Miroslav Zikmud se zamýšlí nad novými výtahy na nádraží v Pardubicích (ilustrační foto)
Modernizace železniční stanice Pardubice, v řádu jednotek miliard korun, zahrnuje i takové „drobnosti“ jako rekonstrukci služebních výtahů nebo výstavbu nových výtahů pro cestující. Očekával jsem, že miliardová rekonstrukce zahrne i vybudování velkokapacitního parkoviště, u pardubického nádraží dlouhodobě chybějícího (především systém P+R) - přitom taková stavba s odhadovanou kapacitou minimálně 1 000 míst by nezabrala ani jeden centimetr čtvereční pozemku - ale o tom až jindy.
Nicméně zadavatelé stran majitele - Správy železnic - patrně rčení, uvedené v titulku tohoto článku neznají. Rekonstrukce pardubických služebních výtahů - zatím na nástupištích 1 a 2 - probíhá způsobem, nad nímž zůstává přirozený rozum stát. Služební výtahy míří do „podzemních katakomb“ sloužících často i k uskladnění různého materiálu - civilním osobám jsou tyto prostory, bez doprovodu pověřeného zaměstnance, zapovězeny.
V minulosti byly výtahy používány pro přepravu zboží (zavazadla, spěšniny, novinové balíky apod.), tudíž svými rozměry umožňovaly přepravu elektrických vozíků (ještěrek) naložených zbožím. Po „nástupu“ přepravy osob se sníženou pohyblivostí (vozíčkářů), seniorů používajících tzv. chodítka nebo cestujících s kočárky jsou využívány i těmito skupinami zákazníků. Pardubickému nádraží donedávna chyběly výtahy pro cestující, které se postupně budují a převezmou přepravu cestujících se sníženou pohyblivostí.
Pardubické služební výtahy také sloužily pro přesun mobilních plošin pro nakládku / vykládku vozíčkářů u vlaků nevybavených vozidlovou mobilní plošinou. V současnosti je na místě minulý čas… neslouží. „Povedlo se“ neskutečné. Mobilní plošiny MIROLIFT, hantýrkově nazývané žluté, se totiž do nových výtahů prostě a jednoduše nevejdou.
Šířka žluté plošiny je v nejširším měřitelném místě 142 cm, zatímco šířka vstupních dveří a kabiny služebního výtahu činí pouze 140 cm… Původní šířka vstupních dveří služebních výtahů (tč. jsou stále na 3. a 4. nástupišti) je přes 170 cm… Tudíž převážet žluté vozíčkářské plošiny nelze… úrovňový přejezd / přechod není…
Lepší převážecí vozíčkářské plošinové možnosti slibují nové plošiny pořizované Správou železnic (SŽ), mající rozměry 168 x 124 cm, avšak v jiném konstrukčním provedení, tudíž do dveří a kabiny výtahu o šířce 140 cm se pohodlně vejdou…
Nicméně pardubické „služební výtahy“ vedoucí do podzemních katakomb vynikají další pozoruhodnou vlastností. Jsou volně přístupné. Na rozdíl od jiných služebních výtahů, zabezpečených proti vstupu „kohokoli“ klíčem, pardubické služební výtahy takto zabezpečeny nejsou… Důvod, nad nímž zůstává přirozený rozum stát - NIKDO TO NEPOŽADOVAL…
Nicméně ani nové plošiny SŽ, s výše uvedenými rozměry, nebudou mít na růžích ustláno. Zejména v místech se zúženým volným průchozím prostorem, kde „podle zákona schválnosti“ zastavují vozy (vozidla) určená pro přepravu vozíčkářů nakládacími dveřmi. Tedy u výtahových šachet, v místech vyústění výstupů z podchodů na nástupiště, tam kde jsou sloupy držící zastření nástupiště apod.
Například v ŽST Olomouc hl. n. na nástupišti číslo 2 kolej číslo 3, nástupišti 3 kolej číslo 4, kde u některých vlaků vozíčkářské vozy pravidelně zastavují, činí šířka tohoto prostoru 150 cm. Tudíž vozíčkáře je nutné naložit na plošinu mimo zúžený prostor, po zastavení vlaku plošinu s vozíčkářem „naposunovat“ do zúženého prostoru, na naložit do vlaku, při vykládce vozíčkáře je postup opačný.
Jenže plošinu s užitečnou délkou / šířkou (záleží na úhlu pohledu) 168 cm vecpat do prostoru šířky 146 cm technicky nelze.
Na opačné straně nástupišť - nástupiště 2, kolej 1 a nástupiště 3, kolej 2 je sice volný schůdný prostor v zúženém místě široký 190 cm, nicméně si nejsem jistý, zda je reálné bezpečně udělat v tomto prostoru pravoúhlý obrat s plošinou o délce 168 cm naloženou vozíčkářem… Já bych se obával podobného pokusu i s plošinou prázdnou.
Jediným řešením je tedy posun s celou soupravou o několik potřebných desítek centimetrů nebo řád jednotek metrů. To znamená během výstupu a nástupu cestujících sjednat „miniposun“, který se uskuteční až po výměně cestujících a centrálním uzavření dveří… samozřejmě k velké radosti strojvedoucího (zejména pokud se strojvedoucí současně střídají na ose), doprovázejícího personálu, konec konců i výpravčích… za cenu zpoždění vlaku převyšujícího vlastní dobu manipulace s cestujícím.
Miroslav Zikmund