Problematika služebních přechodů v železničních stanicích byla předmětem posledního jednání Ústředí OSŽ, které se konalo 28. června v Praze. Předseda Podnikového výboru OSŽ při ČD Vladislav Vokoun tam požádal kolegy z Podnikového výboru OSŽ SŽDC o spolupráci při řešení požadavku na dobudování schůdků na nástupištích pro zaměstnance ČD a SŽDC, což bylo akceptováno. „Kladné stanovisko by velmi ulehčilo práci dotčeným zaměstnancům a přispělo i ke zvýšení plynulosti dopravy,“ prohlásil Vokoun. Podle jeho dalších slov výpravčí, případně vlakové čety, mají ve stanicích se zvýšenou výškou nástupištní hrany nad temenem kolejnice ztíženou možnost přechodu mezi nástupišti, přičemž využívání podchodů není vždy nejvhodnější, zvláště při vlakových skupinách.

A jak vypadá popsaná situace z pohledu samotných zaměstnanců? „Pokud například vystupují cestující z vlaku, je někdy používání podchodů složité, neboť podchody jsou zaplněné lidmi, mezi nimiž se výpravčí musí prodírat,“ říká jeden z výpravčích v železniční stanici Olomouc hl. n., kde byl nedávno služební přechod zřízen. „Služební přechody nám tak usnadňují rychlejší předávání písemných rozkazů, případně dalších informací strojvedoucím,“ dodává. Podobně se k této problematice stavějí i vlakové čety.
Služební přechody byly v rámci modernizace železničních stanic postaveny především v uzlových stanicích, slouží však v některých případech dosud jako provizorní. Jak vysvětluje tisková mluvčí SŽDC Kateřina Šubová, cílem SŽDC je ponechat tyto doposud provizorní přechody v provozu. „Jedním z těchto provizorních přechodů je například vzpomenutý přechod v železniční stanici Olomouc hl. n. – ten splňuje veškeré technické podmínky zařízení, umístěného ve volném schůdném prostoru a nezasahuje do průjezdného průřezu. Proto věříme, že se nám podaří prosadit jeho plnou legalizaci a schválení.“
Jak dále tisková mluvčí SŽDC dodává, služební přechod v železniční stanici Olomouc hl. n. nebyl součástí stavby „Rekonstrukce žst. Olomouc hl. n.“, avšak na základě provozní potřeby SŽDC (zrychlení předávání písemných rozkazů strojvedoucím) byl zřízen v závěru stavebních prací z prostředků na opravy železničního svršku a spodku OŘ Olomouc, a to přibližně v místě původního služebního přechodu. „Zatím je však nutno jej chápat jako dočasné provizorium. OŘ Olomouc však usiluje o plnou legalizaci tohoto služebního přechodu, protože dle našeho názoru je plně v souladu s ustanoveními normy ČSN 73 4959,“ vysvětluje mluvčí.
Služební přechod se sice dle ČSN 73 4959 „nepřipouští u neobsazených stanic s dálkovým ovládáním“, ale to dle názoru odborníků není případ žst. Olomouc hl. n. Tato významná železniční stanice, ve které zastavují všechny vlaky osobní dopravy, je sice „s dálkovým ovládáním zabezpečovacího zařízení“, ale v žádném případě není „neobsazená“. A dokud je potřeba fyzicky nosit rozkazy v písemné podobě k vlakům, má služební přechod své opodstatnění. „V ostatních dálkově řízených stanicích, ale ´neobsazených´, jsme tyto přechody již před lety snesli (např. Drahotuše, Štěpánov, Mohelnice…), přestože byly zřízeny dle schválené projektové dokumentace. Nesplňovaly však podmínky ČSN 73 4959 a musely být proto sneseny,“ dodává závěrem Kateřina Šubová.
Problematika služebních přechodů se jistě objeví i na dalších jednáních podnikových výborů OSŽ při ČD, SŽDC i ČD Cargo, jak je zřejmé z úvodu tohoto článku.
Miroslav Čáslavský