Před třiceti pěti lety bylo založeno Odborové sdružení železničářů, které dnes sdružuje přes třicet tisíc členů. U příležitosti tohoto významného jubilea se 13. března v pražském hotelu Olšanka setkali místopředsedové OSŽ, předsedové základních organizací, zaměstnanci a další významní hosté, mezi nimi predseda Odborového združenia železničiarov Mgr. František Zaparanik, 1. podpředseda OZŽ Ing. Peter Hoffman a Peter Pikna, aby společně důstojně oslavili toto výročí.

Slovo dostal první místopředseda Radek Nekola, který nostalgicky zavzpomínal na těžké začátky Odborového sdružení železničářů a neopomenul poděkovat všem železničářům, a především členům OSŽ, kteří celou dobu stáli za existencí největšího sdružení Asociace samostatných odborů. Za ASO byl přítomný předseda Bohumír Dufek, jenž mimo jiné během svého vystoupení poděkoval za letitou spolupráci s OSŽ.

Během oslav 35 let OSŽ byli oceněni čestní členové Odborového sdružení železničářů jako poděkování za jejich dlouholetou odborovou činnost a mimořádný přínos v oblasti bezpečnosti při výkonu práce.

Zdeněk Brada a Michal Mareš představili přítomným dokumentární film zachycující historii OSŽ – od jeho vzniku přes klíčové milníky až po významné události, které provázely odborové sdružení během uplynulých pětatřiceti let.

O doprovodný program se postarala sportovně taneční dívčí skupina REBELS O.K., která předvedla vystoupení se švihadly. Hosté se mohli vyfotit na památku ve foto koutku, pokochat se výstavou fotografií, obrazů a veršů, anebo zakoupit výrobky členů FISAIC, jejichž výtěžek poputuje do Podpůrného fondu OSŽ.

Předseda OSŽ Martin Malý na oslavách 35 let OSŽ vystoupil s úvodním proslovem, ve kterém zhodnotil uplynulá léta, poděkoval kolegům za spolupráci a vyzdvihl důležitost odborového sdružení v současné době:

„Vážené kolegyně a kolegové, vážení hosté,

sešli jsme dnes se při příležitosti 35 výročí založení OSŽ, abychom si společně připomněli alespoň ty nejvýraznější události a milníky, kterými naše odborová organizace za uplynulá leta od svého vzniku prošla. Které události to však vlastně byly? Každý z nás, kteří dnes sedíme v tomto sále, má na uplynulá léta vlastní vzpomínky a v rámci OSŽ prožil nějaký svůj vlastní příběh a podle toho také bude hodnotit události, které se za tu dlouhou dobu staly.

Nicméně v rámci dnešního programu nám organizátoři nabídnou mj. také trochu netradiční pohled na uplynulé období očima několika kolegů, kteří byli tzv. u toho od samého počátku, což nám možná pomůže vlastní vzpomínky a hodnocení uplynulých událostí částečně doplnit či oživit. Nebudu se proto nyní zabývat rekapitulací uplynulého období, ale omezím se pouze na několik poznámek k celkovému směřování našeho sdružení.

Je nesporné, že tak jako se měnila společnost kolem nás, měnilo se postupně i OSŽ, a to jak co do způsobu práce, tak také co do očekávání členů od naší odborové organizace. Nicméně základní poslání našeho odborového sdružení, tj. snaha o zlepšování mzdových a pracovních podmínek našich členů a obhajoba jejich oprávněných zájmů ve společnosti, zůstává stále stejné.

Asi nejviditelnějším rozdílem mezi dobou vzniku OSŽ a současností je skutečnost, zatímco v době vzniku OSŽ jsme na železnici měli jeden velký podnik ve státním vlastnictví, dnes zde působí celá řada státních i soukromých subjektů, a to nejen českých, ale často i s mezinárodní vlastnickou strukturou. Navíc v řadě případů jsou tyto subjekty mezi sebou navzájem i přímými konkurenty.

