Roman Štěrba informuje o novém Vědeckotechnickém sborníku


Již devátou edici Vědeckotechnického sborníku vydala Správa železnic. Sborník navazuje na 47 čísel VTS Českých drah. Devátá edice VTS SŽ je k dispozici také zde

Štěpán Hálek přibližuje výhody německé veřejné dopravy na jednu jízdenku


Kromě výhodné ceny 49 eur (resp. dokonce jen 34 eur pro zaměstnance řady v Německu sídlících firem) za měsíční předplatné pro 1 osobu na prakticky veškerou veřejnou dopravu v závazku veřejné služby po celém Německu spočívá její výhoda zejména v tarifním znovupropojení celé (železniční) sítě, dříve uměle rozparcelované na různé integrované dopravní systémy (IDS) s jejich pásmy a území ponechané zcela bez integrace. Cestující s Deutschlandticket tak nemusí před jízdou nejprve studovat plánky a různorodé tarifní podmínky všech IDS, kterými hodlá projíždět, včetně různých výjimek a tarifů dopravců na neintegrovaných územích. Platit lze pouze měsíčním inkasem z účtu, včetně zahraničních (SEPA inkaso). Kromě mobilní aplikace je možné objednat i čipovou kartu, díky které je kontrola komfortnější, méně stresující a rychlejší než hledání v mobilním telefonu při náhlé kontrole, navíc bez rizika vybití akumulátoru. Vše dle preferencí cestujícího.

Stanislav Hájek přeložil ze zahraničních médií zajímavosti ze světa evropských i světových železnic

Vlak dražší než letadlo, obrovský lodní a železniční projekt EU a USA, rozšíření dálkové dopravy mezi Německem a Rakouskem, nové vysokorychlostní tratě v jižní Číně, transafghánská železnice, SBB šetří elektřinu, Německo bude stavět tisíce kilometrů vysokorychlostních tratí, nejrychlejší vlak v Číně, přepady vlaků v v Nigerii - to vše se dočtete v následujících článcích.

Zážitek z přehlídky "malých bobinek" přibližuje Miroslav Zikmund

Sobotní prázdninový provoz na „Bechyňce“ byl opět – v rámci „Léta na Bechyňce“ – ve znamení malých Bobinek E 422.0 nasazených v pravidelném provozu na čtyřech párech vlaků. Této lákavé nabídce jsem v sobotu 15. července, slibující sice krásné počasí, nicméně přinášející tropické teploty, neodolal. Do Tábora jsem přijel s dvouminutovým náskokem IC 531, neb sedmiminutový přestup od pozdějšího vlaku nejenže nepatří k mým favoritům, ale rovněž neumožní sledovat příjezd vlaku z Bechyně, posun a objíždění soupravy.

Miroslav Zikmund popisuje přístup německé a české strany k železničním lokálkám
 

V Jihomoravském kraji objednavatel veřejné dopravy KORDIS zrušil objednávku železniční dopravy na několika tratích k 11. červnu. Prý přepravní potřeby občanů uspokojí autobus obsluhující postupně několik obcí, díky čemuž trvá cesta do krajského města o mnoho déle. Paradoxem je, že trať z Boskovic do Velkých Opatovic se chystá Správa železnic modernizovat, neboť zde budou minimálně 3x týdně jezdit nákladní vlaky…

Korespondence Martina Kubíka s dopravní společností JIKORD


Dopisovatel Obzoru Martin Kubík podal písemnou stížnost na dopravní firmu GW Train Regio (GWTR), které provozuje vlaky na trati Strakonice – Volary a nedodržela přípoj ke zpožděnému rychlíku 663. V souhrnné stížnosti, adresované společnosti JIKORD (Jihočeský koordinátor dopravy), dále poukazuje na uzavřenou čekárnu ve Volyni a na nepřípoje v Blatné a žádá vysvětlení popsaných nedostatků. Martin Kubík stížnost i odpověď na ni s následným komentářem poskytl redakci Obzoru ke zveřejnění. Píše v ní:

Zážitky z cestování vlakem po Slovensku popisuje Miroslav Zikmund


V pondělí 25. září 2023 začala několikaměsíční výluka mezi stanicemi Strážske a Humenné, jedna z dílčích etap modernizace a pokračování „drátizace“ trati z Bánovců nad Ondavou do Humenného. Železniční provoz je úplně zastaven, všechny vlaky končí ve stanici Strážske. Do Humenného, resp. Medzilaborců a Stakčína jezdí místo vlaků autobusy. V rámci návštěvy známého, zabývajícího se slovenskou železniční historií, jsem nemohl této nabídce odolat. Vlakem jsem v těchto končinách byl před léty – ve Stakčíně při výstupu na trojmezí Kremenec (PL – SK – UA), nejvýchodnějšího bodu Slovenska, resp. poválečného Československa a nejvýchodnější obce Nová Sedlica. V Medzilaborcích ještě mnohem dříve.

