Dolování stříbra počalo v Příbrami a okolí již v 13. století https://www.muzeum-pribram.cz/cz/novinky/  V roce 1579 byla Příbram povýšena na královské horní město. V roce 1849 byla v Příbrami založena Vysoká škola báňská, která však byla dekretem prezidenta Beneše v září 1945 přestěhována do Ostravy. V roce 1892 došlo v Příbrami k největšímu důlnímu neštěstí v Evropě, zahynulo zde přes tři sta horníků. V roce 1896 povýšil císař František Josef I. Březové Hory na město. V Březových horách (nyní součást Příbrami) byly totiž hlavní těžní jámy.

Doly v Příbrami byly vždy státní, i za Rakouska-Uherska. 30. června 1978 byl na Březových Horách vytěžen poslední vozík stříbra. Do roku 1991 se pak těžil v okolí Příbrami již jen uran. K dolům do Březových Hor vedla od žst. Příbram železniční vlečka, torzo pilířů mostu možno spatřit poblíž dolu Anna. Současné Hornické muzeum Příbram se soustřeďuje hlavně u bývalých dolů Anna, Vojtěch a Ševčinský důl.
Největším lákadlem pro železničáře je Ševčinský důl, v němž je provozována důlní dráha o rozchodu 600 mm, která vede po místních cestách a po té Ševčinskou štolou. Vláček jezdí v provozní době každou hodinu. Důlní vláček je také v provozu na dole Anna, v něm vede pouze v podzemní štole. V dole Anna můžeme obdivovat originální parní stroj s pracovištěm strojníka z ledna 1914 - vyroben v Karlíně známou firmou Breitfeld-Daněk. Stroj byl poháněn párou z kotelny na uhlí, v roce 1975 - 1978 byl pohon na přebytečný stlačený vzduch. V dole Vojtěch byl až do konce provozu dolu v roce1978 používán nejstarší parní funkční stroj v tehdejší ČSSR a to z roku 1888 s komponenty z roku 1873!
Poblíž Ševčinského dolu (původně důl císaře Františka Josefa) může navštívit stylovou hornickou restauraci, v domě se v roce 1923 narodil strýček Jedlička (zemřel 1993). Z těžní věže Ševčinského dolu se můžeme rozhlížet po kraji, uvidíme v dálce komín Kovohutí Příbram, které jsou posledním mohykánem v provozu zdejšího staletého hornického a hutního komplexu. Do Kovohutí Příbram vede vlečka odbočující z koleje 1a (délka koleje 970 metrů) v žst. Příbram v km 75,272 dráhy Zdice-Protivín, původně před vznikem DOZ Březnice, odbočovala z širé tratě mezi žst. Příbram a žst. Bratkovice. Nyní kryje vlečku vjezdové návěstidlo L (v km 75,700) žst. DOZ Příbram.
Z vlečky Kovohutě ještě odbočují další vlečky a to RAVAK (nepožívaná) a Vojenské lesy a statky Lhota (v km vlečky 1,077: jako jediná pravidelně využívána pro nakládku dřeva). Kovohutě Příbram dle zkoumané ojetosti kolejnic (19. 8.) vlečku téměř nepoužívají! Kovohutě pracují na stávajícím místě již od roku 1786. https://www.kovopb.cz/informace-o-spolecnosti/historie/
Martin Kubík

Právě přítomno: 212 hostů a žádný gestor