Letní vedra umí pěkně zatopit, zvláště když se pohybujeme na přímém slunci nebo sedíme v nevětrané kanceláři. Pitný režim a ochranné nápoje se v těchto dnech stávají nejen nutností pro zachování tělesného a duševního zdraví, ale též záležitostí BOZP, o které se mluví...

Kdyby mohly mluvit žáby, určitě by chtěly hezkou tůňku s čistou a chladnou vodou a možná by nám záviděly i výdejníky na vodu, což je zcela pochopitelné, protože není nad to mít k vodě celodenní přístup. V České republice žije celkem 13 druhů žab a všechny jsou na vodě více či méně závislé, hlavně v době rozmnožování. Jedním z nejznámějších druhů je skokan zelený. Jeho volání o síle cca 100 dB ze sousedovic jezírka se vyrovná motorové pile nebo rockovému koncertu těsně po začátku, a do zahrady se příliš nehodí (zde tiše připomínám, že žáby v ČR jsou chráněné). Co by se však hodilo, je mít žabí kůži. Žáby totiž mohou kůží, jak dýchat, tak přijímat vodu. Tzv. kutánní dýchání u člověka tvoří pouze 2 % celkového příjmu kyslíku a jeho zamezení má termoregulační dopady. Zatím co žáby obvykle jinak nepijí, my kůží vodou pít nemůžeme, přestože jsme vodou tvořeni z 60 %. Dehydratovaný člověk má horší reflexy, rychleji se unaví a snadno udělá chybu. Už ztráta tekutin rovnající se 2 % tělesné hmotnosti údajně představuje ztrátu 20 % celkového výkonu. Tedy je nutné regulovat spotřebu vody individuálně, podle aktuální zátěže a potřeby, a pít vodu v průběhu celého dne.

Právě proto máme v § 53 odst. 1, nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, část o povinnosti zajištění pitné vody na pracovištích – mj.  prostor určený pro práci musí být zásoben pitnou vodou v množství postačujícím pro potřeby pití zaměstnance a zajištění předlékařské pomoci a teplou tekoucí vodou pro zajištění osobní hygieny zaměstnance. A nejen to, zaměstnavatel musí pro své zaměstnance zajišťovat i ochranné nápoje, které musí poskytovat dle § 104 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v rozsahu a za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem – a to pro zajištění správné funkce lidského organismu v nepříznivých mikroklimatických podmínkách.

Se zajištěním pitného režimu však souvisejí i další povinnosti zaměstnavatele, o kterých se příliš nehovoří, a jejichž nedodržení může způsobit značné zdravotní komplikace. V současnosti se na pracovištích setkáváme se zmiňovanými automaty na vodu, nejčastěji s typy s osazenými barely. V jejich útrobách je prostředí ideální pro život bakterií a plísní. Ty pak vytvářejí tzv. biofilm – slizký povlak, který okem nevidíte, ale pokud byste takovou schopnost měli, rozhodně se vám pohled na něj líbit nebude. Pokud se watercoolery pravidelně nečistí a nedezinfikují, stává se z nich postupně inkubátor neviditelných mini nepřátel, a voda už rozhodně není v takové kvalitě, v jaké by měla být. Proto zaměstnavatel musí mít na paměti riziko, že při nesprávné péči o zařízení si zaměstnanec bude čepovat vodu, která může být dokonce závadná.

Kvalita vody čepované z automatů závisí na řadě faktorů, mj. na složení a stáří balené vody, umístění přístroje (teplo, světlo, zdroje pachu), na kvalitě součástí přístroje (čistitelnosti) a na péči, která se mu věnuje. Pokud je voda cítit, má zvláštní pachuť nebo se v nádržce tvoří kal, zařízení je nutné okamžitě odstavit a nechat zkontrolovat a odborně vyčistit. Standardem provozu watercoolery je jeho umístění na čistém, suchém a větratelném místě, chráněném před přímým slunečním zářením a bez možnosti ovlivnění pachy.

Pravidelné čištění a celková sanitace zařízení prováděná podle pokynů dodavatele/výrobce a v pravidelných intervalech doporučených výrobcem, a to před prvním použitím výdejníky a dále pravidelně, minimálně 4krát ročně. sanitace a jedná se o soubor činností, které, v našem případě, zamezují kontaminaci vody a šíření mikroorganismů a plísní.

Sanitace představuje demontáž těch částí přístroje, které přicházejí do styku s dodávanou vodou, jejich mechanické vyčištění kartáčkem a detergentním přípravkem, ošetření a proplach vhodným dezinfekčním přípravkem. Provozovatel může sanitaci provádět také sám, pokud je k tomu proškolený a používá schválené prostředky a pokud sanitace zajišťovaná provozovatelem není v rozporu s návodem výrobce. Dále je nutné denně provádět čistění odkapových misek a prostor výdejního místa.
 U watercooleru by měl být k dispozici též jednoduchý provozní deník (může být veden i v digitální formě), do kterého se zapisuje datum sanitace a další údaje související s provozem (kdo a kdy čistil, čím a jak, opravy, rozbor vody, kontrola krajské hygienické stanice), což by v tomto případě mělo být dostačující jako jednoduchá dokumentace systému HACCP, který je obdobou prevence rizik v BOZP – zde prevence rizik v potravinářství na základě požadavku Evropské unie (Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin, čl. 5). Tato dokumentace prokazuje, že systém sledujete a minimalizujete riziko kontaminace.

