Několik zamyšlení nejen nad problematikou železniční informovanosti, včetně „povodňové dopravy“ 

Proč nezastavují
Poslední srpnovou sobotu nabídly ČD & SŽ cestujícím jedoucím ve směru Beroun - Praha cca osmihodinovou odklonovou jízdu přes rekonstruovaný „Branický most Inteligence“ mimo ŽST Praha-Smíchov. Nabídce jsem neodolal. Tato výluka, resp. odklonové jízdy nejsou ani první ani poslední. Budiž, výluka má svoje důvody. Nicméně „provozní“ rozum zůstává stát nad tím, že se také nezastavuje v „náhradních zastávkách“. V současné době je zastávka Praha-Kačerov v „procesu rekonstrukce“, nicméně ani v minulosti tu odkloněné vlaky nezastavovaly. U zdvojené EJ 471 to bylo proto, že se k nástupišti dlouhému 150 legálně nevešly… fyzicky by se souprava prvními dveřmi přední a posledními zadní jednotky vtěsnala. Ale ctím „předpis“… Nicméně zastavení samostatně jedoucí EJ 471 nic nebránilo… leda chybějící provozní myšlení z hlediska cestujícího… Chápu - nevíme, zda bude na vlaku jedna nebo budou dvě jednotky… takže zastavovat nebudeme… Co na tom, že v minulosti u ztrojené EJ 471 neotvíraly dveře u poslední soupravy stojící mimo nástupiště (někdejší vlak 9302 Kolín - Praha v X v Běchovicích, letní víkendové posily Smíchov - Beroun).

Budiž - nicméně provoznímu myšlení z hlediska přátelskému přístupu k váženým zákazníkům mi jaksi uniká projíždění v ŽST Praha-Vršovice, nejen osobních vlaků, ale i rychlíků.
Jednak cesta „náhradní městskou dopravou“ z Vršovice je rychlejší - cca 100 metrů od stanice je zastávka TRAM (přesun 5 minut s rezervou) než cestování z HLN (zastávka TRAM v Bolzanově s přesunem 10 minut) - i z hlediska přerušení provozu na Václavském náměstí (náhradou je pěší chůze), jednak možnost přestupu směr Hostivař / Vrané nad Vltavou.
Například odklonový vlak 8845 s příjezdem na HLN ve 14:39 se totiž z důvodu zpoždění vzniklého v Krči čekáním na odhlášku za „vlakem vyšší kategorie“ = Sp 1276 KŽC z Čerčan (T 478.1033 + 2 x Bix / ex Balm-k) míjel s vlakem 2547 do Benešova (plánovaný odjezd z HLN ve 14:51) v tunelech…
Pravda, další vlak jede za 30 minut… ale co by ČD & SŽ pro blaho cestujících neudělaly…
Argument o „dalším rozjezdu“ a plýtvání EE nechť si někdo strčí „za klobouk“ - mezi rozjezdem ze Smíchova a Vršovic není energeticky rozdíl.

Výhodný tarif IDS JMK
Dříve než KORDIS (IDS JMK) dokončí své zločinné dílo v podobě likvidace staničních pokladen, vydal jsem se na okružní jízdu „za turistickými razítky“ ČD po trase (Brno -) Veselí nad Moravou - Strážnice - Hodonín - Mikulov na Moravě - Znojmo. Pro klid jsem vyjel EC 273 - jeden nikdy neví, co se vyvrbí - a pro ještě větší klid jsem si 24 hodinovou jízdenku IDSJMK koupil už v ECčku. Ze Znojma jsem se vracel přes Moravské Budějovice, kde IDSJMK končí.
Když jsem zadal projetou trasu do IDOSu, ukázal mi projetou vzdálenost 243 km. Za obyčejné / zákaznické jízdné ČD bych zaplatil 541 / 406 Kč, resp. jako senior polovic. Seniorská jízdenka IDSJMK dle ceníku platného od 1. 7. 2024 přišla na stokorunu. Nesenior by zaplatil dvojnásobek - polovinu toho, co by platil ČD… Cestovní doba 8.54 hod.
Leč IDOSí vyhledávač ukázal zajímavé odlišnosti. Ačkoli jednotlivá spojení v úseku Brno - Veselí - Znojmo existující zhruba v hodinovém intervalu, u některých byl cestujícímu nabízen přestup v Rohatci (ačkoli vlak jede do Hodonína), v němž musí cestující na vlak z Přerova do Břeclavi přecházet podchodem na ostrovní nástupiště, zatímco v Hodoníně končí vlak „ve šturcu“ ostrovního nástupiště, u něhož zastavuje vlak do Břeclavi. Ještě zajímavější je zjištění, že tzv. zákaznické jízdné ČD se u jednotlivých spojení o korunu liší.

