Obvod žst Praha-Bubny byl jeden z největších z pražských železničních stanic. Stýkala se zde Buštěhradská dráha a Společnost Rakousko-Uherské státní dráhy (StEG), která zde měla od roku 1872 i jedny z největších železničních dílen v Rakousku-Uhersku. Z Buben vycházela i vlečka do žst. Holešovice-přístav či vlečka do pražských jatek s desinfekční stanicí.

Počátek zániku žst. Praha-Bubny dlužno hledat již při postupném rušení parního provozu v Praze v květnu 1973. Výtopna v Bubnech pak ještě nějakou dobu dožívala jako odkladiště vyřazovaných parních lokomotiv poslaných zprvu do zálohy. V roce 1976 mě depem jako dítě provedl jeden strojvedoucí, ohromeně jsem zíral na odstavené parní stroje, které byly ještě vyzbrojeny uhlím a stály jako dinosauři ve vyhaslé výtopně, většinou si vybavuji stroje řady 464.0 či 534.0. A venku ještě stála provozní a zatopená lokomotiva 534.0 a jedna topička řady 434.2.
Několikrát nám vedení drah i státu prezentovalo, že výtopna Bubny bude muzejní depo (uskutečnily se zde i dvě výstavy). Nestalo se tak, protože developer vždy zvítězí nad kulturou. Výtopny a dílny StEG byly do roku 2006 památkově chráněné, pak za podivných okolností byla ochrana sejmuta a vše šlo k zemi v roce 2015 až na vodárničku. A kdyby výpravní budovu Bubny nezachránila inciativa na pomník pražských Židů, kteří odtamtud šli do vyhlazovacích táborů, šla by k zemi i ta. Samostatnou kapitolou je i Holešovická elektrárna  ve starých Holešovicích zvaná centrála, jejíž vlečka přečkala a přečká snad i totální přestavbu Buben. Z Buben zbyde jen torzo, které bude jen stanice u metra Vltavská s odbočkou nové tratě směr Dejvice. U Výstaviště koncem dubna zanikne i kiosek, který na svém místě stál od nepaměti.

Martin Kubík

Právě přítomno: 247 hostů a žádný gestor