Zastávka Horní Beřkovice leží na trati Vraňany – Straškov - Libochovice, kde byl zahájen provoz 12. října 1907 lokomotivou Arcivévoda Karel: 422.025. Tato lokomotiva je dosud zachována, trochu neuctivě, jako neprovozní exponát NTM Praha, ač byla léta vlajkovou lodí nostalgických jízd. Dle slov pamětníků z žst. Vraňany byla i trať v úseku Vraňany - Straškov někdy v 70tých letech provozována jako D3, nejméně od roku 1980 je to SŽ D1 (dříve D2).
Dopravna D3 byly Horní Beřkovice, Kostomlaty pod Řípem byly nz. Po roce 2000 byly vytrhány všechny odbočné koleje jak v H. Beřkovicích tak v Kostomlatech. V H. Beřkovicích ještě pamatuji samostatného komerčního pracovníka, budova nádraží je naštěstí jako jedna z mála na trati obydlena a udržována, budova bývalého nz Kostomlaty je v havarijním stavu, bývalé silo ZZN se nyní částečně opravuje.

Pro poznání krás Švýcarských Alp a fungující železnice jsme si s manželkou vybrali poznávací zájezd od komerční cestovní kanceláře. Jelikož už nejsme nejmladší, byla cesta nočním vlakem tam i zpět jasná volba proti cestě autobusem. Z Prahy směr Curych (německy Zürich) jsme vyrazili přímým lůžkovým vlakem ČD s odjezdem v úterý 26. září v 18:21. Měli jsme rezervované kupé č. 8 třídy LUX pro dvě osoby. Byl jsem na cestu nočním vlakem velice zvědav, protože jsem kdysi jel lůžkovým vlakem z Vídně do Paříže, a to nás spalo v kupé 6 osob.

Klobuky v Čechách a Zlonice leží na bývalé Pražsko-duchcovské dráze (PDE), která byla otevřena v letech 1872-1873-1884. Vedla z Prahy-Smíchova přes Rudnou (tehdy Dušníky), Noutonice, Slaný až do Moldavy v Krušných horách. V Klobukách byl velkostatek agrárnické rodiny Malypetrů, kteří se zasloužili o hospodářský rozvoj celé oblasti od Klobuk po Zlonice. Hned po otevření PDE byl postaven v Klobukách cukrovar s přípojnou vlečkou. Cukrovar byl zlikvidován až po roce 1990 při masivním rušení cukrovarů v ČR.

Bývalé město Kuřívody (dříve Hühnewasser), ležící v bývalém vojenském újezdu Ralsko-Mladá, bylo po roce 1950 vysídleno a celá oblast uzavřena. V Kuřívodech bylo postupně zdemolováno na dvě stě historických domů, město bylo dle historika Karla Kuči zcela unikátní památkový celek. Po invazi spřátelených armád pod vedením SSSR v srpnu 1968 se staly Kuřívody centrem sovětské armády, která v prostoru operovala až do odsunu sovětských vojsk při rozpadu SSSR v roce 1991. Nejbližší železniční stanice prostoru bylo Mnichovo Hradiště, Bělá pod Bezdězem a Mimoň.

Článků o švýcarské železnici bývá publikováno mnoho. Jedná se o takový fenomén, že je o čem psát a čemu se obdivovat i tentokrát. Společně s ruskou Transsibiřskou magistrálou nebo spojením Peking – Lhasa v Číně a spoustou dalších zajímavých železničních tratí patří mezi ta nejobdivovanější dopravní spojení na světě. Specialisté z firmy SUDOP Brno, která má na české projekční scéně více jak 30letou tradici, měli možnost čerpat zkušenosti a zároveň inspiraci, protože i ta je při projektování drážních cest důležitá, ve velmi náročném terénu Rhétských Alp. Ty se, kromě dalších území, rozkládají na území dvou švýcarských kantonů – Graubünden a Ticino. Jedním z provozovatelů železniční dopravy v této oblasti je Rhétská dráha (RhB).

Památník Karla Čapka na okraji Staré Hutě u Dobříše vznikl v roce 1963. Empírová vila, v níž se Památník nachází sloužila v letech 1840 až 1926 jako správní budova válcovny a knížecí železárny Colloredo-Mansfeldů. Již od roku 1720 byl v místě hamr. Železárny byly zrušeny v roce 1926 a vedla do nich vlečka odbočující zastávky Stará Huť na trati Praha - (Nusle-Modřany) - Dobříš z roku 1897. Vlečka sloužila až do 90. let 20. století, kdy na ní byly odstavovány víkendové soupravy, po vykolejení na neudržované vlečce byl postaven na vlečku červený terč a místo opravy byla vlečka odpojena od sítě vytržením odbočné výměny, ač měl jeden podnikatel u vlečky zájem postavit montovnu na pneumatiky, které chtěl vozit po dráze.