Zkrácení hlášení
V deníku Právo se 2. září objevil krátký sloupek o jednodenním obnovení znělky vytvořené podle písně „Hvězdy jsou jak sedmikrásky nad Brnem“ v ŽST Brno hlavní nádraží. V souvislosti s oslavami 100. výročí vzniku Českého rozhlasu Brno.
Cestujícím se znělky líbily. Tiskový mluvčí SŽ pan Gavenda uvedl, že znělky se přestaly používat z důvodu zkrácení hlášení.
Poslední srpnovou sobotu jsem se projel vlakem kolem staveniště revitalizované zastávky Praha-Kačerov v budoucím obvodu Spořilov, která byla uvedena do provozu v roce 2014, se zpožděním přes 40 let. Z HLN jsem jel Os s odjezdem v 11:55. Do vlaku jsem nastupoval asi 10 minut před odjezdem a během této krátké doby staniční rozhlas opakovaně oznamoval, cca hodinu po plánovaném příjezdu - komu ??? - že vlak European Sleeper z Bruselu Midi bude asi 150 minut opožděn, jak česky, tak anglicky.
Takzvané „vítací výbory“ známé ze starších italských filmů čekající na návrat, zpravidla nezdárného syna či dcery do lůna rodiny, snad v Praze nemáme. A i kdyby, tak informaci o zpoždění vlaku postačuje ohlásit v době plánovaného příjezdu nebo krátce před ním a nikoli donekonečna opakovat. Průměrně vzdělanému inteligentnímu jedinci stačí sdělit informaci jen jednou. Informaci o zpoždění vlaku také zobrazují četné informační panely, nehledě na elektronické aplikace…
S obtěžováním hlukem opakováním týchž hlášení o zpoždění vlaku - česky, popř. anglicky - se setkávám velice často. Samozřejmě ve stanicích, kde shodná informace „zírá“ z tabule PŘÍJEZD / ODJEZD.
Takže to zdůvodnění „zkrátit“ hlášení o znělku nekoresponduje s realitou vytvářením „zvukového smogu“ nadbytečnými hlášeními.
Kdyby bylo na mně, tak vlaková hlášení ještě zkrátím o další „balast“. Nechápu, proč je součástí hlášení omluva provozovatele dráhy za „pozdní příjezd vlaku z dráhy jiného provozovatele“. Pomiňme, že „normálnímu“ jedinci pojem „provozovatel dráhy“ nic neříká.

