Ve druhé části přehledu zajímavostí ze světa evropských a světových železnic od dopisovatele Obzoru Stanislava Hájka přinášíme další pozoruhodnosti, které zasluhují pozornost fanoušků železnice: V Číně připravují vlaky rychlejší než osobní trysková letadla, v Německu chybí milion eur na železniční infrastrukturu, ve východním Norsku zlepšují železniční dopravu, v Rakousku vloni jel po železnici rekordní počet cestujících, DB vyplácí kompenzace při zpoždění vlaků, ze Španělska do Francie se bude jezdit rychleji a další zajímavosti. Na úvodním snímku je model potrubního vlaku budoucnosti v Číně, který bude jezdit rychlostí 1000 km/h. (Foto CASIC).

Na počátku prosince 2024 v době, kdy se pomalu blížila změna jízdního řádu, se v médiích Česka začaly objevovat zprávy, že se změnou jízdního řádu budou vlaky osobní přepravy „opozdilcům“ ujíždět. Proč? Vlaky začnou odjíždět naprosto přesně a to tak, že v sekundě 0 času odjezdu již budou dveře zavřené a vlak se dá do pohybu. Tak podle mne teorie…

Pravidelný dopisovatel Obzoru Stanislav Hájek se zabývá překlady textů o dění na evropských i světových železnicích z různých zdrojů. V následujícím přehledu přináší pohled na marockou vysokorychlostní síť, problémy s železniční reformou ve Velké Británii, „souboj“ Číny a USA o africké železnice, zrušení některých dálkových vlaků mezi Švédskem a Norskem, výstavbu železnice v Albánii, oslavy 200 let železnice ve Velké Británii a další zajímavosti ze světa železných kolejí. Ve druhé části, zveřejněné v rubrice Postřehy čtenářů pak přineseme další pohledy na zajímavosti ze světa železnic.

Ministerstvo dopravy představilo svou vizi pro rozvoj dopravní infrastruktury kolem roku 2050. Tento plán zahrnuje rozsáhlé projekty zaměřené na modernizaci a rozšíření dálniční a silniční sítě, výstavbu vysokorychlostních železnic a využití vodních toků pro nákladní i rekreační účely. Studie možností a příležitostí nastiňuje přes 630 kilometrů hlavních a vedlejších koridorů uvažovaných dálničních a silničních propojení krajských měst po dostavbě základní dálniční sítě. Spolu s tím začnou první stavby z plánovaných více než 760 kilometrů vysokorychlostních tratí. Změní se i železniční uzly v Praze a Brně. Příležitost dostane i vodní doprava.

Někdy se stane, že k návštěvě našeho hlavního města nemám víc důvodů, ale jen jeden. A tak se stalo, že 3. července byl jeden ze šesti čtvrtků, kdy jednou za půl roku jezdím do vojenské nemocnice na dvě injekce, které musí píchat jen paní doktorka. Ráno jsem vstal v 5 hodin, odešel (už chodím s holí) na vlak z domova v 5:30 a na Wilsonu byl osobní vlak po trati 221 podle jízdního řádu včas. 


Tři jihomoravská 30. železniční výročí událostí z roku 1995 se týkají data 30. červen. Tehdy toto datum končící školní rok připadlo na pátek.

Na úterý 24. června 2025 připadlo 30. výročí jedné z největších železničních nehod v Česku. Tohoto dne došlo u zastávky Krouna mezi stanicemi Čachnov a Skuteč u km 42,9 ke střetnutí MOs 15313 s ujetými nákladním vozy od Mn 85413. V ŽST Čachnov se dvěma dopravními kolejemi měl vlak 15313 křižovat s vlakem 15328, proto bylo nutné soupravu Mn vlaku jedoucího s náskokem přestavit. 

Nehoda „benzenového“ vlaku omezila / zastavila počínaje páteční „Polednicí“ 28. února provoz mezi Hranicemi na Moravě a Valašským Meziříčím, v případě osobních vlaků Lhotkou nad Bečvou.Profesně lze pochopit, že nějakou dobu se jezdilo „operativním řízením provozní práce“, počínaje zajištěním BUS NAD pro místní i dálkovou dopravu (Valašské expresy - VEx), obracením souprav, lokomotiv, vyřešení objíždění vlaků 222/223 přes Bohumín a Čadcu ... Nicméně - řekněme nejpozději týden po události (5 pracovních dnů) - web ČD v pasáži Mimořádnosti z počátku optimisticky presumoval obnovení provozu 5. března - by měl být k mání „mimořádný“ JŘ (do odvolání) akceptující jednak „pomalost“ NAD vůči vlaku i reálné doby na přesun mezi vlakem a NAD.

Ne z Hradu, ale z bývalého MTH, kde byl v pátek 23. května poprvé DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ a které fungovalo od r. 1946 jako TRAŤOVÁ MATERIÁLNÍ SPRÁVA, později pak TRAŤOVÉ VÝROBNÍ DÍLNY, aby nakonec dostaly název MECHANIZACE TRAŤOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ závod 04 HRANICE. A zatímco podnik MTH v Praze skončil v červnu 2009, Hranice se ještě asi s Hradcem Králové držely a největší závod, tj. Hranice, který měl 350 zaměstnanců, pak definitivně skončil v r. 2011 (info od Vaška, čili na 100%). 

Již dvanáctou edici Vědeckotechnického sborníku vydala Správa železnic. Sborník navazuje na 47 čísel VTS Českých drah.

O tzv. „grýndýlu“ se dá diskutovat, ale jedno je jasné - řešit stav životního prostředí je nutnost. Jen se to musí provádět na základě objektivních a odborných znalostí a ne podle různých nesmyslných nápadů aktivistů či laiků. Jinak by se nemohlo tak velmi opatrně našlapovat kolem dopravy, která je v problematice životního prostředí zásadní. Zejména silniční doprava. Má vysoké nároky na plochu (vliv na ohřev krajiny a mikroklima), emise, zásahy do krajiny, dopady do zdraví lidí (v ČR ročně odhad kolem 70 mld. Kč, hluk) a další. A řešení se nabízí – převést co největší podíl nákladní, ale i osobní dopravy na koleje – tedy na železnici. Což se nedělo a neděje, protože prý ta silniční doprava je nenahraditelná, levná a drží státní ekonomiku. Bohužel, tato tvrzení jsou nesmyslná, což bylo již mnohokrát prokázáno.

Následujícími řádky chci navázat na článek nezávislého železničního experta Ing. Josefa Schröttera zveřejněného v č. 7 Obzoru. Týkal se mimo jiné kolapsu evropského zabezpečovače ETCS na našich koridorových tratích dne 15. března 2025. Autor poukazuje na fakt, že přes mnohá varování „odborníci“ na Ministerstvu dopravy ČR odmítli příklad řady zahraničních železničních správ ponechat si v záloze vedle ETCS i dosavadní národní zabezpečovací systém. A jak uvádí Ing. Schrötter, tak bohužel také ministři dopravy – přes zmíněná opakovaná varování – se spokojili s „pohádkami“ pracovníků železničního odboru MD, že takový obezřetný postup není potřeba.

Právě přítomno: 759 hostů a žádný gestor