Jeden známý si mi stěžoval (nechápu proč mně místo stížnosti na MD nebo do „Dlážděné 7, „P1“) na klamavé údaje obsažené v datech vyhledávače spojení při „snad poslední“ výluce Kúty - Lanžhot (11. a 12. 10.) spojených s odklonem dálkové dopravy přes Holíč - Hodonín. Zatímco u většiny vlaků směřujících z „dráhy jiného provozovatele“ neboli Slovenska na dráhu tuzemského provozovatele byla pro úsek Kúty - Hodonín - Břeclav (- atd.) zpracována odklonová data (s ohledem na výlukovou činnost na Slovensku pouze teoretická), pro EC 172 Hungaria zpracována nebyla a u základních dat byla pouze poznámková hvězdička „vlak bude o „xx“ minut opožděn“. Vyhledávače spojení, do nichž se papírová data překlápějí, ovšem s poznámkovou hvězdičkou pracovat neumí. Vyhledávač IDOS (i zahraniční, do nichž se data v rámci meziželezniční výměny transformují) nabízel nereálná spojení, což pocítili „cestující na přestup“. Vyhledané spojení reálně neexistovala.

Soudný jedinec nechápe, proč Správa železnic v případě EC 172 nevygenerovala „výlukovou polohu“ až do Děčína, resp. „státní hranice“ / pohraniční přechodové stanice Bad Schandau. 
Tahle lajdáckost - opovrhování cestujícími - je letitým problémem. Již před řadou let, kdy byly výluky na infrastruktuře DB a z Německa přijížděly dálkové vlaky s téměř hodinovým zpožděním, uváděl německý vyhledávač HAFAS „výluková“ data DB až do Děčína. Na síti DB jel vlak „včas“ podle řádně předem oznámených výlukových dat. Leč pro síť české infrastruktury se žádná výluková data - z DB řádně oznámený plánovaný čas předání vlaku „na Grenze“ / v Děčíně - zřejmě z důvodu lenosti nedělala. Protože v rámci výměny dat správce HAFASu nic nedostal, ponechal pro český úsek jízdy „původní“ data. Čili vlak z Děčína do Prahy jel „40 minut“ neboli průměrná rychlost přes 190 km/h. Už si přesně nevzpomínám, jak to tedy vyřešil správce dat IDOSu, protože vlak fakticky z Děčína „odjel dříve, než podle německých dat dojel. „Reálná data“ vymýšlet nemohl, patrně „do tuzemských dat“ zadal data německá… 
Nechápu, proč Správa železnic u vlaků končících v Praze „výluková data“ vygeneruje, ale na vlak 172 jedoucí do Německa se vykašle. Pozoruhodné je, že při téže výluce konané v lednu 2025 odklonová data EC 172 vygenerována byla. V lednu měl odklonový vlak EC 172 uveden příjezd do Prahy HLN v 14.59, včetně údajů o pobytu v Hodoníně a Břeclavi. 
Několik let, od roku 2022 trvající, zpravidla víkendové odklony vyžadovala modernizace trati na slovenském území a výměna mostních konstrukcí „mostů Moravy“ (název Most Moravy neslo někdejší hradlo umístěné několik desítek metrů od dvojice „hranatých“ ocelových mostů z roku 1926). 
Z hlediska „vztahu“ dopravce ČD ke spokojeným cestujícím nechápu, proč byly vlaky vedeny přes Brno - Břeclav, se dvojí úvratí (Břeclav - Hodonín) které plánují celkový pobyt 20 minut. „Díky“ mimořádnostem mezi Břeclaví a Brnem vyžadujícím vedení vlaků odklonem přes Přerov jsou známy cestovní doby mezi Hodonínem, Českou Třebovou a Prahou. Cesta z Hodonína přes Přerov do Prahy trvá při zastavení v Přerově / Olomouci z „dopravních důvodů“ 3.10 hodiny. Paradoxně stejná doba jako trvá cesta z Břeclavi do Prahy přes Brno. Při letmém průjezdu Hodonínem trvá odklonová cesta z Břeclavi do Prahy přes Přerov o pouhých 10 minut déle než přes Brno… ačkoli je o 62 km delší.
Neboli pokud by vlak 172 po vystřídání personálu odjel v 11:25 z Hodonína, zastaví na HLN v 14:35, čili s pouhými 20 minutami, oproti inzerovaným 40 - 50 minutám. Přičemž je známo, že mezi Kolínem a Prahou jsou v jízdních dobách „vaty“ umožňující zkrácení zpoždění. Úvraťovou výměnu lokomotiv na HLN lze zvládnout za 10 minut - případně méně, jen je třeba být připraven a do Německa může vlak odjet se zpožděním cca 10 minut. 
Přepravu cestujících do Brna / Břeclavi by zajistila EJ vypravená v ČT, cestující z Brna / Břeclavi by do Hodonína přepravila jiná EJ vypravená o cca 20 minut dříve… 
Miroslav Zikmund