Nesmyslné informace
ČD poskytují veřejnosti internetové informace o na omezení provozu „svých vlaků“ pod názvem „Omezení provozu v ČR“, což je sama o sobě blamáž veřejnosti, protože tato stránka neobsahuje informace o „jiných dopravcích“ působících na tratích v ČR.
Se skřípěním zubů jsem schopen akceptovat „nesmysly“ v podobě záměny lokomotivy a motorové / elektrické jednotky, resp. pravopisné chyby - záměny jednotného a množného čísla, apod.
Co však dělá ostudu ČD jako celku, jsou od reality odtržené časové údaje o ukončení mimořádnosti na infrastruktuře, které si zaměstnanec dopravce obsluhující počítač doslova cucá z prstu.
Netuším, kde zaměstnanec dopravce ČD a.s. sedí, ale ať je to kdekoli, tak sám od sebe nemůže vědět, za jak dlouho provozovatel infrastruktury překážku na trati odstraní.
V pozici webového „operátora Omezení provozu v ČR“ bych se vždy velmi uctivě dotázal operátora Interaktivní mapy SŽ na jím publikované údaje, aby nebyly v rozporu.
Při nehodě - střetnutí vlaku „jiného dopravce“ se silničním vozidlem - u Uherska se objevila informace o ukončení mimořádnosti ve 12:00, navzdory tomu, že na „svém webu“ - Interaktivní mapa Správy železnic - provozovatel dráhy uváděl ukončení mimořádnosti ve 14:00.
Doslova tragickou blamáž představují informace „o ukončení mimořádností“ v souvislosti s letošními povodněmi v Moravskoslezském kraji.
V televizi / na internetu jsou obrázky z trati Opava východ - Hlučín, po zásahu vodního živlu kolejová pole visící „v prostoru“, nicméně „operátor optimista ČD“ uvádí obnovení provozu v řádu desítek hodin. Na zázraky nevěřím.
„Optimistické“ předpoklady o obnovení provozu se salámovou metodou posunují. Ze 20. 9. 2024 je den před „předpokládaným obnovením“ termín 23. 9. 2024 23:59 hod, navzdory tomu, že v téže době se „zákazník ČD“ na Interaktivní mapě SŽ dozvídá, že provoz bude omezen do 1. 11. 2024 12:00 hod. I tak optimistické, neb generální ředitel SŽ pan Svoboda v ČT (Události v regionech Ostrava, 18. 9.) uvádí konec roku…
K tomu jen poznámka - kvůli 50 metrům havarijního stavu trati z důvodu poklesu nivelety v km 20,750 - 20,800 u Lidečka je přes dva roky vyloučena 1. traťová kolej Valašská Polanka - Horní Lideč, SŽ se ani neobtěžuje o této skutečnosti poskytovat informace. Prakticky zničená trať má být obnovena v řádu desítek týdnů.

Sledujte informace dopravce
Pokrytecké hlášení staničního rozhlasu „provozovatele dráhy“ v případě výluky a vyvolané NAD. Plánovaná výluka je konána z důvodů na straně provozovatele dráhy (SŽ) - zpravidla údržba / rekonstrukce trati, nikoli z důvodů na straně dopravce.
Proto je z hlediska přirozeného rozumu pochybná, „zákonem“ stanovená povinnost dopravce zajišťovat náhradní dopravu. Tato povinnost by měla ležet na bedrech SŽ - toho, kdo výluku vyvolal, nikoli dopravců.
České dráhy si „musely“ zřídit vlastní flotilu autobusů - dceřiná společnost ČD BUS - která organizačně pokrývá „logickou povinnost SŽ“ buď svými vozidly, nebo vozidly najatých dopravců.
Zásadním problém je, že hlášení provozovatele dráhy neobsahuje sdělení, kde „sledované informace dopravce“ hledat. V mnoha, dálkově řízených ŽST není ani zaměstnanec SŽ, tím spíše dopravce.
Kordis / IDS JMK ruší pokladny, jejichž pracovníci by mohli být oním „informátorem dopravce“.
Dalším pokryteckým hlášením je „stanoviště NAD jsou uvedena ve výlukovém jízdním řádu [VJŘ]“, jehož umístění hlášení neobsahuje. Pokud má cestující na přestup 5 minut, přičemž musí přejít z nástupiště „někam“, případně vlak má zpoždění, těžko bude šmejdit po stanici a hledat VJŘ a následně hledat místo odkud jede NAD. Například v Pečkách (výluka do Kouřimi) je na VJŘ uvedeno „stanoviště "C" u nádraží (nově)“, na internetu „před staniční budovou na stanovišti C“, k nalezení stanoviště C je třeba obejít celý prostor. Namísto toho, aby přechodné stanoviště NAD bylo před staniční budovou, před přechodem pro chodce, k němuž BUS najede nějakých 5 minut před plánovaným odjezdem.
Pobíhání cestujících na vozovce v přednádražním prostoru Pečky k bezpečnosti „nepochybně“ přispívá.
Do umístění zastávky NAD „kafrá“ kde kdo - zkušenost ze Zlína-Dlouhé, kde z hlediska „bezpečnosti“ cestujících léta používaný prostor u „Bistra u Čápa“ (vzdálený cca 200 m) byl jako „nebezpečný“ nahrazen stejnojmennou zastávkou MHD Dlouhá vzdálenou cca 600 metrů od železniční zastávky (přitom nejbližší zastávka MHD je k „mání“ ve vzdálenosti cca 350 m).

