Železniční stanice Bor u Tachova leží na jednokolejné trati Domažlice - Planá u Mariánských Lázní v km 57,5 a na spojovací dráze Svojšín - Bor v km 15,2. První spojení s železničním světem dostal Bor 20. 9. 1903 od Svojšína a až 1. 8. 1910 od Domažlic a Plané. Žst. Bor je sídlem dirigujícího dispečera pro úsek tratě Bělá nad Radbuzou – Bor -Tachov. Mezi Borem a Svojšínem je doprava dle předpisu SŽDC D1 (nyní již jen lidově dé dvojka). Žst. Bělá nad Radbuzou je obsazena přilehlým výpravčím. Mezi Poběžovicemi a Bělou je však opět zjednodušená doprava řízena dirigentem z Poběžovic.

Za návštěvu zcela jistě stojí gotické město Horažďovice, které leží na trati Horažďovice předměstí - Klatovy - Domažlice. Trať byla otevřena 1. října 1888 jako součást Českomoravské transverzální dráhy, jednotu dráhy vykazuje většina budov s neomítnutou cihlovou stavbou. Železniční stanice Horažďovice leží v km 2,681 a je vybavena elektromechanickým zabezpečovacím zařízením, hradlový řídicí přístroj můžeme spatřit oknem přes osobní pokladnu.

Trochu stranou cestovatelského zájmu leží půvabná lokální trať Nepomuk - Blatná (trať 191). Trať byla otevřena 11. června 1899 současně s „hlavní“ tratí Březnice – Blatná - Strakonice. „Hlavní“ uvádím záměrně, protože po ní jezdil léta dělený volarský rychlík. Rychlík sloužil hlavně pro potřeby dislokovaných vojenských posádek západního okruhu, pro cesty vojáků na dovolenky atd., současně s ním ho hojně využívali místní lidé. Po útlumu armády po roce 1990 byl zrušen i tento rychlík, resuscitace firmou KŽC se jaksi nepovedla, neboť byl od 10. 6. 2018 opět zrušen, ale v návrhu na GVD 2019 je opět uveden. Takže se nechme překvapit.

Stalo se již tradicí, že ZO OSŽ železniční stanice Olomouc hl. n. a ZO OSŽ SŽDC OŘ Olomouc pořádají pro své členy pěší a cyklistické výlety pod hlavičkou „Modrý vandr“. Sympatická na tomto počinu je mimo jiné také skutečnost, že „vandrování“ je organizováno každý rok v jiné lokalitě. A tak vedle loňských a předloňských výletů do Jeseníků, Beskyd, Litovelského Pomoraví a dalších míst na Moravě byla letos vybrána trasa, vedoucí z olomouckých rovin do nedaleké Drahanské a Konické vrchoviny. Dvě pěší trasy (12 a 16 km) byly doplněny cyklotrasou na 48 km, přičemž cíl byl ve všech případech v rekreačním letovisku v Ptenském Dvorku, které patří TJ Sokol Prostějov.

Dalším traťovým úsekem, kde kraje bez milosti „neobjednaly“ vlaky, je devítikilometrový úsek Holice (v Čechách) – Borohrádek. Trať Heřmanův Městec - Chrudim město (viz Cestujeme 5. březen 2018) - Moravany - Borohrádek byla zprovozněna 26. září 1899. V současné době (po 10. červnu 2018) je v plnohodnotném provozu již jen úsek Chrudim město – Moravany - Holice (na snímku).

Další tratí, která byla na doporučení SŽDC zrušena a posléze změněna na cyklostezku, je trať Hostašovice (původně Hodslavice-Hostašovice) - Nový Jičín horní nádraží. Trať byla otevřena 1. června 1889 jednak pro snadnou přepravu osob na trať Ostrava - Kojetín, ale hlavně pro potřebu továrny na klobouky (TONAK) a ostatních místních produktů. Katastrofou pro trať se stal 24. červen 2009, kdy Novojičínsko postihl silný přívalový déšť, a trať byla na několika místech poškozena. Nebyla ale zničena jako neopravitelná. Na opravu byly dokonce vládou vyčleněny peníze, protože se jednalo o živelní katastrofu a na povodně se vždy peníze uvolní!