Dodavatel zařízení musí mít doklad o tom, že splňuje hygienické požadavky definované zákonem č. 258/ 2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, konkrétně pak vyhláškou č. 38/2001 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky určené pro styk s potravinami a pokrmy. K přístroji i k barelům s vodou je dodáván návod k použití, který mj. obsahuje podmínky instalace, bezpečnostní doporučení a pokyny pro sanitaci. Dodavatel barelů s vodou určuje i způsob skladování a dobu bezpečného použití vody po otevření barelu. Důležitá je rovněž samotná kvalita balené vody. To, že balená voda odpovídá požadavkům příslušné vyhlášky č. 13/2024 Sb., o požadavcích na jakost balených vod a o způsobu jejich úpravy ještě neznamená, že je ve stavu ideálnímu k čepování přes výdejník. Proto podle § 10 uvedené vyhlášky musí výrobci balených vod povinně na obalu (etiketě) uvést nejen podmínky skladování (uchovávejte v chladu a chraňte před přímým slunečním světlem), ale v případě, že voda je distribuována ve spotřebitelských obalech o objemu větším než 5 l, také podmínky dobu spotřeby po otevření obalu. Dodavatel vody má k dispozici i výsledky pravidelných (povinných) rozborů vody, které jsou veřejně dostupné.

Velmi důležité je i hygienické zacházení s barely při jejich výměně – nutná je přísná osobní hygiena
a dodržení správného postupu daného dodavatelem, které může obsahovat i takový požadavek, jakým je např. desinfekce víka barelu a narážecího trnu automatu, aby nedošlo ke kontaminaci vody již při nasazení barelu na výdejník. Mimochodem, víte, proč se barely dodávají i v tak netradiční objemu vody jako je 18,9 l? Tento systém totiž svět převzal z USA, kde se měří objem v (amerických) galonech. Barel má tedy v přepočtu 5 galonů (1 galon se rovná přibližně 3,785 litru). Při nasazení barelu na watercoolery by mělo být vyznačeno viditelně datum nasazení s ohledem na dobu spotřeby určenou výrobcem.

Protože čepovaná voda k zajištění pitného režimu (příp. ta ve funkci ochranného nápoje) není zaměstnavatelem dále prodávána, ale je poskytována zaměstnancům jako jeden z prvků BOZP, nepovažuje se za potravinu ve smyslu zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, ale stává se tzv. vodou pro veřejnou potřebu dle § 3 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, a osoba dodávající pitnou vodu jako součást své podnikatelské činnosti nebo jiné činnosti právnické osoby z výdejních automatů má za povinnost zajistit, aby dodávaná pitná voda měla jakost pitné vody – tím se uzavírá kruh požadavků na údržbu, čištění, skladování
a označování barelů dle platné legislativy a vedení základní dokumentace HACCP.

K ochraně zdraví před účinky zátěže teplem nebo chladem se poskytují zaměstnancům ochranné nápoje. Můžeme si je představit jako jakési vnitřní OOPP pro naše těla, které ho mají chránit před dehydratací způsobenou vysokými teplotami a zvýšeným energetickým výdejem. Právě z tohoto důvodu (jak jsem již výše uvedla) je požadavek na jejich vydávání součástí § 104 zákona č. 262/ 2006 Sb., zákoník práce, který řeší osobní ochranné pracovní prostředky, pracovní oděvy a obuv, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky a dle odst. 3 je mj.zaměstnavatel povinen poskytovat zaměstnancům na pracovištích s nevyhovujícími mikroklimatickými podmínkami, v rozsahu a za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem, též ochranné nápoje.

Ochranný nápoj chránící před zátěží teplem se poskytuje v množství odpovídajícím nejméně 70 % ztráty tekutin a minerálních látek potem a dýcháním za osmihodinovou směnu, zatím co ochranný nápoj chránící před zátěží chladem se poskytuje teplý, v množství alespoň půl litru za osmihodinovou směnu. Obvyklé množství ochranného nápoje se pohybuje mezi 1,5 až 3,5 litru podle náročnosti práce a teploty na pracovišti.

V době léta a vysokých teplot na pracovištích lze využít výdejníky vody i jako zdroj vody mineralizované, která splňuje podmínky pro ochranný nápoj pro práce od třídy II b dle Přílohy 1 část A tab. 1 nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, tedy je vhodná pro zaměstnance vykonávající lehčí manuální práce, řízení vozidel a některá odvětví infrastruktury. O tomto zařazení rozhoduje zaměstnavatel ve spolupráci s bezpečákem (OZO BOZP), příp. na základě konzultace s dodavatelem pracovně lékařských služeb.

Vzhledem k tomu, že o ochranných nápojích, o létě a letních teplotách jsem už nějaké články napsala, omezím se zde pouze na jejich připomenutí – byly to např. Léto (2023), Žbluňk (2023), Čistota půl zdraví (2020), Jelenovi pivo nelej (2022), Klima je prima (2020), Koně můžeš přivést k vodě (2018). Všechny je najdete na webu OSŽ a v aplikaci Moje OSŽ v sekci BOZP/zajímavosti. V sekci aktuálně přibyl velmi zajímavý odkaz na web Státního zdravotního ústavu a zde uvedený článek Voda jako základ zdraví.

Žáby by hlasovaly pro watercoolery, ale sanitaci by nezvládly. A tak vám přeji nejen krásné léto, ale i to, abyste na svých pracovištích nepili z žabího rybníčku, protože dobrá voda je ta, o kterou se staráme. Čistá, čerstvá, bezpečná…a pitná, protože jen ta dělá léto snesitelným.

Dana Žáková, SIBP, oddělení BOZP OSŽ Ú

Koláž a foto: Bc. Filip Houdek