Triky Správy železnic?
Za nehodou nákladního vlaku u Mariánských Lázní, již následně řešil okresní soud v Chebu, stála změna přechodného omezení traťové rychlosti - pomalá jízda na trvalé omezení.
Zlé jazyky praví - trik aby se snížil počet pomalých jízd, coby prémiového ukazatele „nejvyšších“…
Tento prémiový trik přišel na několik milionů korun, sic nikdo není vinen, strojvedoucí zproštěn obžaloby.
V podobných tricích pokračuje SŽ i v rámci moravskoslezské povodňové šlamastyky. Na webu ČD se informace z části „neplánované mimořádnosti“ týkající se tratí na severní Moravě přesunuly s termíny začátku 23. 9. a 24. 9. do části „plánované výluky“. Patrně na základě požadavku SŽ, aby „pomalé“ odstraňování následků nebylo veřejnosti trnem v oku, Že „výlukové rozkazy“ uvádějící začátek výluky ve výše uvedených dnech nejsou, to snad není třeba zdůrazňovat.

Vlak nejede z důvodu nepříznivých povětrnostních podmínek
(Hlášení staničního rozhlasu provozovatele dráhy) - provoz zastaven - nepříznivé povětrnostní vlivy (běžící text v aplikaci „Interaktivní mapa SŽ). O jaké „nepříznivé povětrnostní…“ se jedná?
Sluníčko svítí, teplota kolem 20 stupňů, fouká mírný větřík… Netuším, co si SŽ (autoři provozních hlášení / webového textu) představují pod „nepříznivými povětrnostními…“, ale tento terminus technicus se obvykle používá při omezení provozu visutých lanových drah - překročení rychlosti větru, případně námraze nosných lan, na železnici při námraze na troleji. Že by výše uvedené povětrnostní podmínky naplňovaly přídavné jméno nepříznivé, pochybuji.
Tím spíše, že některým vlakům „nepříznivé povětrnostní…“ nevadí. Jedním z příkladů byl večerní pátek 20. září v Olomouci. Staniční rozhlas oznámil příjezd žlutého vlaku 1017 do Návsí, doplněný informací o odklonu mimo Ostravu-Svinov... přes Vítkovice.
O cca 45 minut se ozvalo hlášení téhož rozhlasu informující, že modrý vlak 547 do Návsí z důvodu „nepříznivých…“ nejede.
Změně počasí v rozpětí 45 minut nevěří asi nikdo.
Webové stránky ČD, „alespoň“ zrušení vlaků zdůvodňují „záplavami“, ačkoli na hlavních tratích žádné nejsou, což názorně dokazuje černá nebo žlutá konkurence, případně Pendolino jedoucí v témže čase do Svinova.
Jak „Národní dopravce“, tak Správa železnic dělají z občanů užitečné idioty. Z hlediska „Národního dopravce“ bych na webové stránky napsal „lež“ - z provozních důvodů jsou vlaky odřeknuty, z hlediska Správy železnic bych okopíroval stejné hlášení… Přitom příčinná souvislost mezi odřeknutím „polských“ vlaků jedoucích z Prahy „z důvodu povodní“ - postupně v úsecích do Olomouce / Hranic na Moravě / alternativně Ostravy-Vítkovic, posléze Ostravy-Svinova a nesjízdností trati z Hranic na Moravě do Suchdola nad Odrou, po obnovení sjízdnosti do Svinova neexistovala. „Polské vlaky“ nevozí z Prahy jen cestující do Polska nebo ostravské aglomerace postižené povodní, ale i do nácestných / přípojných stanic. Tím spíše, že při nesjízdnosti tratí jezdily až na výjimku „polské“ vlaky z Vídně / Budapešti do Hranic na Moravě - povětšinou prázdné.
Z webových stránek ČD se totiž nikdo nedozvěděl, kdy bude odjíždět NAD do Ostravy a naopak. Nevěděla to ani „koordinátorka“ ČD u stanice Ostrava střed pro zpáteční cestu - „až přijede z Hranic, pojede zpět“… Bezvadnější informaci podat „jménem Národního…“ nemohla.
Miroslav Zikmund