od Miroslava Zikmunda

Samozřejmě nikoli „in natura“ jednotkou 680, nýbrž pouze číselnou imitací 10512.

Nehodové události na železnici (někdejší náměstek generálního inspektora JUDr. Alexander Mráz bytostně nesnášel novinářskou zkratku „nehoda“, já nesnáším pojem „mimořádná událost“, protože železniční terminologie nezná „řádnou událost“) přinášejí zpravidla možnost pohledu „do organizační kuchyně“ řešení jejích následků z hlediska cestujících.

Podobný náhled umožnil malér rychlíku 753 z Klatov do Prahy ve čtvrtek 30. června. Vlak - tedy lokomotiva 362 108 - najela do uvolněného kameniva skalního masivu. Došlo k vykolejení, lokomotiva zasahovala do průjezdného průřezu druhé traťové koleje, provoz musel být zastaven. „Lepší“ termín si pachatel všeho železničního zla nemohl opravdu vybrat. Téhož dne na trati mezi Smíchovem a Berounem začala další z množiny výluk spojená s redukcí vlaků, z hlediska cestujících několik hodin před koncem školního roku a rozjezdem školní populace na prázdniny, resp. hromadné vybírání rodinných dovolených. Tím spíše, že následující týden nabízející dva sváteční dny šetřící dovolenou…

Malér, k němuž dojde kolem 6 hodiny ranní, v době obvyklého střídání dispečerských směn (alespoň v dávné minulosti trval tzv. provozní den od 6.00 do 6.00 následujícího dne…), spojený s nesjízdností trati je vždy náročný na „nějaká“ okamžitá operativní řešení nastalé situace… uspokojující potřeby cestujících… (nemožné ihned, zázraky do tří dnů aneb včera bylo pozdě…).

Odklonová trasa -  z hlediska dlouhodobé strategie plánované opravy / modernizace trati podél Berounky - „po hře na modernizaci“ přes Rudnou u Prahy nic moc > dálkové řízení je v pořádku, ale nezvýšení traťové rychlosti alespoň na 80, absence elektrifikace (stoupání 26 ‰), prodloužení kolejí pro odklony nákladních vlaků na nějakých 650 metrů (současný normativ 212 metrů = k pláči), štíhlé výhybky umožňující křižování nesníženou rychlostí - tohle je železniční zločin, hra na nedostatek finance není omluvou.

Vršovické depo rovněž nepřetéká motorovými lokomotivami, o motorových strojvedoucích znalých traťových poměrů sedících na „fírcimře“, čekajících na náhodný výkon, si lze nechat jen zdát…

Zatímco plánovaná výluka přesunula část rychlíkové vozby z/do Berouna na autobusy, tak „sehnat“ z minuty na hodinu další autobusy na NAD je problém. Představa, že pár výlukových vozidel se pošle z Berouna do Karlštejna je mylná, mezi Berounem a Karlštejnem jede bus cca 40 minut (zkušenost z výluk) - podél vody, na rozdíl od železnice, silnice nevede. Vozidla jako taková být mohou, ale nejsou k nim šoféři - na pracovním trhu jich chybí cca 5 000. Něco může poskytnout partner v PID, pražský DP z garážových pohotovostí, nicméně než se dostane vozidlo do Řevnic pro převoz cestujících do Karlštejna, tak to nějakou dobu trvá…

Kritizovat „organizovaný chaos“ v prvních hodinách po události, tím spíše když není jednotné železniční velení - dopravci mají svoje, provozovatel dráhy též a společný nadřízený dění na železnici = MD žádného koordinátora s právem konečného „vrchnostenského velitelského“ rozhodnutí nemá - není fér.

Drážní dinosauři pamatují vertikální dispečerskou nadřízenost končící FMD, později ÚŘ ČSD / GŘ ČD.

Za daného „nesystémového“ stavu věci dělají dispečerské aparáty co je v jejich silách….

Nicméně den po nehodě by člověk očekával, že během uplynulých hodin byla přijata taková organizační opatření, která i v omezených provozních podmínkách sníží problémy cestujících, především plnohodnotnou detailní informací jak na webu, tak v informačních místech.

