OBZOR ke stažení

Na základě aktuálních vládních opatření v souvislosti s epidemickou situací upraví České dráhy nabídku dálkových vlaků mimo dopravní špičku a v okrajových časech. V koordinaci s ministerstvem dopravy, které tyto spoje objednává, bude od pondělí 19. října až do odvolání mírně omezen provoz na linkách z Prahy do Hradce Králové, Brna, Českých Budějovic a Děčína, dále v úsecích Kolín – Ústí nad Labem, České Budějovice – Jihlava – Brno a Ostrava – Čadca.

V úvodním článku představuje stavbu nové čtyřkolejné tratě mezi Vinohradskými tunely a Hostivaří, která je součástí čtvrtého tranzitního koridoru. Stavba promění dosavadní dvoukolejku na první čtyřkolejnou železnici v Česku. Zároveň je pro hlavní město výrazným městotvorným prvkem, neboť uvolní velké plochy pro další rozvoj širšího centra Prahy.

Železniční zastávku Rajhrad na trati Brno – Břeclav čeká v příštím roce velká změna. Správa železnic hodlá zvýšit kapacitu zmíněné tratě, která leží na mezinárodním železničním koridoru, vybudováním nové odbočky, která by měla vzniknout právě v Rajhradě. V současné době je vyhlášena veřejná zakázka na zhotovení této odbočky, přičemž náklady na její výstavbu jsou předpokládány ve výši 319 milionů korun.

V pátek 9. října 2020 v ranních hodinách vyjel ze stanice Světec vlak sestavený z 28 výsypných vozů, v jehož čele stanula lokomotiva TRAXX 388.001. Tento nejmodernější stroj z flotily ČD Cargo byl na vlak nasazen proto, aby upozorňoval na podpis dohody mezi ČD Cargo a Ministerstvem průmyslu a obchodu o zvyšování energetické účinnosti. Tabule na bocích lokomotivy informovaly o skutečnosti, že pro dopravu nejen tohoto vlaku zajistilo ČD Cargo elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů.

 

Pracovní komise ke zvýšení bezpečnosti železničního provozu ve čtvrtek 8. 10. 2020 na svém dalším jednání odsouhlasila plán umisťování traťové části zabezpečovače ETCS na hlavní a nejvytíženější železniční tratě ČR do roku 2030. Také přijala očekávaný plán na další zabezpečení lokálních tratí a otevřela i možnost dalšího budoucího zkvalitnění. Rovněž představila způsoby financování tohoto zabezpečení v roce 2021.

České dráhy nepolevují v pravidelné údržbě a dezinfekci vozidel. Ta probíhá v rámci všech Oblastních centrech údržby ČD. Například v depech na západě Čech, pod která spadají střediska údržby Plzeň, Cheb, České Budějovice, Tábor, Blatná, Klatovy, Louny a Rakovník, probíhá denně dezinfekce 22 kolejových vozidel a dalších 6 vozidel každý den projde ozonizací. Měsíčně tak v každém z těchto dep projde důkladnou ochranou před viry a bakteriemi zhruba 120 souprav. Ve všech střediskách údržby na západě Čech se tak každý měsíc důkladně vydezinfikuje téměř tisícovka souprav.

Zákazníci doprovázené kombinované přepravy kamionů po železnici (RO-LA) budou ze zlevnění profitovat hned dvakrát: snížením tarifních cen a atraktivním rabatem. Nové ceny umožní přepravu RO-LA Tyrolskem již od 82 EUR. Zlevnění RO-LA od 1. října 2020 je dalším důležitým a konkrétním krokem k přesunu nákladní přepravy na železnici.

Kdo se chce ponořit do historie železničních úzkokolejek a současně obdivovat až neuvěřitelnou snahu a vůli po zachování této historie, ten by měl určitě navštívit Kolínskou řepařskou drážku. Železnice o původním rozchodu 700 mm vedla od bývalého kolínského cukrovaru do obce Jestřabí Lhota což je bratru téměř jedenáct kilometrů. Počátky této tratě vedou až do roku 1870, kdy rytíř František Horský z Horskýfeldu nechal postavit v Kolíně u pravého břehu Labe cukrovar – dnes je na jeho místě kolínská elektrárna. Po smrti rytíře Horského nechal jeho vnuk Adolf Richter postavit úzkokolejnou drážku, která procházela řepnými poli, z nichž se vždy na podzim svážela úroda řepy. Řepa byla nakládána přímo na polích, dělníci tehdy dostávali jeden haléř za naložení jednoho metráku řepy.

Vysokorychlostní trať (VRT) Praha – Drážďany zkrátí cestovní doby svým uživatelům denně o 9138 hodin (předpoklad pro rok 2050). Tato úspora představuje za 30 let provozu celkem 73,5 mld. Kč. Úspory z nevypuštěného CO2 jsou odhadnuty na 13,7 miliard Kč za 30 let provozu. VRT Praha – Drážďany cestujícím na této trase ušetří každý den více než půl milionu kilometrů strávených v autobusech. To znamená asi o 48 plných autobusů méně.

Epidemie koronaviru zasáhla také do prací na opravě budovy hlavního brněnského nádraží. Zhruba dvouměsíční zpoždění mají v současné době práce na opravě levého křídla výpravní budovy - tato v pořadí třetí etapa prací vyjde zhruba na 140 milionů korun bez daně. Podle vyjádření mluvčí Českých drah Vandy Rajnochové bude nádraží kompletně opravené nejdříve na konci příštího roku. Majitelem budovy jsou České dráhy, jeho provozovatelem pak od roku 2008 společnost Brno New Station Development.

První úsek vysokorychlostní trati (VRT) nese označení Moravská brána. Na tomto nezatíženějším úseku české železnice mezi Přerovem a Ostravou se stýkají evropské i národní železniční koridory. Začátkem měsíce září zahájila Správa železnic zadávací řízení na zpracování dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby, která začíná v železniční stanici Prosenice a končí u Hranic na Moravě. Projekt počítá také se sjezdem zapojeným do stávající stanice Hranice na Moravě a přípravou na výhledové pokračování VRT od Prosenic pro vlaky jedoucí na Brno a Olomouc.

Správa železnic ve spolupráci se stavebními společnostmi Metrostav, Swietelsky Rail CZ a SMP CZ představila v úterý 25. 8. 2020 médiím aktuální podobu tzv. hostivařského koridoru. Stavbaři mají za sebou zhruba dvě třetiny realizace projektu a mohli tak ukázat větší část zprovozněných kolejí i hrubé stavby nových zastávek.

Právě přítomno: 313 hostů a žádný gestor