Významná pražská secesní památka, nádraží Vyšehrad, už skoro třicet let chátrá. Před dvanácti lety jej koupila firma s neznámými vlastníky, podle všeho ze spekulativních důvodů. Jelikož se budova rozpadá, mise UNESCO považuje za jedinou možnost záchrany vyvlastnění. Bylo by to poprvé od roku 1990, zaznělo v pořadu Reportéři ĆT. Tématu se věnoval David Vondráček.

Na bývalé nádraží Praha-Vyšehrad je už léta tristní pohled, šok to musí být zejména pro turisty přijíždějící vlakem do Prahy od Plzně. Ministerstvo kultury sice objekt vyšehradského nádraží v roce 2000 prohlásilo kulturní památkou, ale ani tento status jej před dalším chátráním neuchránil. Jak s odkazem na výše zmíněnou reportáž uvádí web CT24, mise UNESCO, která kontrolovala stav památek v České republice, přišla s radikálním řešením – vyvlastněním stávajícího soukromého majitele bývalého nádraží.

I když se před rokem vítězná pražská koalice v programovém prohlášení zavázala, že kulturní památku nádraží Vyšehrad i s přilehlými pozemky vykoupí a zachrání, situace se zatím nikam nepohnula. „Znalecký posudek říká, že ta nemovitost má cenu kolem 65 milionů. Vstoupili jsme do jednání s vlastníkem, ovšem cena, kterou požaduje, je kolem 135 milionů. A to je z pohledu veřejného práva neodůvodnitelná cena,“ vysvětlil radní pro správu majetku hlavního města Prahy Jan Chabr.

Vzhledem k tomu, že nádraží Vyšehrad leží v ochranném pásmu UNESCO, mezinárodní rada této organizace navrhla vyvlastnění. Stát se tak ale může za splnění určitých podmínek a vyvlastnění by musel navrhnout magistrát. Primátor ale zatím nevyloučil ani odkoupení objektu bývalého nádraží. „Nicméně v případě, že by to k dohodě nedospělo, budeme se muset k tomu postavit v koalici. Tyto dvě krajní možnosti jsou jasně dané,“ ujistil primátor Zdeněk Hřib ve zmíněné reportáži.

Před vyvlastnění však varuje ministr kultury Lubomír Zaorálek, vyvlastnění nádraží by vytvořilo precedens. Také podle generální ředitelky Národního památkového ústavu Naděždy Goryczkové je vyvlastnění až tím nejzazším řešením. Také z evropského pohledu je podle reportáže vyvlastnění mimořádnou situací, která je ve všech unijních státech podmíněna silným veřejným zájmem, jak připomněl bývalý předseda právního výboru Evropského parlamentu Pavel Svoboda (KDU-ČSL). Například v Německu byl podle něj nedávno vyvlastněn zámek, který nechal jeho majitel téměř rozpadnout. Šlo o první případ za sto let.

Michael Mareš s využitím webu ČT24 a pořadu Reportéři ČT