Na město byl Nový Knín povýšen králem Jiřím z Poděbrad v roce 1461 jako horní město, již před rokem 1200 se připomíná v osadě Starý Knín královský dvorec, takových dvorců bylo ve středověku v Království českém víc - na Berounsku třeba Velíz (viz Cestujeme v roce 2023). V dvorci Starý Knín se sešel v roce 1186 po bitvě u Loděnic (Loděnice u Berouna) český kníže Bedřich s markrabětem Konrádem II. Otou a dohodl s ním smír, že Konrád nastoupí na knížecí stolec po Bedřichově smrti, vládu si pak užil jen dva roky, načež zemřel na mor u Neapole.

Návštěvu Červených Janovic (předchozí Cestujeme) možno spojit s prohlídkou i Zruče nad Sázavou, případně Kácova a vracet se na hlavní trať do Kolína přes odbočku Rataje nad Sázavou a Uhlířské Janovice. Všechny jmenované tratě jsou obsazeny výpravčími, starý dobrý železniční svět je zde ještě v pořádku.

Nákladiště Červené Janovice leží v km 17,748 tratě Kutná Hora město - Zruč nad Sázavou. Ještě nejméně v roce 1967 byly Červené Janovice stanicí obsazenou výpravčím mimo jiné i s výchozím Mn vlakem s přepravou cestujících. V jízdním řádu 1974 se již neuvádí prodej jízdenek. V roce
1991 bylo zrušeno zastavování vlaků a nyní slouží bývalá stanice pouze jako nákladiště pro Městské lesy, avšak dle ojetosti manipulační koleje je nakládka dřeva nárazová nebo se stala minulostí.

Obecně se tvrdí, že Amsterdam je nejlepší navštěvovat v dubnu, protože právě touto dobou kvetou pro Nizozemsko tolik známé tulipány. My jsme se však rozhodli pro odlišný přístup a nizozemské hlavní město krátce navštívili na samotném konci měsíce října. Cestu z Česka do Amsterdamu je možné pohodlně podniknout i letecky, vlakem nebo autobusem, avšak s výjimkou letecké dopravy cesta zabere zpravidla více než 10 hodin.

První písemná zmínka o Broumově pochází z roku 1256. Železnici přivedla do Broumova věhlasná železniční společnost StEG z Chocně v roce 1875, v roce 1876 byla trať prodloužena do zastávky Otovice-kostel a až v roce 1889 do tehdy pruské Mittelsteine (od roku 1945 polské žst. Scinawka Średnia PKP). V roce 1946 byl přeshraniční provoz přerušen a tento stav trvá dosud, korunu všemu nasadil vzniklý kraj Hradec Králové, který v prosinci 2005 ukončil provoz v úseku Broumov - Otovice zastávka, ač na polské straně byla již v roce 2009 obnovena za pouhé čtyři měsíce trať Tlumaczow - Scinawka Śr., která od té doby slouží pro odvoz kamene z dolu, kámen se má vozit nejméně dalších třicet let.

Kdo chce utéci před shonem a chvatem, který bohužel často narušuje předvánoční atmosféru, může navštívit pozoruhodný betlém Jaroslava Beneše v Lošticích - městečku, vzdálenému asi dvacet kilometrů od Olomouce. Čeká ho zde více než tři sta dřevěných figurek, které Jaroslav Beneš vyřezal od roku 1994, kdy tento betlém začal vznikat. A nejsou to figurky ledajaké – malého Ježíška v jesličkách, provázejí věrné dřevěné napodobeniny více či méně známých rodáků z celé Moravy, včetně samotných obyvatel města Loštice. Figurky jsou vysoké asi deset centimetrů a každá z nich má navíc svůj „rodný list“ v němž je zachyceno jejich curriculum vitae (běh života).

Téměř po třech měsících podivné autobusové náhradní dopravy v trati Liteň - Lochovice byl 6. prosince 2024 obnoven pravidelný provoz osobních vlaků, absence vlaků a zvykání cestujících na autobusy bylo v režii Středočeského kraje (STAN), hned první den po znovuzahájení osobní dopravy mnozí lidé netušili, že vlaky již jezdí, některé vývěsky o NAD nebyly ani odstraněny. V Hostomicích jsem byl nucen z „profesionální deformace“ již neplatnou vývěsku sejmout sám.

Další tratí v polském Dolním Slezsku, která byla obnovena je trať Świdnica - Jedlina Zdrój. Na trati byl pro havarijní stav mostů zastaven provoz již v květnu 1989, v roce 2004 byla úředně zrušena a část tratě vytrhána, naštěstí nedošlo k majetkovým zásahům do pozemků tratě a tak byla v roce 2023 po čtyřech letech oprav mostů a zcela nového svršku, který umožňuje traťovou rychlost 80 km/h, místy s omezením na 50 km/h.

Další tratí, která se obnovuje v polském Dolním Slezsku je trať Jelenia Góra (dříve Hirschberg) -Karpacz (dříve Krummhübel) s odbočkou do Kowar (dříve Schmiedeberg). Trať do Karpacze i Kowar a Kamiennej Góry (Landeshut, Schlesien) byla od roku 1934 - 1945 elektrifikována, po roce 1945, kdy z pruského území (ač připadlo Polsku) byly dráty pro elektrický provoz (mnohdy i zabezpečovací zařízení), z celého nového Polska smotány a odvezeny do stalinského vítězného SSSR jako válečná kořist. Polská železnice tím byla dlouhodobě značně dopravně poškozena, až nyní nastal obrat.

Zatímco v České republice se v některých krajích vehementně snaží zlikvidovat regionální železniční provoz, tak v sousedním polském Slezsku se obnovují tratě i třicet let zrušené či neprovozní. Čtenáře „Cestujeme s Obzorem“ nyní zvu na výlet za těmito železničním skvosty. Cestu možno zahájit v žst. Nové Město pod Smrkem (sídlo dirigujícího dispečera pro trať Frýdlant v Čechách - Jindřichovice pod Smrkem). Trať do roku 1945 vedla do pruského, nyní polského města Mirsk (dřivě Friedeberg).

Muzeum středního Pootaví Strakonice sídlí na bývalém středověkém hradě Bavorů. Část hradu Strakonice věnoval Bavor I. ze Strakonic v roce 1243 Johanitům (Maltézským rytířům). Johanité si zřídili v hradu komendu, kostel sv. Vojtěcha, později sv. Prokopa, konventní část a ambitem a kapitulní síň. Johanité v nedobytném hradě v Strakonicích přečkali i husitské války, kdy bylo pražské Velkopřevorství na Malé Straně husity rozbořeno a vypáleno, Strakonice byly tak asi 250 let hlavním sídlem Řádu v Čechách.

Z praxe víme, že se některé naše dopravní stavby připravují i přes deset let, a tak jsem chtěl poznat, jak to vypadá ve městě, které dokázalo za pár desetiletí vybudovat doslova neskutečné inženýrské a pozemní stavby. Na poznávací zájezd pořádaný komerční cestovní kanceláří jsme se vydali s manželkou o letošních Velikonocích. Mimo jiné také proto, abychom unikli návalu turistů v našich turistických lokalitách.

Právě přítomno: 647 hostů a žádný gestor