Pražským nejstarším centrálním hřbitovem je Olšanský hřbitov, kde jsou pochováni vedle velikánů českého obrození, generálů či členů církevních řádů i protagonisté výstavby železnic na území Království českého v rámci Rakouska-Uherska. Olšanské hřbitovy byly založeny nejprve v roce 1558 pro potřeby pohřbívání morových epidemií. Po zrušení hřbitovů z hygienických důvodů ve vnitřní Praze za císaře Josefa II. se staly Olšany centrálním pražským hřbitovem a jsou jimi dosud. Pouze menší část nejstarší části hřbitova byla zrušena a na jejím místě nyní stojí třeba obchodní centrum Flora.

Téměř ke spodní části Olšanských hřbitovů (Bezovka) byla již v roce 1883 přivedena tramvajová koňská dráha, ke kostelu sv. Rocha a do příkrého stoupání ke Floře přijela již elektrická tramvaj 18. září 1897 v režii čerstvě založených Elektrických podniků královského hlavního města Prahy (od 1. 9. 1897), které byly původně součástí městského podniku Pražské obecní plynárny (!). Tramvajová trať od Olšanského náměstí na Floru měla při svém otevření nejvyšší stoupání v Praze a to 80 promile, po úpravě ulice v roce 1956 se stoupání snížilo na současných i tak úctyhodných 70 promile.
Prohlídka hřbitova pro železniční příznivce je nejzajímavější právě v části ležící poblíž tratě Olšanské náměstí-Flora. Hned za vchodem od kostela svatého Rocha leží bankéř Petr Ballabene (1774-1814), majitel již zbořené usedlosti Balabenka, a podle něj se nyní jmenuje Centrální dispečerské pracoviště (CDP) Balabenka, které je nedaleko původní usedlosti. V té samé řadě pak můžeme navštívit hrob Josefa Božka (1782-1835), vynálezce a mechanika, pracoval na parním voze, který předvedl v roce 1815, pracoval na parolodi, sestrojil hodiny pro Klementinum, které byly v provozu až do roku 1984(!) a navrhl také vozy pro koňku Linec-České Budějovice. Josef Božek byl mechanikem a hodinářem pražského Stavovského polytechnického institutu. Tady bych mohl dodat jednu osobní vzpomínku: když jsem pracoval jako výpravčí v Mníšku pod Brdy, měl jsem tam v zácviku výpravčího, který se jmenoval také Božek. Je to potomek onoho slavného rodu a v současné době slouží na CDP na Balabence. Václav Havel by nepochybně dodal: „To jsou paradoxy…“
Vraťme se zpátky na Olšany. Pakliže se vydáme od Božkova hrobu trochu výše, dojdeme k obrovské dvojhrobce, která je vlastně zmenšeninou vily. Leží v ní stavitelé železnic a regulací řek Adalbert Vojtěch Lanna mladší (1836-1909) a Jan Schebek (1815-1889). Firma Lanna a Schebek se podílela na stavbě významných českých železnic - na Dráze císaře Františka Josefa, z Pardubic do Liberce, Vinohradském tunelu, tratě Železná Ruda – Plzeň - Březno u Chomutova atd., Holešovického přístavu včetně typických budov kolem zdymadel (Klecany, Miřejovice, Hořín). Návštěvu Olšanských hřbitovů proto vřele doporučuji. Hřbitovy můžete procházet celé dny a stále vás něco nového překvapí, na hřbitovech jsou i krásné staré stromy a hnízdiště ptáků či veverek.
Martin Kubík


 

Právě přítomno: 557 hostů a žádný gestor