Hospodářské noviny (HN) přinesly 4. března 2025 na 4. straně v rubrice Železniční doprava rozsáhlý rozbor příčin nehody v Hustopečích nad Bečvou, kde vykolejil nákladní vlak s nákladem jedovatého benzenu s rozsáhlými následky jak pro železniční infrastrukturu, tak pro životní prostředí. Článek zaslala čtenářka Hana Dostálová a přinášíme ho v nezkráceném znění.
Takovou železniční nehodu Česko v posledních desetiletích nepamatuje: cisterny s toxickou hořlavinou rozházené kolem tratě a v plamenech, sloup kouře viditelný desítky kilometrů daleko. A taky škoda odhadnutá zatím na nejméně 225 milionů korun a hlavní trať na Slovensko vyřazená zřejmě na týdny. I tohle přineslo páteční vykolejení nákladního vlaku ve stanici Hustopeče nad Bečvou.
HN se podařilo zmapovat běh událostí, které předcházely vykolejení vlaku. „Hlavním podezřelým“ je zřejmě vysoká rychlost, kterou vjel vlak na výhybky. Několik zdrojů obeznámených s okolnostmi nehody HN potvrdilo, že nejpravděpodobnější vyšetřovací verzí je přehlédnutí návěsti, která varovala před snížením rychlosti na 40 kilometrů, právě kvůli výhybce přehozené takzvaně do odbočky. Následně pak vagony neustály příliš prudkou změnu směru. Nasvědčuje tomu i záznam z GPS systému lokomotivy, který mají HN k dispozici. Oficiální záznamové zařízení lokomotivy zatím zůstává zapečetěné, vyšetřovatelé se k němu dostanou zřejmě až tento týden. Určování polohy vlaku pomocí GPS je v Česku pořád spíš novinkou a slouží hlavně pro dispečery, aby měli lepší přehled o pohybu vlaku. Vysílače na lokomotivě každou minutu aktualizují její polohu a z toho se dá spočítat i průměrná rychlost – vlaky obvykle nejezdí stylem brzda-plyn. HN mají k dispozici i další interní dokumenty týkající se havarovaného vlaku. Dohromady s daty z GPS umožňují cestu vykolejeného vlaku docela dobře zrekonstruovat.
Co lze vyčíst z grafů
V pátek v 11:33 vyjíždí ze stanice Lhotka nad Bečvou celkem 17 cisteren s asi 1000 tunami hořlavého benzenu, který k zákazníkům míří z nedaleké chemičky Deza. První data odesílá lokomotiva v rychlosti lehce přes 20 kilometrů za hodinu na výjezdu ze stanice a každou minutou zrychluje: 50, 80 a po třech minutách asi 95 kilometrů za hodinu. To je na těžký nákladní vlak poměrně prudká akcelerace. Limit této části tratě je stovka. Z grafu lze přibližně spočítat i ujetou vzdálenost – a tím rychlost promítnout do mapy. Výsledek mimochodem skoro přesně odpovídá i měření podle satelitních snímků: od začátku záznamu do zastavení ujela lokomotiva asi 5,1 kilometru. Po třech kilometrech a třech a půl minuty záznamu lokomotiva míjí předvěst, na níž pravděpodobně bliká i žluté světlo, které znamená výstrahu. Upozorňuje na to, že o kilometr dál je návěstidlo, varující před snížením rychlosti na 40 kilometrů za hodinu. Jeden z místních
strojvedoucích HN potvrdil, že na vjezdu do Hranic na Moravě byla v předchozích dnech výluka a jezdilo se po druhé koleji, na kterou se nejlépe najíždí právě tady.
Jakou rychlostí vlak do výhybek najel, se zatím přesně určit nedá. V 11:38 jeho vjezd do stanice Hustopeče zaznamenaly snímače zabezpečovacího zařízení. Vagony vykolejily a utrhly se od lokomotivy, ta přitom zůstala na kolejích a pokračovala dál. Z té doby jsou taky poslední data o pohybu z GPS: jako rychlost v tu chvíli určuje 52 kilometrů za hodinu, to je ale zprůměrovaná hodnota. Překročení rychlosti na výhybkách se z ní s jistotou dovodit nedá, ale nasvědčuje tomu.
Silným vodítkem je jízda vlaku skoro stokilometrovou rychlostí kousek před místem, kde měl jet mnohem pomaleji. Taková jízda by dávala smysl u rychlíku, kde je potřeba jezdit často na hraně rychlostních limitů, aby dodržoval jízdní řád. U těžkého nákladního vlaku nedává prudký rozjezd a následné prudké brzdění příliš velký smysl. „Všechno, co jsem o té nehodě zatím od kolegů slyšel a co umím posoudit, nasvědčuje skutečně překročení rychlosti na výhybkách. Zřejmě přehlédli nebo špatně vyhodnotili nějakou z těch dvou návěstí,“ řekl HN jeden z místních strojvedoucích. Mluví v množném čísle: na lokomotivě byli oproti standardu dva strojvůdci. Potvrzuje to i další ze strojvedoucích obeznámených s nehodou. „Ten, co řídil, byl relativně zkušený, ale na starších lokomotivách. Na Vectronu to byla vlastně jeho první jízda,“ popisuje muž, který na stejném typu v nákladní dopravě také často jezdí. Druhý strojvedoucí měl prvního zaškolovat. „Jak to na mě působí? Kdybych si měl tipnout, tak vyplňovali po odjezdu z výchozí stanice potřebné papíry, kterých je dost. A to je rozptýlilo,“ odhaduje.
