Miroslav Zikmund popisuje historii elektrifikace tratě, vedoucí k lipenské elektrárně

Při návratu z exkurze v lipenské elektrárně mi padla do oka informace připomínající, že v roce 2005 proběhla modernizace trati v podobě změny trakční napájecí soustavy, jejímuž zahájení jsem byl přítomen. Jak ten čas letí, ani mi nepřišlo, že to je tak dlouho… Je na místě připomenout další generaci důvody změny napájecí soustavy, informace na internetu důvody neuvádí. V letech 2000 - 2001 byla elektrifikována trať z Českých Budějovic [ČB] do Horního Dvořiště [HD], resp. na státní hranici trakční proudovou soustavou [TPS] 25 kV 50 Hz a dále do pohraniční přechodové stanice Summerau na rakouském území tamní soustavou 15 kV 16,7 Hz. Podle mezistátních dohod vozbu do Summerau zajišťovaly ČSD, resp. zajišťují ČD. Styk soustav je na státní hranici v km 61,097.
Po „koňské“ době, na Gerstnerem vybudované trati, následovala doba parní (v HD byl kolejový triangl pro otáčení parních lokomotiv; obdobný je v Summerau), posléze v nákladní dopravě doba Sergejová vystřídaná dobou Bardotkovou (snížení spotřeby nafty) až se dospělo do doby Laminátkovo-plecháčovo-žehličkové. Nicméně i po elektrifikaci se v různých obdobích objevovala v osobní dopravě ČB - HD z oběhových důvodů motorová trakce a to i na trati do Lipna. „Plecháčovou“ trakci vytlačuje trakce Panterová, do HD jezdí v současnosti plzeňský plecháč pouze na jednom páru Os vlaků.
Na trati z Rybníka do Lipna nad Vltavou (druhé elektrifikované trati na území Českého království) byla používána stejnosměrná TPS - původně 1200 V, později 1500 V. Podrobnou historii lze najít na WIKIPEDII.

