Takřka na poslední chvíli, na protest župy Nitranského kraje, zůstane zachovaný provoz čtyř párů osobních vlaků na trati (Nové Zámky) – Úlany - Zlaté Moravce, ač již v novém jízdním řádu ZSSK není trať zobrazena. Naopak bez jakékoli předchozí zprávy zmizela trať Šahy - (lázně) Dudince – Krupina - Zvolen. Do lázní Dudince jeden čas byli vysíláni čeští železničáři na kondiční ozdravné pobyty (KOP). O možném obnovení provozu se prý jedná, ale patrně k spuštění GVD 2026 bude provoz zastaven. Je vidět, že systém, kdy kraje vládnou nad železnicí, je menší zlo, než když nad železnicí vládne vláda, jako je tomu dosud na Slovensku, což je v rozporu i s EU. V kraji může být radní pro dopravu, který vlaky podporuje a v jiné co vlaky ruší. Když to řídí vláda, co nemá ráda vlaky, je to katastrofa, což pamatujeme z roku 2003, kdy premiér Dzurinda zničil osobní dopravu na téměř všech regionálních tratí. Tento stav trvá dosud. Hrozné.
Jeden známý si mi stěžoval (nechápu proč mně místo stížnosti na MD nebo do „Dlážděné 7, „P1“) na klamavé údaje obsažené v datech vyhledávače spojení při „snad poslední“ výluce Kúty - Lanžhot (11. a 12. 10.) spojených s odklonem dálkové dopravy přes Holíč - Hodonín. Zatímco u většiny vlaků směřujících z „dráhy jiného provozovatele“ neboli Slovenska na dráhu tuzemského provozovatele byla pro úsek Kúty - Hodonín - Břeclav (- atd.) zpracována odklonová data (s ohledem na výlukovou činnost na Slovensku pouze teoretická), pro EC 172 Hungaria zpracována nebyla a u základních dat byla pouze poznámková hvězdička „vlak bude o „xx“ minut opožděn“. Vyhledávače spojení, do nichž se papírová data překlápějí, ovšem s poznámkovou hvězdičkou pracovat neumí. Vyhledávač IDOS (i zahraniční, do nichž se data v rámci meziželezniční výměny transformují) nabízel nereálná spojení, což pocítili „cestující na přestup“. Vyhledané spojení reálně neexistovala.
Mimo VRT se buduje také systém Rychlých tratí (RT), které budou sloužit ke zkrácení cestovních dob mezi velkými městy, měly by konkurovat letecké dopravě na krátké až střední vzdálenosti a budou součástí Transevropské dopravní sítě (TEN-T). Jsou označována jako Rychlá spojení (RS). Jezdit by se na nich mělo rychlostí 200 km/h. Na těchto tratích nesmí být úrovňové železniční přejezdy a musí zde být vybudován evropský vlakový zabezpečovač ETCS.
Velmi smutná zpráva přišla z východního Slovenska, z tratě Košice - Plešivec - Fiľakovo - Zvolen, kde v pondělí 13. října dopoledne došlo k velké železniční nehodě - srážce dvou rychlíků: R 914 „Gemeran“ (Košice - Zvolen) a R 913 „Gemeran“ (Zvolen - Košice). Stalo se tak ve Výhybně Tunel mezi stanicemi Jablonov nad Turňou a Lipovník. Převážně dvoukolejná trať v této výhybně (tvořené jedinou výhybkou, dvěma návěstidly do Lipovníku a jedním vjezdovým návěstidlem od Lipovníku) přechází v jednokolejku, a to z důvodu přilehlého Jablonovského tunelu (3148 m). Za tímto tunelem ve stanici Lipovník trať opět přechází ve dvoukolejku.
Schovka na WC
Jezdím na trati 321, bohužel teď za peníze více než zadarmo, např. v roce 2006 – 2013 jsem jezdil na Wilson do práce. Nedávno došlo při jedné mé jízdě zcela mimořádně ve vlaku Elefant z Benešova na Wilson, že jsem potřeboval na onu místnost s tou vyšší kategorií spotřeby (správně, tentokrát nešlo o močení). Přestože vím, že často je toaletní papír umístěn v těžko dobytné speciální schránce („schovce“), takže se z té škvíry nedá vydolovat ani kousek, měl jsem tentokrát smůlu – můj toaletní papír v ten den zrovna v kapse chyběl.
