Postupně obnovovaná třicet kilometrů dlouhá zrušená trať Myslakowice – Kowary - Kamienna Góra (Landeshut, Lanžhot ve Slezsku) byla zprovozněna od 5. června 1905, v roce 1933 za časů DR byla horská trať elektrifikována včetně tratě Sedzislaw - K. Góra - Lubawka (Liebau, Libava). Původně hornické město Kowary se rozkládá v délce několika kilometrů a vlaky zastavovaly na třech tarifních bodech v obvodu města. Nad městem v části Podgórze je hornický skanzen, v místě se těžil pokusně uran od 30. let 20. stol. 

Kdo se chce v současné době dostat veřejnou dopravou z Kowar do Kamienne Góry, má smůlu, okresy spolu prý nekomunikují ve veřejné autobusové dopravě, takže z Podgórze do Ogorzelece musí pěšky do strmého kopce, stoupání končí v ogorzeleckém průsmyku. Autobusové spojení neexistuje historicky, jeden obyvatel Ogorzelece mi říkal, že když pracoval v Jelenie Góre, nemaje auta, chodil denně přes průsmyk několik kilometrů pěšky na nejbližší autobus. 
V žst. Kamienna Góra je obrovská nakládka drobného štěrku do soukromých železničních vozů, které odváží soukromá železniční společnost britskými - skotskými i původně ruskými lokomotivami (Sergej, ČME 3). Krachující PKP Cargo zde již zcela vyklidilo pozice. Asi kilometr od nádraží stojí ruina zámku Kreppelhof. Výstavní renesanční zámek přežil bez úhony konec války v roce 1945, avšak v roce 1964 zcela vyhořel, polsky „splonal“. V letech 1945 - cca 1970 vyhořelo ve Slezsku mnoho zámků, jelikož po konfiskaci nadnárodním šlechticům, pro zámky nebylo využití. Z Kamienne Góry se do Čech pohodlně dostaneme přes Lubawku vlakem Gw Train do Královce, a občas i do Trutnova, když nejede vlak možno jet autobusem. V dopravně Královec již zmizely mechanické závory, které tam ještě dlouho po zrušení dopravní služby přežívaly.

Martin Kubík