Ve dnech 2. a 3. srpna se konalo v dopravně Bezdružice „Bezdružické parní léto“ ve spolupráci v Plzeňským krajem, ČD, a. s., Českou západní dráhou, z. s., a dalšími železničními a kulturními spolky. Trať Pňovany (dříve Neuhof) - Bezdružice (dříve Weseritz) byla otevřena k 3. červnu 1901 za podpory Karla knížete Löwensteina-Wertheima-Rosenberga (1834-1921) majitele Boru u Tachova, Bezdružic a Konstantinových Lázní, poslední majitel statku Bezdružice byl do roku 1945 Alois kníže Löwenstein-Wertheim (1871-1952). Löwensteinové byli jako aktivní katolíci považováni Hitlerem a Göringem za nepřátele Říše, Alois byl do konce války v ústraní v internaci na zámku v Boru, odkud byl přes svůj antifašismus přesto odsunut v roce 1945 do Německa. 

Trať do Bezdružic byla do prosince 2024 ohraničena několika dopravnami D3, na přání Plzeňského kraje a Správy železnic z důvodu obnovení trvalé ohlašovací povinnosti ve všech dopravnách. Proto byly dopravny Cebív a Kokašice zrušeny a změněny na zastávku a nákladiště (nz), prý hlášení prodlužuje pobyt a jízdní doby na dlouhém rameni Radnice – Plzeň - Bezdružice! To je docela úsměvné, když jsou evidentně jízdní doby, dle slov místních provozních zaměstnanců, postaveny tak jakoby v zastávkách na znamení málokdy někdo nastoupil, přitom se jedná o lázeňskou trať a jen za mé jízdy se stavělo ve všech zastávkách a prodloužila se jízdní doba o deset minut. Nákladní doprava na trati byla prvně poškozena rozhodnutím bývalého OŘ Plzeň v roce 1998 tarifní přirážkou, další ranou pro zbytek nákladní přepravy, zvláště dřeva, v Cebivi a zemědělské produkty v Trpístech byly dlouhodobé výluky na mostu u Pňovan, tím skončila nákladní přeprava, navíc Cebiv i Trpísty figurují v seznamu tarifních přirážek (6 tisíc Kč/vůz), Kokašice a Bezdružice již nemají ani výpravní oprávnění. Přitom v Trpístech je připojena vlečka ZZN, je zcela zarostlá trávou. Zrušení dopravny Kokašice mírně poškozuje i konání mimořádných vlaků, takže pak nemůže být zajištěn dalším zájemcům přípoj na parní vlak osobním vlakem od Plzně v Kokašicích, který by tam mohl parní vlak předjet.
Z důvodu zpoždění při jízdě zpět na Beroun a Řevnice jsem ohlásil průvodčímu, aby na cestující počkal rychlík 773 pět minut v Plzni hl. n., průvodčí to bezchybně zajistil, R přijel do Berouna se zpožděním asi 6 minut (další průvodčí v R sliboval, že Os při výluce, co se konala, vždy čeká a jede za R - při výluce totiž nejede vlak v intervalu 30, ale 60 minut! Proto nikam nevolal). K mému udivení současně s příjezdem R od Plzně, ujel osobní vlak (8863) přestupujícím zákazníkům ČD, a. s., v Berouně na Řevnice, ač měl jet za rychlíkem, navíc byl řízením provozu nelogicky přistaven na jiném vzdáleném nástupišti. Prostě nová doba, vlaky PID mají ve specifickém Středočeském kraji zpravidla přednost před vlaky vyšší kvality. Chválím Plzeňský kraj, který železnici v této době podporuje v regionech i tarifech, avšak bohužel s omezením k držitelům jízdních výhod železničářů.
Martin Kubík