Na dny 2. - 12. září 2025 naplánovala Správa železnic rozsáhlou výluku mezi výhybnou Nemanice II a žst. Strakonice [ST] během níž byly prováděny opravné a práce ve všech stanicích i na trati, včetně přejezdů. Dopravcům ČD a ARRIVA byla nabídnuta možnost zajistit NAD. Dopravce GWTR zajišťoval NAD z Číčenic do Chrobol. Po tři dny jezdila NAD Písek - Protivín za Os vlaky Březnice - Protivín (práce v ŽST Putim). Mezi Strakonicemi a Ražicemi byly nahrazeny Sp / Os vlaky z/do Tábora, v Putimi bylo možné uskutečnit jízdu jen od Ražic do Písku (naopak).
Z hlediska rychlosti - mezi Plzní a ČB se sice jezdí po kolejích „jen“ rychlostí 100 - byla cestovní doba NAD výrazně delší, u Os vedená po úzkých okreskách, na nichž se i osobní auta obtížně míjejí, i z důvodu uzavření (opravovaného) přejezdu v Dívčicích „podél tratě po úzké panelové cestě“ (slovy řidiče „tankodrom“).
„Dvouhodinovka“ NAD za osobní vlak ČB - ST jedoucí po kolejích jen 56 minut sice vypadala nudně, nicméně po opuštění silnice číslo 20 nabídla úžasnou jízdu „krajinou jihočeských rybníků“, malebnými vesničkami, místy, jimiž se běžně nejezdí.
Náhrada za „Rožmberské“ rychlíky ČB - ST vedla po hlavních silnicích 20 a 22. Spěšné vlaky Písek - ČB kombinovaly okresky a hlavní silnice.
Podrobný manuál NAD v rozsahu 30 stran obsahoval podrobný rozpis nasazení vozidel. Dopravním partnerem zajišťujícím NAD byla Autodoprava Pavel Dvořák. Nasazeno bylo 29 vozidel, včetně dodávek pro přepravu jízdních kol. Nicméně „Autodoprava“ pokrývala NAD vozidly množiny jiných dopravců, mimo jiné vozidly dopravců působícími v PIDu či dopravce BORS Břeclav… Zajímavostí manuálu byla také délka trasy jednotlivých spojů uváděná s přesností na metr.
Tragickým obrázkem NAD byl průjezd Českými Budějovicemi v pracovních dnech. Do Hluboké nad Vltavou se dalo u Sp / Os nafasovat zpoždění dosahující až půl hodiny, v opačném směru podobně.
Os byly nahrazeny jedním vozidlem, Sp ČB - Písek - ČB jezdily „dvojmo“, R nahrazovala čtyři vozidla, u některých bylo plánováno pět, k tomu dodávka pro přepravu jízdních kol. ŽST Číčenice byla obsluhována jedním R busem NAD a dodávkou. Nicméně u spojů, jimiž jsem cestoval, byla frekvence minimální. Ve vozidle jedoucím přes Číčenice na prsty jedné ruky. V „posilovém“ vozidle Sp 1995 z Písku, čekajícím na frekvenci od Sp 2068 z Tábora - jsem byl sám. Ani v kmenovém vozidle to nebylo lepší… K tomu dodávka pro kola…
Přestup mezi NAD za Rožmberky v ČB není - v obou směrech. Další spojení „za necelé dvě hodiny“.
Ekonomický „šok“ představovala NAD dopravce ARRIVA za R 1168 Písek - ČB objednaný (?) MD.
Pod „dráty“ konkuruje Regiopanterům motorová jednotka 845. Se „skřípajícími“ zuby lze zkousnout vlak PHA - Příbram - ČB jedoucí na trase dlouhé 192 km, pod „dráty“ 102 km, čili více než 53 %. Nedává ovšem smysl objednání vlaku „čistě“ pod dráty tam, kde „stát“ před časem investoval do stavby trakčního vedení a dopravce ČD disponuje elektrickými jednotkami.
NAD zajišťovala ARRIVA třemi autobusy - nikoli ARRIVA autobusy, ale najatými. První Písek - ČB, druhý Písek - Zliv, třetí Protivín - ČB jemuž konkuruje NAD ČD, navrch dodávka pro kola. Celková frekvence na prsty obou rukou. Ve vozidle do Protivína / Zlivi nikdo… Suma sumárum - pět velkých autobusů pro frekvenci, která by se vešla do jednoho… dvě „konkurenční“ dodávky pro kola.
Miroslav Zikmund