I v době koronaviru se dá pohodlně cestovat na Slovensko. Kvůli pandemii a omezenému cestování do dalekého zahraničí obnovila společnost národního dopravce ZSSK provoz na několika tratích se zastavenou osobní dopravou (od známé Dzurindovy rošády v únoru 2003 a bohužel odvolané stávky železničních odborů, která tehdy mohla rozvrat slovenské regionální železnice ještě odvrátit) alespoň sezonní provoz. Odkaz zde: https://www.zssk.sk/wpcontent/uploads/2020/07/20200710_KCP_SK.pdf

K těmto tratím patří do 15. září i trať Spišské Vlachy - Spišské Podhradie (trať 187, za časů ČSD trať 404). Trať, která je dlouhá devět kilometrů, byla uvedena do provozu 15. 10. 1894. Spišské Podhradie se Spišským hradem a Spišskou kapitulou tvoří jedinečný celek, který je snad nejkrásnější v této části Slovenska. Město Spišské Podhradie vzniklo již v 11. století, Spišská kapitula byla od 12. století sídlem spišského probošta, v roce 1776 zde císařovna a uherské královna Marie Terezie zřídila biskupství. Spišský hrad se vypíná nad městem a je svojí rozlohou 4 hektary jedním z největších v Evropě. Hrad byl postaven na místě pravěkého hradiště. Nedaleko Spišské kapituly (asi 20 minut pěšky) můžeme spatřit vývěr minerálního pramene Sivá brada s menším gejzírem, kolem cesty a u pramene jsou církevní stavby - kaple, většinou z 18. století. Kapitulní kostel, od roku 1776 katedrální chrám svatého Martina, byl postavený v letech 1245 - 1273 v pozdně románském slohu, což je také rarita. V městě samém je mimo katolického kostela, také evangelický kostel a synagoga. Město bylo do roku 1945 obýváno také početnou německou menšinou - v městech spíše většinou. O karpatských Němcích a jejich historii odkaz zde: http://www.saske.sk/cas/archiv/2-2007/durkovska.html
Vraťme se k trati - trať je řízena dle předpisu D3, nákladní přeprava prakticky již neexistuje, navíc došlo k vytrhání částí nakládkových kolejí ve dvojitém šturcu. Na trati v loňském roce o sezoně jezdil dopravce města Spišské Podhradie, který má svůj motor řady 810, deponovaný v opravené výtopně, jejíž opravu dotoval úřad místopředsedy vlády SR a Akční plán rozvoje okresu Levoča za 29.999,98 euro. V místní krčmě mi říkala výčepní: „Je to paradox naše město vlastní motorák, ale nesmí s ním vyjet z výtopny, protože bylo rozhodnuto, že to bude vozit ZSSK, přitom je to předtím léta nezajímalo, rozhodl to tak prý ministr!“ Na to opáčím řečnickou otázkou: „Proč ZSSK tedy nejezdí místo sem do města UNESCO Levoče (trať Spišská Nová Ves - Levoča), kam nejezdí mimo poutě začátkem července, žádný osobní vlak?!“ Logiku v tom nehledejte, není tam. Současně s tratí do Spišského Podhradie byl obnoven i občasný turistický provoz, ale jen ve vyjmenované dny, i na trati na Muráň, do Slavošovců či do Dobšiné. Inspirace pro trvalé obnovení dopravy? Patrně ne, buďme ale ve střehu, třeba se na Slovensku železniční situace po krůčcích zlepší. Rušit provoz jde ze dne na den, obnovit provoz trvá léta. Jedno upozornění: vlaky vyhledávejte jedině na výše uvedených stránkách ZSSK, stránky ŽSR –traťové tabulky nejsou kupodivu aktualizované!
Martin Kubík