Po dokončení elektrifikace na „hlavní trati“ se dodatečně musel vyřešit „druhý napájecí bod“ - trakční napájecí stanice [TNS]. Každý úsek trakčního vedení musí být možné napájet ze dvou nezávislých míst, nejen pro případ mimořádností, ale i v případě plánované údržby TNS nebo vedení VVN. Základním napájecím bodem je TNS Velešín, napájená z odbočky vedení VVN 110 kV vedeného z lipenské elektrárny do rozvodny v Českých Budějovicích.
Nabízel se nápad postavit vedení VVN 110 kV z Lipna „někam“, kde bude vybudována záložní TNS, nicméně Správa NP Šumava vyrazila „nápadníky“ dveřmi. Postavit vedení VVN by znamenalo vykácet z důvodu ochranného pásma pod vedením tisíce stromů… a navíc by TO bylo finančně náročné.
V téže době začalo být zřejmé, že trakční měnírna ve Vyšším Brodě z roku 1956, vybavená tříanodovými skleněnými rtuťovými usměrňovači AEG, se blíží konci své životnosti. Budovat novou trakční měnírnu v době poklesu výkonů v nákladní dopravě nedávalo z ekonomického pohledu příliš smysl. Také trakční vedení, včetně stožárů, mělo svoje nejlepší léta - věk cca 50 let - za sebou.
Zrodila se proto myšlenka - zabít tři mouchy jednou ranou.
Nahradit stejnosměrnou TPS 1 500 V střídavou TPS 25 kV / 50 Hz. Trakční vedení trati Rybník - Lipno využít jako záložní napájecí vedení „hlavní trati“ přes spínací stanici Rybník (v km 69,885 / km 0,102), obnovit trakční vedení na trati Rybník - Lipno a neřešit obnovu trakční měnírny ve Vyšším Brodě.
Znamenalo to vybudovat v prostoru ŽST Lipno nad Vltavou TNS 25 kV 50 Hz napájenou podzemním vedením VVN 110 kV ze zhruba 250 metrů vzdálené rozvodny 110 kV / 22 kV elektrárny Lipno. Na každé straně budovy ŽST Lipno byla vybudována rozvodna, na levé straně při čelním pohledu 110 kV, na pravé rozvodna 25 kV z níž je napájeno TV. Rozvodny 110 kV / 25 kV jsou propojeny podzemním kabelem. Stožáry TV jsou - na rozdíl od jiných tratí - natřeny světle zelenou barvou příjemně zapadající do zdejšího prostředí.
Po schválení projektu začaly v roce 2003 práce v úseku Rybník - Vyšší Brod klášter, elektrický provoz byl ukončen 17. října 2003. Poté byly zahájeny stavební práce spočívající ve snesení starého trolejového vedení, demontáže stožárů trakčního vedení. Osobní i nákladní doprava byla během stavebních prací zajišťována motorovými lokomotivami a vozy, osobní vlaky v denní době nahradily autobusy, ve Vyšším Brodě se přestupovalo do vlaků tažených E lok, z oběhových důvodů jezdily některé vlaky v motorové trakci až do Lipna.
V archivu jsem nalezl „text“ přibližující poslední den provozu „stejnosměrné“ trakce: „Skonala ve věku 93 let.“
Ve středu 14. dubna 2004 v 18.30 hodin se příjezdem osobního vlaku číslo 20915 do ŽST Vyšší Brod klášter na trati 195 Rybník - Lipno nad Vltavou uzavřela jedna kapitola historie české železnice.
Vlak Os 20915 byl posledním vlakem osobní přepravy vedeným na této trati elektrickou lokomotivou na napěťové soustavě 1500 V stejnosměrných. V úseku Lipno nad Vltavou - Vyšší Brod klášter jej vezla elektrická lokomotiva depa kolejových vozidel [DKV] České Budějovice řady 113.005-3 (původně ČSD E 426.0005) řízená strojvedoucím panem Václavem Kajerem. Pro přepravu cestujících byl určen osobní vůz řady B číslo 51 54 20 41 749-2 DKV České Budějovice doprovázený vlakvedoucím panem Štefanem Tothem ze střediska vlakových čet Vyšší Brod klášter.
Úplně posledním výkonem elektrické lokomotivy na stejnosměrné proudové soustavě byla jízda s manipulačním nákladním vlakem do Loučovic a obsluha vleček v Loučovicích uskutečněná v nočních hodinách. Poté bylo trolejové napětí navždy vypnuto.
„…výslužka na památku v podobě kousku napětí 1 500 V stejnosměrných nebyla k mání …“
Pro připomenutí „výcuc“ z textu z roku 2005 - od „někoho“ jsem dostal pozvánku na slavnostní zahájení provozu, pozvání, jež nelze odmítnout.
V pátek 17. 06. 2005 byl slavnostně zahájen elektrický provoz napěťovou soustavou 25 kV 50 Hz na celé trati Rybník - Lipno nad Vltavou. Stalo se tak 94 let a 6 měsíců po zahájení provozu na této trati. Poprvé tu jel vlak 17. 12. 1911.
Osobní vlaky vedené „před protokolárním“ vlakem 38858 byly na Lipence taženy lok 749.247.
"Protokolární" vlak z Rybníku do Lipna byl sestaven jednak z "nejmodernějšího" kolejového hnacího vozidla ČD řady 340.062-4 (94 54 1 340 062-9) a historických vozů ČSD Ci 4-0002 (40 54 89 00 280-9), Ci 4-2068 (40 54 89 00 282-5) a Daa-k 30 54 94 06 487-9. Prvním "veřejným" vlakem byl Os 20908, tažený lok 210.074.
Elektrifikace je provedena nově vyvinutým lehkým šikmým řetězovkovým vedením, které respektuje složité směrové i výškové poměry trati. Součástí stavby je rovněž opatření 4 železničních přejezdů světelnou signalizací.
Trakční vedení na vlečce do loučovických papíren obnoveno nebylo - nezájem vlastníka. Obsluha prováděna motorovou trakcí nebo lok 210 s pomocným napájením z bateriového vozu.

Současná poznámka - Loučovické papírny v mezidobí zmizely z povrchu zemského, připomínkou je tu a tam zbývající stožár trakčního vedení 1500 V=, obdobně zmizela zastávka Jenín ...
Část odpoledne „posledního dne…“ jsem v roce 2014 trávil s kamarádem u piva čekáním na „poslední vlak“ v Lesní krčmě u loučovické zastávky… v současnosti je tento příjemný podnik mimo provoz. Středisko vlakových čet Vyšší Brod je také minulostí.
Provoz na trati je i po 18 letech provozován podle předpisu D3, dirigující dispečer sídlí ve stanici Rybník. Dopravny Rožmberk nad Vltavou, Vyšší Brod klášter, Loučovice jsou osazeny samovratnými výhybkami. Jeden by očekával, že v rámci zvyšování bezpečnosti bude zaveden provoz dle D1 s dálkovým řízením z Rybníka nebo HD. Nástupiště se také příliš nezměnila. V Lipně i Vyšším Brodě je turistům k mání pamětní razítko… Lipenská stanička zaujme upravenou čekárnou s květinovou výzdobou, další truhlíky jsou zvenku. Žehličkový provoz na Lipence je v současnosti doplněn elektrickými jednotkami řady 650 Regiopanter.

Pro připomenutí současníkům - Trojice lok řady 340 - rekonstrukce lok 240.049, 055, 062 DKV České Budějovice - byla určena pro osobní vlaky Českými Budějovice - Summerau, resp. pro přetahy HD - Summerau. Toto přidělení výkonů zůstalo i po vzniku dceřiné společnosti ČD Cargo a přidělení lok 340 SOKV České Budějovice. V roce 2010 se jezdily lok 340 i na přechodu České Velenice - Gmünd NÖ. V roce 2014 dokonce na jednom páru nedělních spěšných vlaků.
Miroslav Zikmund