Tím spíše, že v pátek 1. července byla nad slunce jasnější silná cestovní frekvence…   

Když jsem se vlakem 540 vrátil z „výzkumné“ cesty „v nové stopě FJB z Votice do Sudoměřic“, rozhodl jsem se věnovat vzniklé provozní situaci… Na rozdíl od tisíců cestujících mi o nic nešlo a jakékoli zpoždění mi žádnou újmu nezpůsobilo…

Nicméně, byl jsem - i po 49 letech od první šichty na železnici připadající na noc z 30. června na 1. července - přes svoji „otrlost“ poněkud šokován… 

Informace na webu byly, ale v podstatě velmi nekonkrétní, tím spíše, že se cestující nedozvěděli nic o tom, zda a kde budou muset přestupovat ze soupravy do soupravy. V případě vlaku 505 z Karlových Varů do Bohumína bylo jasné, že přestupovat se musí. Nicméně zpracovatelům informací to jasné nebylo… naplánováno nic nebylo a patrně se „vařilo“ z vody podle okamžité provozní situace….

Vlak 512 Pendolino z Bohumína do Františkových Lázní jel o den dříve Prokopským údolím, samozřejmě náhradní soupravou jako vlak 10512. Tuhle lahůdku jsem si nemohl nechat ujít. Na informačních tabulích bylo vlaku 10512 (odklonové číslo) přiděleno 20 minut zpoždění, ačkoli kmenová souprava dojela do Prahy prakticky včas.

První nástupiště bylo v době plánovaného odjezdu zaplněno cestujícími čekajícími na přistavení „náhradní soupravy“. V 10:49 zastavila na prvním nástupišti souprava InterJet vlaku 10505 tažená lok 754 075, zpoždění 88 minut.

Kde 505/10505 takové zpoždění nafasoval, mi ovšem vrtalo hlavou - ale později.

Souprava se okamžitě zaplnila cestujícími, včetně vozu první třídy. Místenky samozřejmě neodpovídaly skutečnosti… Zaplněná byla i jednička s tím, že si cestující doplatí… Pro mnohé cestující jedoucí do Plzně bylo použití, byť zpožděného vlaku, jednodušším řešením než dobře připravená NAD za plánovanou výlukou odřeknuté Ex a R.

 

Odjezd 11:12 + 34. Na Smíchově „na nástupišti černo“, včetně několika skupin mladých skautů s batohy na zádech, mířícími za letním táborovým dobrodružstvím… nedomýšlím, jak vypadaly dvojky. Ani ve stísněném Pendolinu by to nevypadalo líp, spíše naopak.

Klimatizace naštěstí fungovala, tudíž ve vozech bylo dýchatelno ...

Ve výhybně Prokopské údolí (bývalá stanice Hlubočepy) křižování se zpožděným vlakem 557. S cca 300 tunami na háku na stoupání 26 promile brejlovec nic extra nepředvádí, i proklínaná 814 je svižnější…

Během jízdy musí paní „štiplístková“ řešit doplatky do jedničky, někomu se platit nechce - obvyklý blábol, proč máme platit, když je vlak opožděn - nicméně argument o „deportaci“, neboli vyloučení z přepravy, zabírá…

Navíc je třeba řešit co s cestujícími do Berouna, protože vlak 512 přece v Berouně nestaví (co to je za „vrchnostenskou“ logiku - cestující postižení jednak výlukou, jednak nesjízdnou tratí nebudou řešit, kde přistavený odklonový vlak zastaví, tím spíše, že samotný informační web dopravce tohle neřeší, informační místa).

Nakonec je cestujícím sděleno, že vlak v Berouně zastaví a v Hořovicích bude uskutečněn přestup do kmenové soupravy Pendolina… kladu si otázku, proč se přestup neuskuteční ve Zdicích (???).

Náhoda tomu chtěla, že vedle mne sedí dva známí, s nimiž jsem se dlouho neviděl. Jeden z nich je na pracovní cestě do Stuttgartu, takže řeší přestupy v Chebu i Norimberku. Ubezpečuji jej, že spěšník v Chebu zcela jistě čekat nebude, další jede za 2 hodiny, i kdyby nakrásně čekal, tak ICE v Norimberku na zpožděný spěšník také čekat nebude. Je třeba nechat si na „internetovou jízdenku“ potvrdit zpoždění vlaku 512 a tím je věc vyřešena, personál následujících vlaků takové potvrzení akceptuje…

Loděnice 11:58 - dnes by tu už Jiří Menzl „Ostře sledované vlaky“ nenatočil…

V Berouně 12:14 - vlak opouštím s cílem NAD Karlštejn - Řevnice… Vlak 512 odjíždí z Berouna v 12:20.

Z GRAPPu později zjišťuji, že přestup do kmenové soupravy Pendolina uskutečňuje - jak jinak - ve Zdicích… vykázaný pobyt 12:28 - 12:51, Plzeň 13:17 - 13:23, Cheb 14:39… můj známý má hodinu na získání potřebného potvrzení….

