Ano, redakce Obzoru přeje všem členům OSŽ krásnou dovolenou – a těm, kteří ji mají za sebou či před sebou, pohodové pracovní podmínky, avšak v obou případech se zdůrazněním na ALE… Proč? To zodpoví ve svém příspěvku instruktorka oddělení bezpečnosti práce Dana Žáková.

Svrab není srab

Jde do toho s nadšením. Tedy spíš do vás a s chutí, protože vidina pobytu pod lidskou kůží je pro něj něco jako bezva výlet s levným ubytkem a super hodnocením služeb. Nejraději má holky v krátkých sukních, kluky v kraťasech a těsný kontakt s kůží – v přeplněné MHD, v šatně, při podání ruky, nebo když si hovíte v peřinách…

Tenhle drobný a pouhým okem neviditelný záškodník se jmenuje zákožka svrabová (Sarcoptes scabiei, var.hominis). Jedná se o protivníka z řad parazitických roztočů, který způsobuje onemocnění zvané svrab (sarkaptóza, lidově prašivina). Není vybíravý a nevyhýbá se nikomu.Vrtá chodbičky pod kůží, ve kterých spokojeně rejdí a množí se. Způsobuje alergické reakce s výrazným otokem lymfatických uzlin, nepřehlédnutelné kožní projevy a hlavně – svědí a SVĚDÍ a svěěěěěědíííííí tooooo!

Na pracovištích, zvlášť tam, kde se sdílí zázemí (sprchy, šatny a nocležny), jsou pro zákožku ideální podmínky. Pokud je navíc k dispozici teplo a vlhko, přežije i mimo lidskou kůži – naštěstí ne déle než 48–72 hodin. Inkubační doba onemocnění je 2-6 týdnů. Odhaduje se, že svrabem je každý rok na celém světě nakaženo 200 až 300 miliónů osob, a pokud by vás začalo příšerně svědit např. mezi prsty, na břiše, na zápěstí, v podpaždí nebo na různých intimních místech těla, pravděpodobně jste se zařadili mezi ně i vy. To svědění je nezaměnitelné a nejde zastavit, v noci se vyhřáté posteli zhoršuje, a má takové grády, že se vůbec nevyspíte. Snad jen dobrá zpráva pro milovníky psů, koček a papoušků – onemocnění je přenosné pouze z člověka na člověka (variantou hominis nemůžeme zvíře nikdy nakazit, kožní projevy svrabu vyvolaného u lidí zvířecími zákožkami mají jiný, méně intenzivní průběh, a nejsou epidemiologicky závažné). Pokud máte jen stín podezření, zahoďte stud a utíkejte k lékaři. Pokud to nezvládnete, svrab rozšíříte doma i na pracovišti, povozíte ho vlakem a věnujete rukoudáním. Věřte, že zaměstnavatel i kolegové ocení spíše upřímnost než lavinu drbání. Pokud se už onemocnění vyskytne, jsou obvykle nastavena protiepidemická opatření (ošetřující lékař nákazu ohlásí KHS) a pacient je izolován a léčen – a s ním i všechny osoby v rizikovém kontaktu. Zde je pak nutná součinnost zaměstnavatele, zaměstnanců a podpora odborové organizace – připomínám, že veškerá preventivní opatření budou spadat pod povinnost zaměstnavatele informovat odborovou organizaci a projednat s nimi onen neutěšený (byť nezaviněný) stav bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v zákonem stanoveném rozsahu (§ 287 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce).

Základní epidemiologická opatření:

·  při jakékoli manipulaci s kontaminovanými nebo potenciálně kontaminovanými povrchy a předměty je nutné používat osobní ochranné pomůcky včetně rukavic

·  oblečení a lůžkoviny vyprat při teplotě nad 50 °C

·  postele důkladně vyluxovat, matrace rozložit, ošetřit dezinfekčním prostředkem a nechat vyschnout

·  co nejde jednoduše vyprat, dát do igelitového pytle a min týden nechat uzavřené

·  na koberce a čalounění použítparní čistič (a ten následně rozebrat, vydezinfikovat a vysušit) nebo čistící prostředek určený pro tyto případy, nezapomeňte na auta a na obuv

·  dbát na hygienu, používat vlastní nebo papírové ručníky

·  krémy, masti a pleťová mléka doma i na pracovišti je nutné zničit, protože roztoči v nich mohou přežívat až 7 dní

·  ostatní plochy omýt běžným čistícím prostředkem

Zdroj: SZÚ a KHS, informační leták SZÚ k dispozici na stránkách OSŽ – v sekci BOZP.

Dana Žáková, SIBP, oddělení BOZP OSŽ

Ilustrační foto: Bc. Filip Houdek