Dopisy v koši nekončí…

Dopisovatel Stanislav Hájek se zamýšlí nad časopisem Obzor


1. Tiskovin o „železnici“ je celkem dostatek – Obzor, Železničář, Moderní železnice, Dráha, Železniční magazín, Nová železniční technika, ČD pro Vás, Zájmy strojvůdce, Cargovák atd., ale jsou to vše tiskoviny, které většinou propagují firmu, která ji vydává, její úspěchy, co se vše chystá lepšího, ale s minimem zpráv o „obyčejné“ železnici, s kritikou, co se nepovedlo atd.
2. Je mi jasné, že Obzor je především odborová tiskovina OSŽ a tak první místo musí mít věci týkající se odborů.
3. S Obzorem celkově nejsem moc spokojen, od odchodu pana Mareše a „jeho týmu“ mám pocit, že se zhoršil. Když něco dělám, tak vlastně nevím, vyjde to / nevyjde to? Nedělám zbytečnou práci? Je o to, co překládám zájem? Výsledek: od změny ve vedení čtrnáctideníku Obzor se moje dopisovatelská postupně snižuje. Prakticky od počátku roku 2023 se počet mých příspěvků snížil na cca 10% možného (překlady článků ze zahraničí); co mi bylo vytištěno / co ne nemám přehled. Moje vlastní „tvůrčí“ činnost/vlastní příspěvky jsou již minimální (ztratil jsem motivaci);

Miroslav Zikmund se zamýšlí nad úlohou vlakových čet

Ačkoli souhlasím s kritickými články pana Seluckého týkajících se „zločinů“ páchaných na české železnici, s názorem odmítajícím striktně vlaky BEZ vlakové čety se plně ztotožnit nemohu. (Na doplnění jeho článku – v režimu 0/0-S jezdí i MJ 814 z Plzně do Bezdružic a do Radnice.) Z hlediska právních předpisů, na něž se autor odvolává, bych nebyl tak striktní. To jsou proklamativní ustanovení, věcně „o ničem“, např. ustanovení o pohodlí – to v konstrukčně zmršeném vozidle přítomnost vlakové čety nezajistí.

Miroslav Zikmund vzpomíná na přečíslování vlaků

Při psaní jiného příspěvku jsem si - s několikaměsíčním zpožděním - uvědomil, že letos uplynulo téměř neuvěřitelných 50 let od jedné zásadní provozní změny v rámci někdejších ČSD. Noc ze soboty druhého na neděli třetího června 1973 byla takzvanou přechodovou nocí, při níž se měnil grafikon vlakové dopravy. Na rozdíl od těch předchozích nebo následujících přechodových nocí jej provázelo přečíslování všech vlaků, jednak osobní, jednak nákladní dopravy. Úderem půlnoci dostaly vlaky odjíždějící před půlnocí podle „starých“ čísel číslo nové. ČSD přešly na unikátní, neopakující se číslo vlaku.

Petr Rádl se zamýšlí nejen nad nevhodnými lavičkami na zastávce Pyšely

Tentokrát v rubrice Postřehy čtenářů, respektive Dopisy v koši nekončí, uveřejňujeme korespondenci dopisovatele Petra Rádla (i jeho reakci na již v Obzoru zveřejněné články), která dokumentuje, že s některými železničními institucemi není jednoduché jednat… a že je jednat o čem.

Hana Dostálová vzpomíná na příhodu ve výtahu, spojenou s historií jednoho domu

Co my se za ‚totáče’ vlakem nacestovali!! Jasně, byli jsme mladí a ledacos jsme vydrželi: např. před Vánocemi jsme každoročně, a to i několikrát za sezonu, jezdili na nákupy do východního Berlína: ve čtvrtek jsme v zaměstnání spíše skončili a po 13. hodině už rychlíkem Bečva přes půl republiky frčeli do Prahy, do Berlína pak v noci pokračovali lehátky a druhý den (ne)vyspaní jsme od rána jak diví nakupovali (např. ta půlkilová balení mandlí a rozinek jsme odtud vozili už tehdy). Večer po 17té jsme se do Prahy zase vraceli a v Hranicích byli pak v sobotu ráno. Zpočátku jsme jezdili jen do blízkých Drážďan či Lipska, ale obě města bývala houfně zaplněna Čechy. A tak jsme si cestu brzy natáhli až do Berlína – jako město býval už v tom adventním čase překrásně (!!) nazdoben – a každé podlaží obchodních domů bylo velice elegantně naaranžováno – na každém patře byla dominantní vždy jiná a jediná barva (např. zelená, o patro níž pak zlatá atd). Ano, spojili jsme vlastně příjemné s užitečným. U nás se na takovou předvánoční výzdobu až tak nedrželo, proto mi v paměti zůstala!!

Právě přítomno: 213 hostů a žádný gestor