Miroslav Zikmund a Martin Kubík se zamýšlejí nad tragickou nehodou v Dolní Lutyni
Foto: Drážní inspekce
Strojvedoucí by neměl šanci ani „v pravé poledne“ (ad OBZOR 4/2024)
Od okamžiku kdy jsem se dozvěděl o tragické události vlaku IC 546 na přejezdu P6512 v katastru obce Dolní Lutyně, jsem si kladl otázku, jakou šanci by měl strojvedoucí vlaku jedoucího rychlostí140 v denní době. Nejlepší odpověď dá „ohledání místa činu“. V pátek ráno jsem hupsl do EC 113, v Ostravě přestoupil na odkloněný EC 345 jímž, jsem dojel do Českého Těšína, zhlédnuv modernizační práce v ŽST Havířov. Přes zpoždění vlaku 345 se stíhal přípoj do Karviné hl. n. „Sakmarovým údolím“ kolem jezer, na nichž by se báječně za tuhých mrazů bruslilo. V Karviné přestup na NAD do Bohumína. Spoje jezdily v intervalu 20 minut, na rozdíl od vlaku po 60 minutách. Autobusy místního dopravce, od luxusního dálkaře, po nízkopodlažku používanou v MHD. Ve vzduchu sice visela otázka, proč se nejezdí „až z Dětmarovic“, okamžitou odpověď dával ostrý obrat souprav v Karviné. V Dětmarovicích by TO stálo jednu soupravu navíc, která by TAM stála 54 minuty. NAD bez personálního doprovodu.
V Dětmarovicích se jelo kolem ŽST, v Dolní Lutyni na zastávku. Řidiči se točili různě, některý hned u zastávky, jiní zajeli o kus dále… Nesporným faktem zůstává, že z hlediska „domorodců“ by postačilo zastavení „někde ve vsi“, na zastávce BUS, nicméně železniční zastávka slouží i pro obyvatele obce Věřňovice, do které je to blíže než na opačný konec Dolní Lutyně…
Ze zastávky jsem se vydal - částečně po ulici bez chodníků, částečně po chodnících k inkriminovanému místu – přejezd P6512. Došel jsem až na světelnou křižovatku Bohumínská / Karvinská / Ke Statku, odkud jela osudná souprava ke zmíněnému přejezdu. K tomu se musí jet přes uzavřený areál, v němž mimo jiné sídlí i Farma Bezdínek. Omezující dopravní značky nejsou, podobně na komunikaci navazující na opačný konec uzavřeného objektu.
Ulicí Ke Statku jsem došel na její „polní konec“, po louce jsem seběhl k trati u vjezdových návěstidel do Dětmarovic v km 282,900 a podél traťové koleje číslo 2 pokračoval k místu události, zjistit výhledové možnosti strojvedoucího na překážku na přejezdu. Na rozdíl od strojvedoucího jedoucího rychlosti přes 38 m/sekundu, po vlastních zlomkovou rychlostí tak 1,5 km /hod. U obou traťových kolejí byly červené terče, TV na koleji číslo 1 opatřeno zkratovací soupravou.
U stožáru TV se „staničníkem [tabulkou]“ 282,4 (401) začíná sporadický výhled na přejezd v mírném levotočivém oblouku, ve směru jízdy po koleji číslo 2 do Bohumína zakrývá výhled na pravou část přejezdu P6512 „technologický domek“ PZZ. Současně zakrývá řidiči jedoucímu po komunikaci „ze zdola do vsi“ přes přejezd výhled na kolej číslo 2 (na zleva přijíždějící vlak), což je samo o sobě „na palici“ - proč není na opačné straně u koleje číslo 1, kde ve výhledu na trať přirozeně brání svažitý terén.
O cca 50 metrů dále - km 282,350 - je vidět o něco více „levou část přejezdu“, výhled na přejezd zakrývá svažitý terén. O něco lepší výhled na přejezd P6512 - v km 281,911 - je kamenného staničníku 282,300 - při rychlosti 138 k přejezdu zbývá 10 sekund. Co lze za tu dobu stihnout? U jedoucího vlaku - tím spíše v ranní tmě, až když přejezd osvítí dálkový reflektor – velké NIC, jen intuitivně přestavit ovladač brzdiče do rychločinné polohy.