Takže jsem z té škvíry byl nucen s veškerým úsilím vydolovat toaletní papír, bohužel hodně podměrečné délky. Jak jsem postupoval dál, se bohužel kvůli dobré pověsti tohoto periodika a také mé dobré pověsti v tomto napínavém článku nedá pokračovat. Jen přikládám obrázek škvíry na zatajování a zároveň nevydolovanosti utírací propriety.
Záhada na nástupišti v železniční stanici Benešov u Prahy
Po posledním dešti jsem si všiml na nástupišti č.2/3 v železniční stanici Benešov u Prahy zvláštní záhady. Ačkoliv pršet přestalo už cca o půlnoci, ještě před sedmou hodinou ráno dne 9. října 2025 byla na lavičce pod střechou nástupiště napršená voda. Jediné vysvětlení této záhady je dle mého soudu děravá střecha. Mokré bylo navíc i celé nástupiště, což pohledem cestujícího znamená, že zastřešení je jen „Potěmkinova vesnice“ na pozemku Správy železnic. Snad by pomohlo, kdyby tiskový mluvčí Správy železnic sdělil čtenářům na kdy je objednána oprava děravé střechy.
Moc děkuji.
Jak se dostat s 25kg jízdním kolem v Benešově do vlaku
V rámci záruky, i jinak, potřebuji 2x ročně do žst. Křinec na revize jízdního kola. V pondělí 22. září jsem si z Benešova do Prahy našel spojení dvěma Elefanty s přestupem v Praze hl. n. Na nádraží v Benešově u Prahy jsem se s těžkým kolem dostavil s dostatečným předstihem. Měl jsem docela štěstí, na 1. peroně stál tzv. Sekuriťák (ostraha). V 5. 49 hodin jsem se dotázal, jak se dostanu na Elefanta s odjezdem 6:05 hodin do Prahy, který má plošiny bez schodů. Sekuriťák řekl, že mi pomůže. Šel se mnou do podchodu a jistil kolo zezadu, jenže místo pokynů : Držet za kolo! urval blatník hned na prvním schodu. Nějak jsem to opravil a chtěli jsme kolo dostat do výtahu. Jenže kolo do výtahu se nevešlo ani po uhlopříčce. Stáli jsme tak bezradně u schodů na peronu, když vtom šli kolem nás mladíci někam jinam. Jeden z nich, byl to silák, sám kolo popadl a na rameni kolo odnesl na nástupiště až k vlaku. Moc jsem mu děkoval, protože je mi už 75 let a moc síly už nemám.
A tady je má otázka: Když železnice propaguje cyklisty k cestě vlakem, proč Benešov po koridorové přestavbě není bezbariérový? Zastávka Pyšely, kde jsem předtím bydlel je k cyklistovi přívětivá a oboustranně bezbariérová, proč stanice vyšší kvality – žst. v Benešově bezbariérová není?
Nechtělo by to sjednotit - na koridoru buď vše bezbariérové, nebo vše s bariérami? Nějak cítím, že koridorová přestavba nebyla inspirovaná lemplovským vzorem z minulého režimu a tak se jen divím.
Petr Rádl
![]()
![]()
Na dny 2. - 12. září 2025 naplánovala Správa železnic rozsáhlou výluku mezi výhybnou Nemanice II a žst. Strakonice [ST] během níž byly prováděny opravné a práce ve všech stanicích i na trati, včetně přejezdů. Dopravcům ČD a ARRIVA byla nabídnuta možnost zajistit NAD. Dopravce GWTR zajišťoval NAD z Číčenic do Chrobol. Po tři dny jezdila NAD Písek - Protivín za Os vlaky Březnice - Protivín (práce v ŽST Putim). Mezi Strakonicemi a Ražicemi byly nahrazeny Sp / Os vlaky z/do Tábora, v Putimi bylo možné uskutečnit jízdu jen od Ražic do Písku (naopak).
