O tzv. „grýndýlu“ se dá diskutovat, ale jedno je jasné - řešit stav životního prostředí je nutnost. Jen se to musí provádět na základě objektivních a odborných znalostí a ne podle různých nesmyslných nápadů aktivistů či laiků. Jinak by se nemohlo tak velmi opatrně našlapovat kolem dopravy, která je v problematice životního prostředí zásadní. Zejména silniční doprava. Má vysoké nároky na plochu (vliv na ohřev krajiny a mikroklima), emise, zásahy do krajiny, dopady do zdraví lidí (v ČR ročně odhad kolem 70 mld. Kč, hluk) a další. A řešení se nabízí – převést co největší podíl nákladní, ale i osobní dopravy na koleje – tedy na železnici. Což se nedělo a neděje, protože prý ta silniční doprava je nenahraditelná, levná a drží státní ekonomiku. Bohužel, tato tvrzení jsou nesmyslná, což bylo již mnohokrát prokázáno.
A pak se přeci jen objevilo světýlko na konci tunelu a vyskytla se myšlenka převést určité minimální množství aspoň té nákladní dopravy na koleje. Jenže jako vždy, právě v ČR toto bylo shledáno jako nereálné a jede se ve starých kolejích. Nějak se ale už neřeklo, proč by to mělo být nereálné, zvlášť když ČR má tu velkou výhodu poněkud hustší sítě železnice, i když stále ne tak dost hustou, aby to pokrylo veškeré potřeby na železnici kladené.
A nakonec se ani nelze divit, že někdo tvrdí, že je to nereálné. Jak by mohlo, když po řadu desetiletí, na rozdíl od silniční dopravy, se pro to nic neudělalo – nepostavila se žádná nová trať, nemodernizují se vedlejší tratě, koridory se rekonstruují desítky let a ještě nedostatečně. No a perličkou je rušení vleček, trhání kolejí ve stanicích, likvidace nákladišť, skladišť, rušení tratí, neudržování tratí. Dá se pak převést něco na koleje? I laik pozná, že je to skutečně nereálné. A jen pro zajímavost informace z terénu: SŽ údajně výrazně zdražuje měření a údržbu přípojných výhybek a zabezpečovacího zařízení vleček. Pro uživatele vleček neúnosné, ba přímo vražedné, takže hrozí další rušení přípojných míst a vleček a tím i další úbytek nákladní dopravy na železnici. A to ještě ČDC hrozí zrušením provozu JVZ! Takže to je realizace cílu převést co nejvíc nákladní dopravy na železnice? Ano díky takovým opatřením je to nereálné!
O co jde třeba ministerstvu dopravy, životního prostředí a dalším? O likvidaci železnice za každou cenu a tím o další nárůst dopadů silniční dopravy na všechny obyvatele a na stav krajiny?! A v souvislosti s tím se vynořuje otázka: kolik platí za připojení k silnici nějaký podnik, za zabezpečení provozu a jeho bezpečnost, za trvale zpevněnou plochu, která způsobuje v místě zvyšování teploty okolí atd.? Proč musí platit železnice?!
A aby toho nebylo dost, tak se k tomu ještě připojuje naprostá absurdita budování průmyslových celků, skladů, uprostřed volné krajiny, na zemědělské půdě a samozřejmě se to napojuje novými silnicemi a dálnicemi. Připadá vám to normální? To má být ta odpovědná koncepce dopravy, problematiky životního prostředí? Tady to jde přece přímo proti tomu!.
A ještě jedna maličkost. A to je ta ekonomika. I přes řadu požadavků odborníků se nikdy neprovedla skutečná analýza nákladů a škod jednotlivých systémů dopravy, takže neexistuje skutečný přehled o tom, kolik která doprava stojí. Takže výsledek je, že dle řady tvrzení (bez jakýchkoli seriozních podkladů) je silniční doprava velmi levná a železniční drahá, takže neperspektivní. Že je to všechno absurdní a v podstatě na vodě? Koho to překvapuje, komu to vadí? Hlavně těm, kteří tou dopravou trpí – tedy obyvatelé měst, obcí. A nakonec my všichni, když se musíme podílet na odstraňování následků – zejména ty náklady na zdravotní péči, dopravní nehody, řešení problémů v krajině (její funkce, schopnost zadržovat vodu) atd.
A jen tak mimochodem, když je nereálné snižovat podíl silniční dopravy, která je údajně nezastupitelná! Může někdo v souvislosti s tím, rozumně vysvětlit, proč stovky kamionů tisíce kilometrů k nám dovážejí po silnicích třeba máslo, maso, vajíčka, brambory, spotřební zboží…atd? Vždyť to vše si umíme vyrobit sami a být soběstační. To je ta nezastupitelnost? Už jen tím by se odstranila řada zbytečných, přímo nesmyslných přeprav a ten zbytek by se dokonce mohl vrátit na železnici. Co to ale chce? Přestat mluvit o tom, že něco nejde a je nereálné, ale začít konat, plnit své povinnosti, za které je námi všemi placen. Dočkáme se?
Ing. Antonín Minařík