Na informačních tabulích kolem tratě Pňovany - Bezdružice se píše asi v tomto smyslu: „To co je pro Pražáky Posázavský pacifik, je pro Plzeňáky trať Pňovany - Bezdružice.“ Trať do Bezdružic ležící v tehdejší německé jazykové oblasti, byla zprovozněna 3. června 1901, tehdy se Pňovany jmenovaly po blízkém poplužním dvoře (funkční dvůr je tam dosud, slouží k ustájení koní atd.) Nový Dvůr (Neuhof) a Bezdružice (Weseritz). Statek a zámek Bezdružice byl do roku 1945 majetkem knížecí rodiny Löwenstein-Wertheim. Rod žije nyní na svých statcích v Německu. Nynější hlava rodu je Ludwig 8. kníže Löwenstein-Wertheim (narozen 1951) a je předsedou německého autoklubu (klub AVD založen v roce 1899).

Zámek po privatizaci v 90. letech patřil podnikateli, který ho opravil a otevřel veřejnosti, v současné době je zámek opět uzavřen, ba, zavřen je i jeho majitel. V zámku byla i restaurace, nyní je možno obědvat v hostinci na hřišti, kde je relativně levné menu i pivo Chodovar (27,- Kč - stav 9. 8. 22). V dopravně D3 Bezdružice je ve skladišti železniční muzeum, ale je přístupné pouze několik dní v roce, jinak na objednávku. Napsat den předem nestačí. Blíže viz zde. Mohu v této souvislosti spekulovat: kdyby byla ještě výdejna jízdenek v Bezdružicích, řešení by se našlo, pokladník mohl být i vrátný muzea, nyní není výdejna jízdenek ani v sousedních Konstantinových Lázní, což je pro pacienty lázní skutečně na pováženou, navíc ve vlacích není ani průvodčí. Invalidé a poloslepí lidé zapláčou.
Z Bezdružic od nádraží je krásná procházková cesta přímo do centra Konstantinových Lázní, které se jmenují po Konstantinu knížeti Löwensteinovi, podporovateli lázní. Z lázní je možno se vydat po naučné stezce kolem tratě směr Pramen lásky, u něhož je kamenný viadukt, z něhož vedla do rezervoáru k potoku pumpa, z níž zbrojily pulzometrem parní lokomotivy do roku 1969 vodu. Poslední parní lokomotiva přidělená do výtopny Bezdružice byla stále provozní 423.009, která vyrobena v roce 1922 (100 let!). Je zajímavé, že depo Bezdružice existovalo až do roku 1995 naposledy s přidělenou lokomotivou řady 742.
V divokých 90. letech je možno hledat likvidaci pravidelné nákladní dopravy na vedlejších tratích v Plzeňské oblasti zavedením tarifních přirážek. Výsledek je nyní ten, že na trati do Bezdružic nákladní doprava t. č. neexistuje. Zmizela i pravidelná nakládka dřeva v Cebivu, stejně tak je zarostlá vlečka v dopravně D3 Trpísty do fungujícího zemědělského podniku, vlečka je sice vedena v platných stránkách Drážního úřadu jako provozní, ale používána ani udržována z optického pohledu není.
Pozoruhodností tratě je stoupání/spád až 30 promile, traťová rychlost 60 km/h, ale neustále omezována před přejezdy s výstražným křížem. Krásný je pohled na nový most přes řeku Mži u Pňovan, který se dá nyní projet či projít po přídavné lávce i na kole či pěšky. Vadou na kráse je, že vlaky v Pňovanech zastavují pouze z lokálky, od Chebu zastavují v Pňovanech zastávka, která leží vzdálena tři kilometry. Takže turista co se jede vlakem podívat na most má smůlu a čeká a čeká na prázdném nádraží, kde již není ani dirigent ani čekárna ani hostinec, prostě nic.
Martin Kubík

Právě přítomno: 378 hostů a žádný gestor