Proč je průjezd příliš vysokou rychlostí přes výhybky tak nebezpečný? Vlak má velkou kinetickou energii a prudká změna směru ho může vykolejit, proto má každá výhybka podle svého zakřivení stanovenou rychlost pro průjezd do odbočky. Cisterny s kapalinami jsou navíc na vykolejení náchylnější – hladina se může rozkmitat a právě kvůli tomu často vagon vykolejí až ve chvíli, kdy projíždí druhou výhybkou, která směr vyrovnává zpátky do roviny. Rozložení cisteren na místě nehody by tomu také nasvědčovalo – vylétly u druhé výhybky a vně kolejí.
K chybě strojvedoucích mohla přispět i relativní podobnost návěstí, které se tady ukazují. Pro návěst „volno do odbočky, 40 km/h“ a tou samou pro stokilometrovou rychlost jsou rozdílné jen dva svítící proužky pod hlavními světly, jinak u obou svítí žluté a zelené světlo.
Při nehodě nikdo neutrpěl zranění, vagony ale vzplály. Některé shořely se svým nákladem úplně, některé jen zčásti, nezasažené byly jen dva poslední. Benzen je toxický a karcinogenní, hasičský zásah kvůli tomu provázela i rozsáhlá zdravotní a ekologická opatření. Odčerpávání neshořelých látek a dekontaminace půdy se protáhne minimálně do tohoto týdne. Podle odhadů jsou škody na infrastruktuře celkem za 75 milionů korun, 50 milionů korun na vlakové soupravě. Škody na životním prostředí jsou pak odhadovány na 100 milionů korun. Celkem tak půjde o více než čtvrt miliardy. Na další desítky milionů odhaduje škody za samotný benzen společnost Deza.
Vyšetřovatelé zatím nehodu prakticky nekomentují. „Rychloměr je stále zapečetěný, věnujeme se stavu svršku,“ řekl HN v neděli generální inspektor Drážní inspekce Jan Kučera. „Data ze záznamového zařízení budou stažena a vyhodnocována během týdne,“ potvrdila HN mluvčí firmy Budamar, jíž lokomotiva patří. Vlak ale jel na licenci a se strojvedoucím jiného dopravce ODOS Cargo.
Debata o zabezpečení
Že nešlo o technickou závadu na kolejích, naznačil v noci na pondělí i výkonný ředitel Sdružení železničních nákladních dopravců Žesnad Oldřich Sládek. „Je to příležitost k prosazování rychlejšího vybavování tratí traťovou částí zabezpečovače ETCS. Kdyby na tomto traťovém úseku byl, nehoda by se pravděpodobně nestala,“ uvedl na interním webu Sládek. Modernější zabezpečovač ETCS má při správné funkci předcházet právě přehlédnutí návěstí. V podstatě má strojvedoucímu znemožnit chybu vůbec udělat. Česko se rozhodlo v roce 2016 pro jeho plošné a povinné nasazení na koridorech, okolní státy postupují pozvolněji a jako povinnost ho nevyžadují. Zabezpečovač je totiž drahý: vybavení jedné starší lokomotivy touto elektronikou stojí nižší desítky milionů. Za sto milionů se dá pořídit celá nová lokomotiva. I s náklady na infrastrukturu má stát zavádění ETCS v Česku do roku 2030 asi 45 miliard korun.
Zároveň Česko před několika lety přestalo instalovat starší zabezpečovač – vzniklé vakuum přispělo v roce 2024 k tragické nehodě v Pardubicích, kde se srazil noční rychlík RegioJetu s nákladním vlakem. Následně HN zjistily, že potřebná technika byla ve stanici po rekonstrukci dokonce nainstalována, ale zapojena nebyla. Situace byla tehdy o to zvláštnější, že státní úředníci šířili po nehodě nepravdy o tom, že by starý zabezpečovač nehodě ani nemohl zabránit. Dopravce RegioJet následně prokázal opak. Podobné emoce jsou ve hře i teď. Přes Valašsko vede jedna ze tří hlavních tratí na Slovensko, ETCS na ní ale zatím není. Přitom tato konkrétní lokomotiva jím vybavena je. Podle příslušné mapy Správy železnic by ale v tomto místě měla trať alespoň přenášet kód pro starý zabezpečovač.
Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) zatím odmítl příčiny nehody komentovat a odkázal na probíhající vyšetřování. Nejpravděpodobnější vyšetřovací verzí je přehlédnutí návěsti, která varovala před snížením rychlosti na 40 kilometrů v hodině.
Převzato z Hospodářských novin ze dne 4. března 2025
Foto: Drážní inspekce