Bez ohledu na to, zda tento vývoj hodnotíme negativně či pozitivně, bylo OSŽ nuceno na tuto změnu reagovat úpravou své vlastní struktury a způsobu práce. Vznikly tak nejen podnikové výbory ČD, ČD Cargo, SŽ a NeRV, ale také celá řada dalších výborů, které si základní organizace vytvořily jako společný orgán pro vyjednávání s příslušným zaměstnavatelem či jeho organizační složkou.

Chtěl bych věřit tomu, že po docela nepříjemné etapě vzájemné soutěživosti či řevnivosti těchto PV či výborů mezi sebou, se už nyní definitivně nacházíme ve stavu vzájemného respektu a tolerance, kdy má každý tento orgán dostatek volnosti k vyjednávání se svým příslušným zaměstnavatelem, ale současně se přitom může bezpečně opřít o společnou základnu členských benefitů či služeb, jako jsou právní podpora, podpůrný fond, činnost svazových inspektorů BOZP, odborná školení, využívání rekreační zařízení OSŽ za zvýhodněných podmínek, organizace společných sportovních či zájmových akcí apod.

A právě vylepšování těchto společných benefitů bylo v posledních letech jednou z hlavních priorit ústředí, představenstva, RRS a ZV ZO OSŽ, což jsou orgány, které společné benefity členství spravují. Další důležitou prioritou těchto orgánů je potom rozvoj aktivit v rámci ASO a Tripartity a dále potom mezinárodní působení v rámci Evropské federace pracovníků v dopravě (ETF) a Mezinárodní federace pracovníků v dopravě (ITF), kdy tyto agendy vzhledem k prohlubující se mezinárodní provázanosti železničních zaměstnavatelů nabývají stále více na významu.

Jsem si však samozřejmě také vědom skutečnosti, že toto uspořádání OSŽ je relativně složité a zvenčí někdy obtížně srozumitelné, a navíc má i svá praktická úskalí, jako například v situaci, kdy OSŽ souběžně působí u konkurenčních společností, které soutěží o stejnou zakázku. Těžko si potom představit například nějakou razantní akci OSŽ proti „nespravedlivému“ výsledku takového výběrového řízení. Ani v těchto situacích však samozřejmě nic nebrání odborové organizaci vyjednávat se svým příslušným zaměstnavatelem s využitím všech dostupných legálních prostředků.

Nicméně právě volání po velkých společných a mediálně viditelných akcích je často hlavní podstatou kritických připomínek členů, kterým se současné nastavení a způsob fungování OSŽ příliš nelíbí a vzpomínají na staré dobré časy velkých společných protestů z období prvních dekád existence našeho sdružení.

A tak jelikož v letošním sjezdovém roce volíme nové funkcionáře a přemýšlíme o programu pro příští volební období, může nám dnešní společná rekapitulace událostí uplynulých let možná i trochu napomoci při úvahách, zda by se OSŽ mělo i nadále ubírat dosavadním směrem, nebo zda by mělo do budoucna postupovat nějakým jiným způsobem.

Závěrem mi prosím dovolte, abych z tohoto místa upřímně poděkovat všem, kteří se svojí prací a podporou během uplynulých let zasloužili o to, že i po 35 letech od svého vzniku je OSŽ přes všechny dílčí neduhy dosud stále největší odborovou organizací na železnici, která však také současně udržuje seriózní vztahy respektu a spolupráce s ostatními odborovými organizacemi v ČR i v zahraničí.

Velice si vážím toho, že představitelé některých těchto partnerských odborových organizací přijali naše pozvání na oslavy a jsou tu dnes mezi námi. No a konečně bych chtěl také velice poděkovat všem kolegyním a kolegům, kteří se podíleli na přípravě dnešních oslav a popřát nám všem příjemný a zajímavý zážitek. Děkuji Vám za pozornost,“ ukončil vstup předseda OSŽ.

Připravila: Daniela Houdková

Foto: Filip Houdek