Výlet vlakem do Králík (na snímku) je možno netradičně zahájit v bývalé železniční stanici, nyní pouze nákladiště zastávka (nz) Červený Potok. Červený Potok leží na trati Hanušovice - Dolní Lipka, původně trať (Praha) - Hradec Králové - Hanušovice. Přes Červený Potok jezdil celá desetiletí tradiční rychlík Praha – Hanušovice - Jeseník, k 9. 12. 2006 byl nesmyslně zrušen, místo vlaku ČD v současné době jezdí z Prahy do lázní Jeseník soukromá společnost Arriva dokonce šesti páry spojů autobusy! Prostě dráha vyklízí pole dobrovolně.

Postoloprty leží od roku 1872 na trati (Most) - Obrnice - Počerady - Žatec, od roku 1895 na trati Louny - Postoloprty. Železniční síť kolem Postoloprt byla ukončena v roce 1904 spojovacím obloukem z trati Rakovník - Louny předměstí - (Louny). Tento oblouk léta využíval legendární rychlík Bezdrev, který byl před desíti lety s konečnou platností zrušen, pamatuji na něm skvělý bufetový vůz v 80. letech, v němž se dalo pohodlně konzumovat a sledovat přitom zrající šišky zeleného zlata - chmelnic.

Kdo dojede do městečka Zborovice po trati Kroměříž - Zborovice, může se vydat polní cestou (viz mapy.cz) do souměstí Morkovice-Slížany (asi 5 km), po cestě uvidí kapli sv. Anny z roku 1848 (na snímku), která byla vystavěna na paměť zrušení roboty. V Morkovicích-Slížanech možno zvenku prohlédnout původně renezanční, barokně přestavěný a nyní zcela rekonstruovaný zámek. Jeho poslední šlechtičtí majitelé byli do roku 1945 Kinští. Pod kostelem na náměstí v Morkovicích je košíkářské muzeum.

Z Kroměříže, města UNESCO, odbočuje příměstská místní dráha do Zborovic. Trať byla otevřena v říjnu roku 1881 a do zestátnění v roce 1906 ji provozovala slavná Severní dráha císaře Ferdinanda (KFNB). Podnět ke stavbě tratě dal majitel jednoho z prvních moravských cukrovarů ve Zborovicích Abraham Popper. Zajímavostí je, že v letech 1916 - 1958 cukrovar zásobovala řepou úzkokolejná dráha ze Zborovic přes Troubky ke koncovému nákladišti mezi Zdislavicemi a Honěticemi, avšak již v roce 1949 byl cukrovar přebudován na strojírenský podnik Pilana, který zde sídlí dosud. Je pozoruhodné, že drážka cukrovar ještě o pár let přežila.

Kdo se zdržuje v lázeňské oblasti na Chebsku, může využít pro jízdu do Bavorska jízdenku Egronet, která platí ve vlacích, autobusech i MHD ve vyjmenované oblasti. Například z Aše dojedeme vlakem do Hofu a dále ve směru na Bamberg vystoupíme ve stanici s mechanickými návěstidly Münchberg (trať krále Ludvíka /LSNB/ byla otevřena již v roce 1848), pod nádražím si můžeme prohlédnout čtyři pravé plynové lampy (na snímku jedna z nich) před městskou správou města (Stadtwerke), poté nasedneme do motoráku na lokální trať Münchberg - Helmbrechts.

Nedaleko od českých hranic leží slovenská trať Zohor - Záhorská Ves (ŽSR 113), která byla zprovozněna v listopadu 1911. Již předtím vedla do Záhorské Vsi krátká úzkokolejka přes dřevěný most nad řekou Moravou do dolnorakouské stanice Angern, která leží na bývalé Severní dráze císaře Ferdinanda. Dřevěný most byl v roce 1945 vyhozen do povětří; po pádu „železné opony“ zde byl v 90. letech 20. století zprovozněn mezinárodní přívoz. V roce 2003 byl po „Dzurindově rošádě“ na železnici na trati Zohor - Záhorská Ves zcela zastaven provoz, posléze byl obnoven.

Právě přítomno: 163 hostů a žádný gestor