 

Drsná skutečnost

Z Berouna pokračuji výlukovým vlakem 10725 do Karlštejna. Poškozená lokomotiva 362 108 s jedním vozem čeká na odvoz do domovského centra údržby (srozumitelně depa).

V Karlštejně jsou přistaveny tří nízkopodlažní autobusy DPP, jimiž odjedeme (12:37)  do Řevnic. Na cestě je krátké zdržení u semaforů na zúžení silnice - světe div se - kvůli popadaným kamenům ze skály. Krátké, leč - jak se o několik minut později ukáže - klíčové.

Další zdržení nastává u závor v Řevnicích… před očima nám projíždí vlak do Prahy, jak se za pouhé tři minuty ukazuje - NÁŠ kmenový vlak 10725…

Něco vymykající se přirozenému rozumu. Nečekat na NAD a odjet… neomluvitelná lumpárna. Cestující pochopí, že kvůli nesjízdné trati se musí jet autobusem, ale nepochopí, že nějaká dutá vypatlaná hlava dá souhlas k odjezdu vlaku před příjezdem NAD vlak na části trati nahrazující.

U závor jsme zastavili ve 12:55, před nádražím v 12:58, podle GRAPPu vlak odjel v 12:57 - reálně však dříve, když jsme jej viděli u závor.

Další vlak 10727 jel za 40 minut, reálně skoro za hodinu (13:55) - obrat od vlaku 10718, zastavil 13:46.

Cestujícím z NAD 10727 se samozřejmě ujelo...

Na Smíchovském nádraží jsem se ještě chvíli potloukal zjišťováním jiných provozních záležitostí, mimo jiné jsem okoukl brejlovcový, nasardinkovaný odklon IC 560 a slyšel hlášení staničního rozhlasu oznamujícího, že vlak 10729 na hlavní nádraží (měl by vézt frekvenci od NAD 10727) z provozních důvodů NEJEDE…

Chudáci cestující…

Podávat někam stížnost nemá cenu - s křížkem po funuse se nic nevyřeší, dopravce se bude vymlouvat na provozovatele dráhy a naopak. Komunikace „vlaková četa > výpravčí“ zřejmě nefunguje, pokud fungovala, tak nefungoval zdravý rozum… Absenci zdravého rozumu stížnost nevyřeší.

Odpoledne jsem se pokusil vypátrat příčinu tak velkého zpoždění vlaku 505/10505. Z veřejně dostupného zdroje jsem zrekonstruoval oběh soupravy Pendolina: Turnusový vlak 505 KV (5:12) - Plzeň (7:52) > 566 Plzeň (8:58) - Cheb (10:06) > 559 Cheb (10:33) - Zdice (12:34) > 512 Zdice (12:50) - Cheb (14:38) > 515 Cheb (14:52) - Kařízek (16:22) > 560 Kařízek (16:32) - Cheb (18:33) > 565 Cheb (19:02) - Praha HLN (23:16) > ONJ

Oběh soupravy InterJet : 566 Praha HLN (6:40) - Plzeň (8:37) > 505 Plzeň (8:56) - Praha HLN (10:49) > 10512 Praha HLN (11:13) - Zdice (12:34) > 559 Zdice (13:04) - Praha HLN (14:15) > 560 Praha HLN (14:44) - Kařízek (16:13) > 515 Kařízek (16:38) - Praha HLN (18:23) > pravděpodobně vlak 554.

Zpoždění vlaku 505 / 10505 vzniklo v Plzni čekáním na soupravu od vlaku 566 a přestup cestujících. Proč jej nebylo možné uskutečnit např. v Rokycanech, v nichž má plánován průjezd v 8:10 a zpožděný vlak 566 projel v 8:27, na to se odpovědi nedočkáme...

Nicméně se domnívám, že - řekněme s půldenním předstihem - se daly obraty souprav naplánovat jinak, včetně otáčení Ex / R končících v Berouně provádět v provozně odříznutém Karlštejně a neblokovat dopravní koleje v Berouně… a především publikovat na webu, aby z nich mohli čerpat i zaměstnanci ČD poskytující informace a věděl o nich personál doprovázející vlaky.

Jak byl na hlavním nádraží / Smíchově zpraven strojvedoucí vlaku 10512 - kam pojede, kde má zastavit? Stejným způsobem by měl být zpraven i personál, který tuto informaci předá cestujícím, situace, kdy se instrukce mění „za pochodu“ dávají za pravdu kritikům, že něco není v pořádku.

 

Právě přítomno: 286 hostů a žádný gestor