Praha se klidní od turistů a my si zrealizujeme procházku. Předkládám možnost či námět na jednu z nich. Listí je opadané, ale výhledy nám to vynahradí. Tramvají se dostaneme ke spodní stanici pražské lanové dráhy a můžeme se dostat na PETŘÍN, kterýje nejvyšším vrchem a zároveň jediným kopcem v centru Prahy. Měří 327 metrů. Podle posledních výzkumů se uvádí, že zvrchu Petřína pronášela bájná kněžna Libuše vznešená a hrdá slova o slavném městě. Nikoli z Vyšehradu. Faktem je, že z něj moc vidět na Prahu nebylo.

Petřín byl dlouho až do roku 1840 pustý a holý. Od začátku novověku do 19. století sloužil vrch jako vinice či štěpnice a kamenolom. V polovině 19. století zde proběhla další výstavba obranného komplexu. Od roku 1882 začal být pražský kopec zpřístupňován. Dokonce jsou zpřístupněny prostory štol, které odvádí vodu.

 Využili jsme LANOVÉ DRÁHY, která pochází z roku 1891. Původně měla délku 396,5 metru s pře výšením 102 metrů. Dva vozy, oba pro padesát cestujících, byly poháněny tíhou dvou nádrží s vodou o objemu 5,5 m3. Voda se v horní stanici napustila a v dolní zase vypustila. V polovině cesty je Restaurace NEBOZÍZEK začala být v provozu od roku 1763 a za své jméno prý vděčí vinicím, mezi kterými se cesta kroutila jak nebozez. Další variantou vzniku jména je ústní pověst, o knížecím synkovi, který špatně mluvil (byl malý) a na dotaz co si dá k jídlu, pravil, husu nebo zízek.

Normálně v létě je zde nádherný růžový sad, kde je dobrý odpočinek a relaxace. Rovněž KVĚTNICE je příjemná jak na oko, tak i na odpočinutí v krásné zahradě. A nelze opomenout ŠTEFÁNIKOVU HVĚZDÁRNU, která pořádá množství zajímavých akcí.

Tak tedy pár metrů a jsme na místě, kde stojí ROZHLEDNA. Byla postavena r. 1891 z podnětu Klubu českých turistů v rámci jubilejní pražské výstavy jako 5X zmenšená replika Eifellovy věže. Roku 1998 přešla rozhledna do majetku města a podstoupila generální rekonstrukci. Ovšem nejdříve máme šanci navštívit pro děti atrakci – BLUDIŠTĚ,kteréje z roku 1891 a je maketou vyšehradské brány Špička, která je pouze vyznačená. Nejprve musíte najít cestu zrcadlovým bludištěm, která vás zavede přímo do boje se Švédy na Karlově mostě za třicetileté války (dioráma od Karla a Adolfa Liebscherových o délce 10,5 metru). Nyní na nás čeká již občerstvení v místních stáncích a potom již slibovaná.

PETŘÍNSKÁ ROZHLEDNA by se dala popsat jako menší kopie Eiffelovy věže v Paříži, která byla rozhledně předlohou. Rozhledna na kopci Petřín je přes 60 metrů vysoká ocelová konstrukce, která váží 175 tun. Základnu má v nadmořské výšce 324 metrů, její základy jsou 11 metrů pod zemí. Má dvě vyhlídkové plošiny, horní, ve výšce 55 metrů, 299 schodů. Mezi schodišti je dutý válec, ve kterém je výtah. Výhled na panorama Prahy. Výborně je vidět okolí pražského hradu, ale i mnohem dál, na příklad na horu Říp, České středohoří a za dobré viditelnosti dohlédneme na masiv Krkonoš.

Stavba začala 16. března a oficiálně otevřena byla rozhledna 20. srpna 1891 PC dohledem inženýrů Františka Prášila a Julia Součka. V 60. letech 20. století byly na špici rozhledny umístěny i antény pro televizní vysílání.

Po sestupu máme dvě možnosti se dostat k další památce. Jedna cesta vede po chodníku silnice kolem vysokých hradeb na POHOŘELEC, nebo od rozhledny trošku vpravo, přírodou ke STRAHOVSKÉMU KLÁŠTERU, který je nejstarším klášterem premonstrátského řádu. Byl postaven v románském slohu a patrně byl rozlehlejší než samotný areál Pražského hradu. V polovině 17. století do něj byly uloženy ostatky svatého Norberta, zakladatele premonstrátského řádu.

V areálu naleznete Teologický a Filozofický sál, obrazárnu, Strahovskou knihovnu, zahradu, kostel svatého Rocha a všimnout si můžete dvou věží bazilikálního chrámu Nanebevzetí Panny Marie, který je vevnitř zdobený freskami a obrazy vyprávějícími o životě svatého Norberta. Roku 1992 byl kostel Janem Pavlem II. povýšen na Basilicu minor.

