Jedno z tajuplných míst v Českém Krasu nedaleko Prahy je lom Amerika u obce Mořina. Lom Amerika byl vytěžen počátkem 60. let 20. století, avšak těžba kvalitního vápence v okolí Mořiny a Bubovic pokračuje dosud. V roce 1900 byly lomy spojeny vlečkou Kladensko-Nučické dráhy (KND), která již od roku 1858 vozila železnou rudu z Hořelic (Nučic) do Kladna k Svatovojtěšské huti, která je nyní památkou (viz „Cestujeme s Obzorem“ 30. 4. 2020).

Po zdejších kolejích nejezdí rychlíky ani expresy, ba ani chlouba Českých drah, a. s. – Pendolino. Nenaleznete zde čekárnu ČD Lounge pro V. I. P. cestující. Přesto, ba právě proto, zde člověka ovane závan starých dobrých časů. Doby, kdy se tolik nepospíchalo, jako se pospíchá dnes a kdy čas plynul tak nějak pomaleji. Kdo chce, aby na něho dýchla připomínka oné doby, kdy se po kolejích proháněly parní mašiny, všechna nádraží byla vzorně upravena, na záhoncích a v oknech plno květin a ve vzduchu byla cítit slabá „vůně“ karbolky z dřevěných pražců, ten ať navštíví Horní Řepčice.

Minulou zprávu o cestě z Žihle do Kralovic jsem zakončil v „Cestujeme s Obzorem“ odjezdem historického vlaku v motorové trakci z Kralovic. 27. září byl do Kralovic konečně vypraven parní vlak a to se skvostem muzea ČD, a. s., Lužná u Rakovníka lokomotivou 414.096 vyrobenou vídeňskou továrnou železniční společnosti StEG v roce 1906. Na parním dómu se skví její výrobní štítek. Zážitek z jízdy parního vlaku na mladotické trati umocňuje jízda do stoupání u Strachovického mostu 22 promile. 414.096 stoupání zvládla na výbornou, což mi na můj dotaz potvrdil strojvedoucí: „zvládneme to vždy!“

Tentokrát nabízím příznivcům lokálních tratí pohled do centra naší nejdelší lokální tratě Rakovník - Bečov nad Teplou s odbočkou Protivec - Bochov. Centrum této tratě můžeme spatřovat v městě Žlutice. Začátek tratě dirigované dle předpisu D3 začíná v žst. Blatno u Jesenice (sídlo dirigujícího dispečera) a končí v žst. Bečov nad Teplou (přilehlá žst.), v dopravně Protivec navazuje (km 0,260) další dirigovaná trať do dopravny Bochov (sídlo dirigenta také v Blatně u Jesenice).

Jedny nejnavštěvovanějších termálních lázní na Slovensku jsou lázně Piešťany. Od poloviny 18. století lázně provozovala rodina Erdödy hrabě de Monyorókerék et Monoszló a to až do roku 1945. Zajímavostí Piešťan je i historiky zapomenutá schůzka „tří císařů“ 3. února 1917 – císaře Karla I. rakouského, apoštolského krále uherského, titulárního krále českého (1887 - 1922) s císařem německým Vilémem II. (1859 - 1941) a bulharským carem Ferdinandem (1861 - 1948) - Ferdinand měl na Slovensku nemovitý majetek u zubačky Tisovec - Brezno. http://cisarkarol.sk/karol-i/vojenska-porada-v-piestanoch-2-3-02-1917/

Do Miškolce je nejlépe cestovat po trati z Košic, na níž jsou vedeny dva páry vlaků EC. Ostatní osobní doprava na slovenské části trati Košice - Hidasneméti byla osekávána, až v roce 2011 utichla zcela. V roce 1997 byl elektrizován slovenský úsek tratě, v roce 2000 maďarský úsek z pohraniční přechodové stanice Hidasneméti až do Miškolce. Vznikl tak ucelený elektrizovaný tranzitní úsek
Maďarsko (Hidasneméti, MÁV) - Čaňa (ŽSR) – Plaveč (ŽSR) - Polsko (Muszyna, PKP). Trať Miškolc – Plaveč - Muszyna byla uveden do provozu již za Rakouska-Uherska, celý úsek byl stavěn v letech 1860 (do Košic) - 1876 (až do Muszyny, tehdy také v Rakousku-Uhersku). Důležitost této spojnice vidíme dosud, kdy je tudy směrována silná nákladní doprava i za účasti lokomotiv ČD Cargo.