Od roku 2006 se nedá dostat pravidelným vlakem do Zásmuk na rozkaz Středočeského kraje, tehdy vládl hejtman Bendl (ODS), nyní vládne hejtmanka Pecková (STAN) a situace se nezměnila. Naopak, v úseku Plaňany zastávka - Kouřim jezdí jen šest párů vlaků a do Zásmuk byly zastaveny i oblíbené turistické vlaky KŽC. Přitom v Zásmukách, které jsou městem od roku 1869 a statut města byl potvrzen i v roce 1992, je zajímavá památková zóna - zámek v majetku hraběcí rodiny Sternberg od roku 1637, nyní spravuje Dipl.Ing. Maxmilián hrabě Hardegg příbuzný Sternbergů. Zámek obsadila v letech 1948 - 1989 armáda ČSLA, chemický oddíl, za jejíž správy v roce 1982 vyhořelo severní křídlo zámku a věž, Sternbergům byl zámek vrácen v roce 1992 v ruině, Diana hraběnka Sternbergová zámek opravila do zabezpečeného stavu. V parku se nachází i cenná umělá jeskyně - grotta.

Město Boskovice leží na okraji Drahanské vrchoviny v boskovické brázdě v nadmořské výšce kolem 380 metrů. V roce 1463 se prvně připomíná jako městečko, povýšeno na město bylo císařem Josefem II. v roce 1787. Dlouhá léta patřilo boskovické panství Ditrichštejnům, od roku 1856 připadly sňatkem Terezie Mitrovské z Nemyšle původně francouzskému hraběcímu rodu Mensdorff-Pouilly, rod našel útočiště po Francouzské revoluci v Rakousku, v Království českém v západočeských Nečtinách a v Markrabství moravském v Boskovicích. V Boskovicích je rod usazen dosud. 11. prosince jsem navštívil Boskovice při pohřbu Hugo hraběte Mensdorffa-Pouilly (1929-2023), který se významně podílel na československé a české diplomacii jako rada vyslanectví v Paříži a do roku 2004 rada vyslanectví Suverenního řádu maltézských rytířů v Praze.

V létě jsme s rodinou navštívili Mallorku, abychom zde vedle odpočinku a koupání absolvovali rovněž výlet tramvají a historickým vláčkem, který velice doporučuji.
Tramvaj spojuje pobřežní městečko Port de Sóller a městečko Sóller. Jedná se o jednokolejnou trať o rozchodu 914 mm s výhybnami o délce 4,9 km. Trakční soustava je stejnosměrná o napětí 600 V a prostým vedením. Trať byla uvedena do provozu v roce 1913. Dnes jsou na ní provozovány historické vozy, které vozí hlavně skupiny turistů. V sezóně, kdy jsme zde byli, jezdila tramvaj po 30 minutách. Tramvaj jede rychlostí kolem 20 km/h a celý úsek projede asi za 15 až 20 minut, v závislosti na délce pobytu ve výhybně při křižování. My jsme nakonec čekali na projetí dvou souprav v protisměru.
Zdroj: https://trendesoller.com/eng/routes/tram

Zastávka Borek (při otevření tratě v roce 1898 Neuhof-Worka) leží na trati Rakovník - Bečov nad Teplou mezi dopravnami Žlutice a Štědrá. Právě v prosinci 2023 uplyne deset let, kdy Žlutice opustil poslední dirigující dispečer a Žlutice byly z žst. degradovány na neobsazenou dopravnu. Naštěstí ve Žluticích zůstal traťový okrsek, který využívá i bývalou výtopnu, budova výpravní budovy je prázdná a prý se uvažuje o prodeji, přitom čety zatím nocují v soukromém penzionu, strojvedoucí nocují v drážní budově u přejezdu. Restaurace u nádraží, kde bylo celý den teplé levné jídlo, bude od ledna 2024 zrušena a přestavována na penzion.
V železniční zastávce Borek se cestovatel může vydat po modré turistické značce do obce Štědrá, z důvodu řádění bobra je místy cesta neschůdná a je nutno improvizovat, bobr zatopil i cestu pod viaduktem k zřícenině Štědrý hrádek.


Člen rady vydavatele Nové železniční techniky David Židlický, který rád cestuje vlakem a fotografuje, se s námi podělil o zajímavosti z poslední cesty po Itálii, kde má část rodiny, a tedy sem často jezdí.

Zastávka Rejkovice leží na trati Zdice - Protivín, která byla postavena hned jako státní - Císařsko-královské státní dráhy - kkStB - a zprovozněna 20. prosince 1875. Rejkovice byly až do zavedení DOZ Březnice - Zdice (v roce 2009) jako hláska a závorářské stanoviště. Strážní domek s bývalou služební místností a bytem je bohužel nyní prázdný, budova zastávky je vzorně udržována. Z Rejkovic možno dojít do městyse Jince polní cestou s krásnými výhledy na centrální Brdy, v části u Jinců je dosud nepřístupný vojenský prostor, další část bývalého VVP Brdy je veřejnosti přístupná, právě tam se natáčely některé scény z kriminálky České televize Octopus.

Právě přítomno: 355 hostů a žádný gestor