Prostě i za denního světla nulová šance na útěk do strojovny.
Za přejezdem - cca v km 281,850 - leží zbytky vrtné soupravy a - sedačka strojvedoucího. O kus dál leží „něco“ z lokomotivy, zřejmě TO, co bylo za stanovištěm, prvním ve směru jízdy.
Čelo lokomotivy (tedy vraku) je cca 160 metrů od přejezdu, na němž došlo ke střetnutí, což celkem odpovídá tomu, co bylo vidět jak v TV reportážích, tak na fotkách z místa nehody – souprava, včetně lokomotivy měřila necelých 125 metrů, hmotnost cca 270 tun. Poněkud drsný způsob „zastavení“ nárazem do cca 100 tunové soupravy.
Brutální odstraňování lokomotivy pomocí vyprošťovacího tanku z druhé koleje dokumentuje pořad ČT „Týden v regionech“ Doprovodné vozidlo (s blikajícími majáčky) je vidět na obrázku 53 nebo TV reportáži (čas 34:00) jej pečlivý divák nepřehlédne. Diskuse o nedoprovázené přepravě je bezpředmětná.
Kdo zaplatí škodu? Přejezd a několik desítek metrů navazující komunikace - s ostrým zlomem způsobivším uváznutí soupravy - jsou podle katastrální mapy v majetku státu, tedy s odpovědností Správy železnic. Další úsek navazující komunikace - sic veřejně dostupné - je v soukromém vlastnictví.
Visí ve vzduchu další soudní proces „model Studénka 2008“?
Miroslav Zikmund
Dalo se nehodě zabránit?
Docela mě zarazilo, že na parte (viz web osz.org) o tragicky zemřevším strojvedoucím uvázlým nákladním autem na PZS u Lutyně je pouze slovo „tragicky“, navíc rodina nenapsala ani, že to byl strojvedoucí. Smutné, jak profesní čest na dráze upadá. Když chodím po hřbitovech, mnohde narazím na starších náhrobcích na „strojvedoucí“ atd. Třeba na hřbitově v Praze Holešovicích-Bubny. I můj předek má na hrobě na Vinohradském hřbitově z roku 1909 napsáno „přednosta stanice Dolní Beřkovice“.
Nedávno jsem v Obzoru psal, jak nutili jednoho známého, který jezdil s kamionem, jezdit přetížený a přes mosty s omezenou nosností. Každý řidič, když vidí špatně sjízdné místo, by měl dle mého skromného názoru vystoupit a osobně si to prohlédnout, navíc nechápu, proč na takových PZZ není osazena silniční značka o omezené délce soupravy nákladního auta, jak je běžné na lokálkách a lesních cestách a navíc je tam mnohde snížena traťová rychlost na 10 km/h (aby pak radní pro dopravu řekli, jak je dráha pomalá!). Na lokálkách to jde a na hlavní trati nikoli?!
Patrně platí dvojí metr. U lokálek se bude do nekonečna omezovat rychlost kvůli kamionům a na hlavní trati se jezdí normální traťovou rychlostí? Ono stačí, jak se v GVD 2024 rozvázaly přípoje v Březnici, kvůli snížení rychlosti před některými PZZ na trati Zdice - Protivín. A snižování rychlosti má i oběť v Pražské integrované dopravě - tarifní pásma PIDu se podle časového snížení platnosti jízdenek nestihnou projet a cestující si musí koupit rovnou vyšší a dražší tarifní pásma (např. místo tří čtyři apod.) nebo by dostal pokutu za překročení času třeba o jednu minutu, to se děje i na hlavní trati Praha - Beroun, o tratích s nižší traťovou rychlostí ani nemluvě. ROPID nechtěl vizuálně zdražit jízdné, tak ho poškodil jinak. To mi potvrzují i průvodčí. Prostě tarifní paskvil.
Martin Kubík