Lázně byly oficiálně založeny v roce 1793 císařem Františkem I., (1768-1835), v roce 1792 byl korunován českým králem. V lázních je velké množství léčivých pramenů, používaných při ženských chorobách (František), srdečních, zažívacího ústrojí (Glauberovy prameny) a dýchacích orgánů (Luční, Solný). Pro uhličité koupele se využívají Císařské lázně, používá se i rašelina ve Slatinných lázních, kam se dováží úzkokolejnou drážkou; dráha je v provozu pouze od jara do podzimu a podjíždí pod mostem trať Cheb - Františkovy Lázně poblíž zastávky Františkovy Lázně-Aquaforum.

Při ozdravném pobytu ve Františkových Lázních je možno navštívit na jízdenku Egronet německé železniční muzeum v žst. Neuenmarkt-Wirsberg. Nastoupíme ve Františkových Lázních do vlaku přes Aš - Selb Plößberg do Hofu, kde přestoupíme na vlak Hof - Bamberg, přičemž vystoupíme v uzlové žst. Neuenmarkt-Wirsberg (na snímku).

Úzkokolejná trať Cranzahl - Kurort Oberwiesenthal leží sice od českých hranic co by kamenem dohodil, ale po zastavení pravidelné osobní dopravy (mimo víkendy v letním období) na trati Chomutov - Vejprty - Cranzahl je trať vlakem z Česka těžko dostupná. Do Cranzahlu se dá cestovat vlakem jedině přes Drážďany - Flöha (Chemnitz) nebo přes Potůčky/Johangeorgenstadt s podstatnou zajížďkou.

Lázně Jáchymov znají někteří železničáři, vysílaní na kondiční ozdravné pobyty (KOP). Do Jáchymova, přímo do centra lázní, vedla do roku 1957 osmikilometrová železniční trať z Ostrova (německy Schlackenwerth), která byla otevřena v roce 1896. Na trati je i jeden tunel. V roce 1934 byl na trati přechodně zastaven provoz, tento rok byl současně prvním černým rokem na železnici, kdy do vlády Československa usedli lidé prvně protidrážně orientovaní. Předsedou vlády byl agrárník Jan Malypetr (1873-1947) a ministrem železnic sociální demokrat (!) Rudolf Bechyně (1881-1948).

Žst. Dvůr Králové nad Labem leží na jednokolejné trati Jaroměř - Stará Paka v km 54,230. V roce 2016 bylo na trati zavedeno dálkové řízení se sídlem DOZ v žst. Stará Paka. Trať byla uvedena do provozu v červnu 1858 Jihoseveroněmeckou spojovací dráhou (SNDVB) jako součást tratě Turnov - Pardubice. Tedy ještě před prohranou bitvou u italského Solferina (1859) a před porážkou našich (starorakouských) vojsk u Sadové (Hradce Králové) v roce 1866 od útočícího Pruska.

9. ledna jsem navštívil tradičně po Třech králích Dobříš. Nakládka dřeva na Dobříši je stále, ale 9. ledna nebyl na Dobříši spatřen žádný vůz, ani cisterna na vlečce. Manipulační vlak je veden na Dobříš pouze v pozdních nočních hodinách, a to jen podle potřeby Lesů ČR, Arcibiskupských lesů (nakládka v žst. Praha-Zbraslav) či majitele panství Colloredo-Mansfelských lesů Dobříš. Jiná komodita na trati na Dobříš prakticky vymizela.

V rubrice "Cestujeme s Obzorem" jsme se s Malešovem rozloučili 9. ledna 2018 (respektive 30. 12. 2017), nyní jsem do něj vrátil skoro přesně za rok - 29. prosince 2018. Žst Malešov (na úvodním snímku) je obsazena výpravčím, ale oproti GVD 2017-18 již pouze v pracovních dnech, o víkendech je zde zavedena VSDZ (výluka služby dopravních zaměstnanců), sešitový jízdní řád 515 je tím pádem dosti nepřehledný s plno poznámkami u "vlnovky" - platí pouze v (6) a (+).

Seřaďovací nádraží Praha-Vršovice bylo budováno již v roce 1914, ale vlivem vypuknutí světové války byla stavba dokončena až k 31. prosinci 1919. Kdyby nebylo od konce 90. let 20. století postupně likvidováno, vstoupilo by v roce 2019 do stého výročí. Změněná politická situace po roce 1989 pod heslem - nechat železnici postupně chátrat, vymístit průmysl z Prahy a kamionům vše dovolit - byla tato chlouba železničářů zlikvidována, prostory kolejišť se staly na dalších dvacet let rejdištěm bezdomovců a zlodějů všeho, co šlo zpeněžit v blízkých sběrnách.

Na poslední chvíli jsem navštívil výstavu původně českého fotografa a leteckého inženýra Josefa Koudelky (narozen 10. ledna 1938 v Boskovicích - původní trať Skalice nad Svitavou - Chornice - Třebovice v Čechách, nyní lokálka rozsekaná krajskou hranicí). Josef Koudelka byl původně amatérským fotografem zachycujícím divadelní představení - např. Semafor. V den invaze „spřátelených armád“ 21. srpna 1968 do Československa významně a odvážně zachytil momenty marného zápasu obyvatel Prahy proti okupantům. Výstava je sugestivně obohacena filmovými záběry dokumentaristy a režiséra Jana Němce (1936-2016) a autentickými zvukovými nahrávkami Československého rozhlasu za zvuků přistávajících letadel, střelby z lehkých zbraní a výkřiků občanů.

Výlet vlakem do města s poetickým názvem Toužim je nevšedním dobrodružstvím. Pojedeme totiž jednou z našich z nejdelších lokálek: Rakovník - Blatno u Jesenice - Bečov nad Teplou. Nejkrásnější část tratě je právě úsek Blatno u Jesenice - Bečov nad Teplou. Do roku 2013 bylo dlouhá léta sídlo dirigujícího dispečera D3 v žst. Žlutice, ta je nyní degradována na pouhou dopravnu D3.

Jen pár kroků od vltavského nábřeží, nedaleko budovy, v níž sídlí ministerstvo dopravy a vedení Českých drah, se nachází Poštovní muzeum, které právě dnes slaví sto let od svého vzniku. Při této příležitosti je v muzeu otevřena výstava nazvaná 100 let – 534 autorů. Výstava se zaměřuje v první řadě na dosud neznámé, nepoužité a neprovedené návrhy poštovních známek, vzniklé v průběhu stoleté historie československé a české známkové tvorby.

Nákladiště a zastávka (nz) Všeradice leží v km 11,800 jednokolejné tratě Zadní Třebaň – Liteň - Lochovice (trať 172). Provoz na trati je řízen dle předpisu SŽDC D3, sídlo dirigujícího dispečera bylo nejprve v úvraťové stanici Litni (někdy do poloviny 70. let 20. století), posléze bylo přeneseno do žst. Lochovice, aby bylo znovu přeneseno (po spuštění dálkového řízení na trati Zdice – Písek) až do vzdálené Březnice na trati Zdice – Protivín, v roce 2009. Od GVD 2019 bude již potřetí přeneseno sídlo dirigujícího dispečera - tentokrát logicky do žst. Zadní Třebaň.

Právě přítomno: 238 hostů a žádný gestor