Žst. Dolní Beřkovice leží v km 458,235 na původní trati společnosti StEG Wien ¬¬– Laa an der Thaya - Brno – Praha - Děčín. Kilometráž tratě začíná ve Vídni a v úseku Laa -Hevlín je od roku 1945 „dočasně“ přerušena. Za doby StEG byl přednostou stanice Dolní Beřkovice můj prapradědeček František Nekoksa (1851-1909), zemřel rok po zestátnění tratě a propuštění do výslužby ze zdravotních důvodů. 

V naší rodině se tradovalo, že císař František Josef I. jednou vystoupil ze salonního vlaku v D. Beřkovicích a navštívil na zámku Ferdinanda prince Lobkowicze (26. 6. 1850, D. Beřkovice - 22. 4. 1926, Milano), nejvyššího maršálka Království českého. Posledním šlechtickým majitelem zámku byl do roku 2022 knížecí rod Thurn-Taxis, nyní patří společnosti Prodimo, která má cíl zámek opravit. Od žst. Dolní Beřkovice vysázel princ Ferdinand v roce 1910 lipovou alej, která navazovala přímo k zámku. V kapli zámku se do počátku 90. let konaly mše, avšak pro nedostatek věřících byly zrušeny. V D. Beřkovicích pracoval do ledna 1990 ve své době moderní cukrovar, dle bývalého kronikáře byl zrušen ze dne na den. Nyní v něm sídlí různé firmy, část je v ruině. Kuriozitou D. Beřkovic jsou zahradní sluneční lázně, které byly vystavěny dle mustru Antonína Rückla (1871-1938). Antonín Rückl pocházel ze starého sklářského rodu vzdáleně příbuzným s někdejším majitelem skláren v Nižboru. Rückl vynalezl kolem roku 1912 sluneční lázně, tabule skla jsou ze specifického skla, které nepropouští UV záření. Nejznámější Rücklovy sluneční lázně dosud stojí v Praze-Hodkovičkách V zátiší, známé z případů Hříšných lidí města pražského. Používání lázní umožňovala rodina až do roku 1983. Sluneční lázně se stavěly i v okolí Prahy v letoviscích Černošice i Řevnice, kde byly součástí některých rekreačních vil. Jejich zdraví prospěšnost nebyla doceněna, ač měly pozoruhodné výsledky. Zámek a sluneční lázně v D. Beřkovicích jsou občasně přístupné, jako se stává třeba při Evropských dnech kultury.

Martin Kubík