Tentokrát zvu čtenáře rubriky „Cestujeme s Obzorem“ do města Buštěhrad. Proč se slavná Buštěhradská dráha jmenuje po městu Buštěhradu u Kladna, ač Buštěhrad neleží na žádné železniční trati, je záhadou, o které se dá jen spekulovat. Nejpravděpodobněji se tak stalo proto, že v době vzniku Buštěhradské dráhy byl Buštěhrad významnějším městem než Kladno.

V Buštěhradě bylo sídlo panství, které do roku 1918 patřilo vládnoucímu rodu v Rakousku-Uhersku, totiž Habsburkům, ale předtím také třeba známé šlechtičně – Anně Marii velkovévodkyni Toskánské, která v roce 1699 nechala postavit velkolepý zámek podle plánů vídeňského architekta Luraga. Po roce 1918 zámek nezadržitelně pustl, až se ocitl v roce 1990 v havarijním stavu. Kolem roku 2010 se zámek stal mediálně známou kauzou s dotačními spekulacemi bývalého středočeského hejtmana Dr. Ratha. Od té doby byl zámek opraven jen z části. Pod zámkem se nachází ve špatném stavu i bývalý pivovar, který byl v provozu v letech 1548 - 1967, v poslední chvíli nebyl zbořen, ale zapsán jako kulturní památka, byly pak opraveny střechy. Stavbu pivovaru provedl také architekt Lurago.
Buštěhrad je také známý rodištěm a bydlištěm věhlasného spisovatele Oty Pavla (1930 - 1973), který by se právě červenci 2020 dožil devadesáti let. Jeho bratr zemřel v roce 2014. Na životní dráhu Oty Pavla upomíná muzeum, které je otevřeno o víkendech.
Cestu do Buštěhradu doporučuji zahájit v žst. Praha-Smíchov a jet vlakem po trati bývalé Pražsko-duchcovské dráhy přes Rudnou u Prahy, kde přestoupíme na motorák přes bývalou žst. Hostivice-Litovice, jejíž výpravní budova je již v žalostném stavu, navíc při rekonstrukci tratě byly vytrženy všechny odbočné koleje, ač je v prostoru bývalého nákladiště potenciální přepravce – uhelné sklady, který je nucen vše vozit kamiony. Stanici pamatuji naposledy mimořádně obsazenou výpravčím asi v roce 2006 při stavbě Nového spojení, při té příležitosti byl naposledy využit i železniční nadjezd původní Pražsko-duchcovské dráhy u odbočky Jeneček. Od té doby je tato část tratě vyloučena trvale provozu a zarůstá náletem, avšak koleje leží a jsou kryty výkolejkami.
V Hostivicích se lehce dotkneme Buštěhradské dráhy a odjíždíme vlakem po úseku přeložky tratě (z důvodu letiště Praha-Ruzyně) a vystoupíme v žst. Středokluky, kde nás vítá typická výpravní budova Pražsko-duchcovské dráhy, která zde byla zprovozněna k 11. květnu 1873. Ze Středokluk použijeme příměstský autobus přes Lidice do Buštěhradu. Při cestě zpět můžeme použít příměstský autobus k žst. Noutonice, kde přestoupíme opět na vlak, ale můžeme jít i pěšky až na zastávku Úholičky (trať Praha-Kralupy) přes Velké Přílepy. Buštěhrad měl ještě v 18. století německou menšinu jako prakticky ve všech městech, které byly spojeny v hornictvím. Oficiální kosmopolitní stránky města mají stránky vedle češtiny i v němčině, angličtině či italštině. https://www.mestobustehrad.cz/
Martin Kubík

Právě přítomno: 401 hostů a žádný gestor