Výlet do Radotínského údolí možno netradičně zahájit po výstupu z vlaku v žst. Řevnice, kde přestoupíme na autobus PID 311. Vystoupíme v zastávce Mořina, Trněný Újezd, rozcestí I. (pozor některé spoje jedou mimo tuto zastávku). Při procházením vesnice si povšimneme železniční přejezd t. č. nepoužívané odbočky z vlečky Nučice-Mořina. Dále pokračujeme po silnici a za křižovatkou ve směru na Roblín odbočíme vlevo na polní cestu do Kuchaříka a dále po silnici stále rovně prudkým klesáním do obce Choteč.

Trať Číčenice – Prachatice - Volary byla uvedena do provozu postupně. 15. října 1893 úsek Číčenice - Prachatice a 16. října 1899 Prachatice – Zbytiny - Volary. Prachatice ležely od 13. století do roku 1945 na jazykové hranici - Prachatice byly německé, zatímco 4,5 kilometru severozápadně vzdálený Husinec byl čistě český.

Výlet zahájíme na železniční zastávce Srbsko. Zastávka Srbsko leží v km 33,4 tratě bývalé České západní dráhy (BWB) Praha-Smíchov – Plzeň - Furth im Walde, zprovozněné v letech 1861-1862. Ke zdvoukolejnění došlo již kolem roku 1910. Úsek Karlštejn - Beroun má být v příštích letech generálně rekonstruován a dle prezentace Správy železnice na  https://youtu.be/64gfqlzjH2Q má dojít samozřejmě ke změně zabezpečovacího zařízení takže budou zrušena hradla Korno (u Srbska) a hradlo Tetín (u Berouna).

Nejen v jarních měsících je možno uskutečnit procházku kolem trati a ovocných sadů ze Slaného do Zvoleněvse. Procházku zahájíme v žst. Slaný, z něhož od roku 1908 - 1932 odbočovala úzkokolejka do Smečna, do Slaného byla přivedena železnice v roce 1873 Pražsko-duchcovskou dráhou (PDE).

Poslední fyzicky (nikoli provozně) existující vlečka v žst. Praha-Smíchov (severní nástupiště) je vlečka zlikvidovaného podniku privatizací v 90. letech - ČKD naftové motory. Podnik byl vystavěn v roce 1919 a do dne úmyslně založeného požáru hasičem (!) 19. 7. 1980 vyráběl výhradně dieselové motory pro motorovou trakci. O požáru 19. 7. 1980 viz: https://www.pozary.cz/clanek/62653-1980-podnik-naftove-motory-byl-v-dobe-prijezdu-prvnich-jednotek-zasazen-plameny-z-vice-nez-50-procent/

Dopravce KŽC ve spolupráci s Ústeckým krajem provozuje již několik let úsek tratě Straškov - Libochovice. V úseku Bříza obec (původně název Račiněves) – Mšené Lázně - Budyně nad Ohří - Libochovice je od prosince 2006 na rozkaz tehdejšího vedení Ústeckého kraje zastavena pravidelná osobní doprava, tím pádem se lázně Mšené-lázně jako jedny z mála staly obětí krajské politiky a ztratily pravidelné napojení na železniční síť.

Pražským nejstarším centrálním hřbitovem je Olšanský hřbitov, kde jsou pochováni vedle velikánů českého obrození, generálů či členů církevních řádů i protagonisté výstavby železnic na území Království českého v rámci Rakouska-Uherska. Olšanské hřbitovy byly založeny nejprve v roce 1558 pro potřeby pohřbívání morových epidemií. Po zrušení hřbitovů z hygienických důvodů ve vnitřní Praze za císaře Josefa II. se staly Olšany centrálním pražským hřbitovem a jsou jimi dosud. Pouze menší část nejstarší části hřbitova byla zrušena a na jejím místě nyní stojí třeba obchodní centrum Flora.

Železniční stanice Praha-Čakovice leží v km 19,404 jednokolejné trati (bývalé České severní dráhy BNB) Praha-Vysočany - Turnov. Na trati byl do roku 1973 parní provoz v režii lokomotiv řady 464.0 depa Praha-Těšnov, ano, do konce parního provozu ještě zajížděly po ukončení osobní dopravy po 1. 7. 1972, zbrojit na Těšnov. Kuriozitou Čakovic je, že zde od 24.8 1952 - 9. 7. 1965 byla v provozu trolejbusová trať Libeň -Prosek - Čakovice, cukrovar.

V Cestujeme s Obzorem (10. 3. 2021) jsme si mohli prohlédnout bývalou trať Modřanky, vedoucí Krčským lesem. Nyní se podívejme na bývalou koncovou žst. Modřany (žst. Praha-Modřany). Hlavní podíl na rozvoji Modřan byl vznik cukrovaru v roce 1861, který postavil stavitel Zloch. Jeho jménem je proto ozdobena i jedna ulice v Modřanech. Cukrovar využíval od roku 1882 železnici do Nuslí, ale stejně tak přepravoval cukr i po řece Vltavě a od Mělníka Labi až do Hamburku a dále po zámořských lodích do celého světa.

Po výstavbě přeložky tratě Praha-Vršovice - Praha-Krč byla k 25. 8. 1960 zrušena původní trať Českých obchodních drah (BCB) vedoucí Krčským lesem (správné je označení Michelský a Kunratický les, ale zlidověl název Krčský les). Je pozoruhodné, že se v lese dochovaly neporušené dokonce dva kamenné mosty a těleso o délce asi 700 metrů. Kamenný most (na úvodním snímku) patřil dlouhá léta k tomu prvnímu, co spatřil návštěvník Krčského lesa, když šel na výlet od konečné tramvají Kačerov.

Historie i osud žst. Louny předměstí je docela kuriózní. Trianglová žst. Louny předměstí vznikla až v roce 1904, kdy do ní byla zaústěna trať Rakovník - Louny předměstí, která zde měla i vlastní výtopnu. Naopak trať Louny - Postoloprty byla postavena již v roce 1895, je to nejenom spojnice dvou měst, ale v Březně u Postoloprt obsluhovala i Schwarzenbergský cukrovar (po roce 1990 zrušen, nyní částečně zdemolován a zbytek upadl do stavu ruiny).

Trať Louny předměstí - Rakovník byla otevřena jako poslední v oblasti Rakovnicka a to 24. 9. 1904. Stavbu tratě realizovala soukromá společnost, v níž figurovali v tomto případě nikoli šlechtici, ale výše postavení občané jako notář, továrník či předseda okresu Louny, koncese získali v roce 1901. Trať mimoúrovňově kříží dokonce dvě tratě postavené Buštěhradskou dráhou a to Krupá - Kolešovice (v obci Chrášťany) a hlavní trati Praha-Bubny - Chomutov poblíž obce Kounov.

Právě přítomno: 155 hostů a žádný gestor