíl od vlaku po 60 minutách. Autobusy místního dopravce, od luxusního dálkaře, po nízkopodlažku používanou v MHD. Ve vzduchu sice visela otázka, proč se nejezdí „až z Dětmarovic“, okamžitou odpověď dával ostrý obrat souprav v Karviné. V Dětmarovicích by TO stálo jednu soupravu navíc, která by TAM stála 54 minuty. NAD bez personálního doprovodu.

Jak vnímají lidé přípravy projektu VRT Praha

 

Správa železnic vyhodnotila tzv. pocitovou mapu – on-line portál, kterým se široká veřejnost zapojila do prvotních příprav projektu Vysokorychlostní trati Praha. Do mapy zaneslo 668 uživatelů celkem 2 055 podnětů. Většina z nich směřuje na podporu hodnotných míst, zhruba třetina pak upozorňuje na problémy v území. S podněty už nyní pracují urbanisté, kteří je vkládají do urbanistické koncepce území, kudy nová trať prochází. Sběr podnětů do pocitové mapy probíhal v období od 4. prosince 2023 do 31. ledna 2024. Z celkových 2 055 zadaných bodů je 1 505 příspěvků doprovázeno i textovým komentářem, což dále napomáhá odborníkům lépe pracovat s detaily. Pomocí analýzy klíčových slov můžeme poukázat na pojmy, které se v příspěvcích vyskytují nejčastěji: voda, zeleň, park, procházky, cyklostezka, bariéra, hluk. Při vyhodnocení je hlavní důraz kladen nejen na různorodost podnětů, ale především na to, aby se žádný z nápadů nebo postřehů neztratil. Náhled všech bodů zadaných do pocitové mapy je k dispozici zde . Pokud je bod doprovázen textovým komentářem, zobrazí se po kliknutí do daného místa.


ACRI informuje o posilování pozic českého železničního průmyslu na Blízkém východě

České firmy sdružené v Asociaci podniků železničního průmyslu (ACRI) výrazně rozšířily své obchodní kontakty v oblasti Blízkého východu, konkrétně v Izraeli a Kataru. Objem realizovaných a plánovaných zakázek dosahuje již nyní stovek milionů Kč.

Miroslav Zikmund vzpomíná na události, spojené se zastavením provozu lokomotiv ES 499.0

Před nedávnem jsem v jednom článku „zachytil“ letmou připomínku netradiční nehody bratislavské Gorily, jež se stala před téměř 45 lety. Stala se v sobotu 31. března 1979, na vlaku R 612 „Dyje“ vedeného pražskou lokomotivní četou. V km 221,452 mezi železničními stanicemi Šlapanov - Havlíčkův Brod vykolejila lok ES 499.0011. Na uvedené lokomotivě byla 11. 10. 1977 provedena výměna podvozků z ES 499.0014, na nichž 1. 8.1977 vykolejila v ŽST Světlá nad Sázavou. Událost se obešla bez následků, lze si jen těžko domyslet, jak by TO dopadlo při rychlosti 120 na širé trati nebo při „stovce“ v oblouku např. před stanicí Úvaly. Mám na mysli pozdější nehodu R 524 Bečva z 9. 7. 1984 - vykolejení posledních 5 vozů na horkem vybočené koleji, dvě osoby stojící na nástupišti byly vagónem demolujícím nástupiště usmrceny.

Právě přítomno: 269 hostů a žádný gestor