I v době koronaviru se dá pohodlně cestovat na Slovensko. Kvůli pandemii a omezenému cestování do dalekého zahraničí obnovila společnost národního dopravce ZSSK provoz na několika tratích se zastavenou osobní dopravou (od známé Dzurindovy rošády v únoru 2003 a bohužel odvolané stávky železničních odborů, která tehdy mohla rozvrat slovenské regionální železnice ještě odvrátit) alespoň sezonní provoz. Odkaz zde: https://www.zssk.sk/wpcontent/uploads/2020/07/20200710_KCP_SK.pdf

Možná je autor tohoto článku velký patriot, nicméně úsek trati 310 (Olomouc – Krnov) mezi Hrubou Vodou a Domašovem nad Bystřicí patří podle jeho názoru k těm nejkrásnějším na naší železnici. Vydejme se na pochůzku podél tohoto úseku trati - určitě nebude nikdo litovat. Trať 310 byla uvedena do provozu v roce 1872, za pár let tedy oslaví své 150. narozeniny. Mnohé se na trati změnilo, ale mnohé také zůstalo.

Do pozoruhodných míst druhdy Království českého, dostupných vlakem, zvu čtenáře Obzoru – těmi místy je České středohoří. Vystoupíme z vlaku společnosti AŽD (nebo NAD v režii ČD, a. s.) v obnovené žst. Chotiměř. V této stanici je od doby sesuvu tratě mezi Chotiměří a Radejčínem v červnu 2013 zavedena trvalá výluka dopravní služby. Chotiměř leží v km 29,967 tratě Řetenice – Úpořiny - Lovosice. Trať je řízena dle předpisu D1.

Od prosince 2006 byla na rozkaz Ústeckého kraje ve jménu hejtmana Šulce (ODS) zlikvidována osobní doprava na trati Bříza obec (do přejmenování Račiněves) - Mšené lázně - Budyně nad Ohří - Libochovice. Od té doby se dá dojet vlakem do Budyně nad Ohří jen díky iniciativě KŽC a postupné změny antiželezničního myšlení vedení Ústeckého kraje, avšak pouze v letním období o sobotách a nedělích. Původně, ale jezdily všechny vlaky v relaci Vraňany – Straškov - Libochovice a dopolední vlak měl dokonce ve Vraňanech přípoj od pražského rychlíku (Krušnohor), tím byly obslouženy Mšené Lázně.

Pokračujeme v návštěvách Rakovnicka. Počátek dnešního cestování začíná v žst. Žihle, která leží v km 147,467 původně jednolité tratě Železná Ruda – Plzeň – Žatec – Obrnice – Bílina - Duchcov, která byla postavena v letech 1872 - 1877. Poslední úsek původní tratě Obrnice - Duchcov již v původní podobě neexistuje a staré nádraží Duchcov šlo nedávno také k zemi.

Když se řekne Bechyně, většině železničářů se vybaví trať z Tábora do Bechyně, první elektrifikovaná trať na našem území, postavená v roce 1903. Ta je spjata s Františkem Křižíkem, přezdívaným Český Edison. S ním je v Bechyni spojena nejen železnice, ale je po něm pojmenovaná také základní škola a vilová čtvrť. Před školou se nachází bysta tohoto českého vynálezce.

Právě přítomno: 301 hostů a žádný gestor