Výluka Havlíčkův Brod (HB) - Žďár nad Sázavou (ZR) konaná v poslední červencové dekádě nabídla zajímavou NAD u rychlíků Vysočina. Zdánlivě nejjednodušší řešení v podobě NAD HB > ZR mělo „chybu“ v cestovní době. Vlaku trvá cesta 30 minut, NAD měla naplánovanou reálnou cestovní dobu 42 minuty (= + 11 minut), k tomu přirážky na přesun cestujících v obou stanicích - kdyby „jen“ po pěti minutách - zpoždění kolem 20 minut, ale spíše více.
Lavičky, na kterých se nedá sedět - ty na snímcích jsou v žst. Třeboň. Tato novodobá španělská bota byla asi vytvořena s úmyslem co nejvíc odradit od cestování vlakem. Správa železnic je instaluje patrně s tímto záměrem na co největším počtu stanic či zastávek na korido i nekoridorových tratích. Zvědavě jsem se slečny zeptal, proč sedí na nízkém obrubníku (na snímku) a poté pána, kolaře, který si vždy vozí ten molitan (na druhém snímku), když jede na vlak. Důvod je u obou stejný - mokrá lavička, navíc cyklista má molitan na nosiči pořád, protože dráty na lavičce se mu zarývají do zadní části těla. A navíc, první drát na lavičce je nejen širší, asi aby ta prohlubeň držela vodu déle, hodiny po dešti, když už je okolo a po celém městě už dávno sucho.
Asi to není nic nového, i dříve mne některé věci u ČSD v dobrém fascinovaly a jiné deprimovaly. Dnes je to podobné, ale toho k nechápání bude o hodně víc u Správy železnic než u mého 30letého zaměstnavatele. Samozřejmě kladně hodnotím nové nádraží Praha Bubny. Jenže přes globální oteplování bude v zimě chladněji než v srpnu a nádražím to bude pěkně profukovat, možná víc než na lecjaké zastávce. Jak jsme kdysi měli Zimního krále, teď máme Letní nádraží. Druhá věc je pro mne také k nechápání: Skvělé střešní průduchy umožňují na peronech mnou oblíbené denní světlo a Správa železnic se chystá na této architektonicky myšlenkově a esteticky skvělé střeše stavět jakýsi panelák pro administrativu a asi průduchy zakrýt a výhled veřejnosti zatrhnout.
Vlak má být barevný, aby člověk dostal chuť takovým vlakem cestovat… Tuto větu jsem si vypůjčila z článku pana Miroslava Zikmunda, který vyšel v papírovém Obzoru č. 14 (11. srpna 2025). Kdysi jsem při svém ‚hustém‘ cestování mívala v žst. Leopoldov hodně času na přestup… Je to už dávno, kdy republika byla se Slovenskem ještě ‚pohromadě‘. Při jedné z cest, kdy počasí přálo, jsem si na 1. peróně sedla venku na jedinou lavičku. Jenže si ke mně přisedl nějaký cestující (byl ale slušně oděný). Chvíli trvalo, než jsme spolu navázali rozhovor. Bylo to v okamžiku, kdy kolem nás projížděl nákladní vlak s šedými = nudnými vozy, jen sem tam ale už i ‚postříkanými sprejem‘. Tehdy mě poprvé oslovil otázkou: „Jak se Vám líbí ty popsané vagóny?“ Odpověděla jsem mu: „A proč ne, líbí se mi, divíte se, že?? Jsou aspoň barevné a veselé!! Ovšem – jen pokud je reklama na nich vytvořena profesionálně!!“
Před pár měsíci byl v Obzoru otisknut článek s tématem Kouření na dráze s ilustračním fotem o překračování zákona. Šlo totiž o porušování zákonné povinnosti majitele či v případě železnice tzv. Provozovatele dráhy (tak sama sebe označuje Správa železnic). Železniční stanice s piktogramem byla následně odhalena jako novotou se skvící železniční stanice Pardubice hl. n.
V současné době probíhá řada aktivit v rámci Dne železnice. Jak to vypadalo v loňském roce dokumentují fotografie ze dne 17. 8. 2024 z Valašského Meziříčí, které pořídil strojvedoucí Jiří Vosička.
Právě přítomno: 383 hostů a žádný gestor