Ve vnitřní části nádvoří areálu je také socha Lva, kterou vytvořil český sochař Bohumil Kavka (v roce 1936. Je to bronzový odlitek modelu, jenž byl součástí velkého pomníku slovenského astronoma, generála a politika Milana Rastislava Štefánika, který byl odhalen v Bratislavě roku 1938, u příležitosti 20. výročí vzniku Československé republiky. Lev se štítem na něm symbolizoval československé legie, jež M. R. Štefánik organizoval. Původní bratislavský památník byl však již roku 1940 demontován. Lev, jako hlavní součást památníku byl po restaurátorském zákroku znovu instalován na bratislavském nábřeží v roce 1988. Model postavy Štefánika, odlitý v bronzu, nalezneme nedaleko strahovského kláštera, a to před budovou hvězdárny na Petříně. Socha Lva na vnitřním nádvoří kláštera byla do roku 1990 umístěna na rajském dvoře, je majetkem Památníku národního písemnictví.

Pravděpodobně se mnozí věnují prohlídce PNP, která stojí za to. Když je prohlídka ukončena můžeme se podívat na vyhlídku - PANORAMA – a prohlédnout si pražské věže. Nyní máme šanci se vrátit so areálu kláštera a dát si občerstvení v Klášterním pivovaru, který vám nabízí své služby, mezi kterými kromě posezení ve stylových prostorách restaurace, můžete realizovat prohlídku mini pivovaru s ochutnávkou piva.

Nyní se naskýtá několik možností jak pokračovat v prohlídce. Můžete se rozhodnout pokračovat cestou Úvoz, což jeulice z Pohořelce navazující na ulici  Nerudovu. Je souběžná s  Loretánskou a Radničními schody.

Název pochází z roku 1870, předtím se jmenovala Hluboká a ještě předtím Strahovská cesta. Jmenuje se úvoz, protože se dříve zařezávala do terénu. Je jednosměrně průjezdná z Nerudovy na Pohořelec. Po celé pravé straně se nacházejí domy, vlevo jen na začátku a poté je zde zeď Velké strahovské zahrady s Viničním lisem, dále je vlevo u konce na Pohořelci Švédská ambasáda, kde také prochází po vrstevnici pod Strahovským klášterem cesta Raoula Wallenbergra. V ulici se nacházejí domy s domovními znameními a úzké schodiště spojující Úvoz s Loretánskou ulicí. Ulice vede do příkrého kopce a je vydlážděna, na obou stranách jsou chodníky.

Když od vyhlídky pokračujeme do ulice Úvoz tak jak již řečeno můžeme pokračovat dál Nerudovou ulicí na Malostranské náměstí. Nebo právě malým schodištěm vlevo se dostaneme do Loretánské ulice a opět máme několik možností. Prohlédnout si náměstí, kdy západní stranu náměstí tvoří mohutná barokní budova Černínského paláce, dnes sídlo Ministerstva zahraničních věcí České republiky.

Na severní straně pak stojí kostel Panny Marie Andělské s přilehlým klášterem řádu kapucínů a k němu přináležející zahradou, jižní stranu náměstí uzavírá Loretánská ulice vedoucí z Pohořelce na Hradčanské náměstí a Pražský hrad s řadou historických domů a malebným podloubím.

Východní část náměstí před Pražskou Loretou má parkovou úpravu (železný kříž s nástroji Kristova umučení tam údajně připomíná jedno z možných míst skončení pozemské pouti kněžny Drahomíry, matky sv. Václava), západní část náměstí před Černínským palácem zabírá rozlehlé parkoviště.

Na jižní straně na adrese Loretánské náměstí 1 se nachází proslulá pivnice U Černého vola, která ze svého zisku podporuje Školu Jaroslava Ježka pro zrakově postižené. Na sousedním čtyřpodlažním renesančním domě s podloubími U Drahomířina sloupu je velká bronzová deska s výrazným reliéfem dámy s kloboukem od akademického sochaře Zdeňka Preclíka připomíná nápisem, že V tomto domě žila první dáma republiky paní Hana Benešová (Loretánské náměstí č. 2 čp. 108). Do tohoto domu má být umístěna Knihovna Václava Havla.

V ploše náměstí na místě bývalé kaple svatého Matouše byla v roce 2005 umístěna bronzová kopie sochy Edvarda Beneše sochaře Karla Dvořáka.

A opětovně máme dvě možnosti pokračovat v prohlídce. Dáme-li se ze spodní části ulicí Černínskou tak se dostaneme na Nový Svět, nebo ulicí Kapucínskou tak se dostaneme opět na Nový Svět, kde je Galerie Nový Svět, restaurace U Zlaté Hrušky a o kousek dál je dům čp. 76 Nový Svět 1 Praha 1 Hradčany. Na domě je kovová pamětní s textem: „„Léta Páně MDCCCCI zasazena jest na tomto domě zvaném od starodávna „U zlatého noha“ nákladem obce Pražské pamětní deska ku poctě slavného Dána Tychona Braheho, císařského matematika  a hvězdáře, který léta MDC v tomto domě přebýval a XXIV. října MDCI v nedalekém odtud domě, jenž stával druhdy na místě nynějšího paláce Černínského zemřel a byl pochován v chrámu Matky Boží před Týnem“.

Opět máme dvě možnosti. Je zde možnost vstupu do Jeleního příkopu, nebo se dostaneme na Hradčanské náměstí.   

Karel Hybš

Právě přítomno: 450 hostů a žádný gestor