Pražským nejstarším centrálním hřbitovem je Olšanský hřbitov, kde jsou pochováni vedle velikánů českého obrození, generálů či členů církevních řádů i protagonisté výstavby železnic na území Království českého v rámci Rakouska-Uherska. Olšanské hřbitovy byly založeny nejprve v roce 1558 pro potřeby pohřbívání morových epidemií. Po zrušení hřbitovů z hygienických důvodů ve vnitřní Praze za císaře Josefa II. se staly Olšany centrálním pražským hřbitovem a jsou jimi dosud. Pouze menší část nejstarší části hřbitova byla zrušena a na jejím místě nyní stojí třeba obchodní centrum Flora.

Železniční stanice Praha-Čakovice leží v km 19,404 jednokolejné trati (bývalé České severní dráhy BNB) Praha-Vysočany - Turnov. Na trati byl do roku 1973 parní provoz v režii lokomotiv řady 464.0 depa Praha-Těšnov, ano, do konce parního provozu ještě zajížděly po ukončení osobní dopravy po 1. 7. 1972, zbrojit na Těšnov. Kuriozitou Čakovic je, že zde od 24.8 1952 - 9. 7. 1965 byla v provozu trolejbusová trať Libeň -Prosek - Čakovice, cukrovar.

V Cestujeme s Obzorem (10. 3. 2021) jsme si mohli prohlédnout bývalou trať Modřanky, vedoucí Krčským lesem. Nyní se podívejme na bývalou koncovou žst. Modřany (žst. Praha-Modřany). Hlavní podíl na rozvoji Modřan byl vznik cukrovaru v roce 1861, který postavil stavitel Zloch. Jeho jménem je proto ozdobena i jedna ulice v Modřanech. Cukrovar využíval od roku 1882 železnici do Nuslí, ale stejně tak přepravoval cukr i po řece Vltavě a od Mělníka Labi až do Hamburku a dále po zámořských lodích do celého světa.

Po výstavbě přeložky tratě Praha-Vršovice - Praha-Krč byla k 25. 8. 1960 zrušena původní trať Českých obchodních drah (BCB) vedoucí Krčským lesem (správné je označení Michelský a Kunratický les, ale zlidověl název Krčský les). Je pozoruhodné, že se v lese dochovaly neporušené dokonce dva kamenné mosty a těleso o délce asi 700 metrů. Kamenný most (na úvodním snímku) patřil dlouhá léta k tomu prvnímu, co spatřil návštěvník Krčského lesa, když šel na výlet od konečné tramvají Kačerov.

Historie i osud žst. Louny předměstí je docela kuriózní. Trianglová žst. Louny předměstí vznikla až v roce 1904, kdy do ní byla zaústěna trať Rakovník - Louny předměstí, která zde měla i vlastní výtopnu. Naopak trať Louny - Postoloprty byla postavena již v roce 1895, je to nejenom spojnice dvou měst, ale v Březně u Postoloprt obsluhovala i Schwarzenbergský cukrovar (po roce 1990 zrušen, nyní částečně zdemolován a zbytek upadl do stavu ruiny).

Trať Louny předměstí - Rakovník byla otevřena jako poslední v oblasti Rakovnicka a to 24. 9. 1904. Stavbu tratě realizovala soukromá společnost, v níž figurovali v tomto případě nikoli šlechtici, ale výše postavení občané jako notář, továrník či předseda okresu Louny, koncese získali v roce 1901. Trať mimoúrovňově kříží dokonce dvě tratě postavené Buštěhradskou dráhou a to Krupá - Kolešovice (v obci Chrášťany) a hlavní trati Praha-Bubny - Chomutov poblíž obce Kounov.

I v této nelehké době (ba právě proto) je dobré vyrazit někam ven, do zimní přírody. A když na výlet, tak raději vlakem, neboť i za současné kalamitní situace – sníh a mráz, je železnice přece jenom o dost spolehlivější, nežli provoz na silnicích. A tak přinášíme pozvánku na výpravu do Lužických hor, absolvovat výstup na zdejší „K2“ – trachytový vrch Klíč (759 m.).

Louny leží v široké kotlině střední Ohře. Město leží na pravobřežní terase nad řekou v rozmezí mezi 190 - 200 metrů nad mořem (zdroj Karel Kuča, Města a městečka). Louny byly povýšeny na královské město v 60. letech 13. století. Železnici do Loun přivedla Pražsko-duchcovská dráha v roce 1872 - 1873 Duchcov – Most – Louny – Podlešín – Středokluky – Hostivice – Litovice – Hlubočepy - Smíchov (tehdy u Prahy). V letech 1877 - 1884 byla trať z Mostu prodloužena na saské hranice do Moldavy.

V roce 2003 byla zrušena zastávka na znamení Cítoliby, ležící v km 91,000 bývalé Pražsko-duchcovské dráhy otevřené 11. května 1873. Se zrušením zastávky tehdy kategoricky nesouhlasila obec Cítoliby, což je dokladováno i v Cítolibském zpravodaji 2/2003, kde argumentovala, že jako zastávka na znamení nepřináší žádné ztráty, to však tehdejší ještě nerozdělené České dráhy nereflektovaly a udělaly si vše jako vždy po svém.

Po návštěvě tratě Mělník – Skalsko - Mladá Boleslav (viz „Cestujeme“ 21. 1. 2021) přináším zprávu z procházky po zrušené trati Chotětov - Skalsko. Hned po výstupu z vlaku v žst. Chotětov zjistíme rozsáhlé změny v řízení provozu, sídelní výpravčí v žst. Chotětov byl v roce 2020 zrušen a žst. Chotětov je dálkově řízena z žst. Kropáčova Vrutice. Žst. Chotětov leží v km 60,646 jednokolejné trati Praha-Vysočany - Turnov na bývalé České severní dráze (BNB). Výpravní budova je po zrušení dopravní služby zcela prázdná a neobydlená a čeká ji pravděpodobně, nezmění-li Správa železnic názor o nepotřebnosti budovy, demolice.

Regionální trať Mělník – Mšeno - Mladá Boleslav patří ke kuriózním českým lokálkám. Vede Jizerskou tabulí a dotýká se Kokořínska, kterému se někdy říká i Dubské Švýcarsko. Centrem tratě je město Mšeno, které bylo již v roce 1352 městečkem (oppidum Msen), ale na město bylo povýšeno až v roce 1802, což se uvádí dle souboru Karla Kuči Města a městečka: 1802 Mscheno, Wemschen municipální město s trhy.

Trať Pečky - Bošice/Kouřim/Zásmuky - Bečváry byla zprovozněna postupně od 25. října 1881. Již málokdo ví, že v dopravně D3 Bošice (do roku cca 2007 obsazená žst.) odbočovala 2,3 km dlouhá trať (ano, trať, na vlečku změněna až ve válečném roce 1916) do cukrovaru Svojšice-Karlov. Cukrovar provozoval od roku 1864 Michael Karel hrabě Althan, majitel statku Svojšice.

Právě přítomno: 244 hostů a žádný gestor