Korespondence Martina Kubíka s dopravní společností JIKORD
Dopisovatel Obzoru Martin Kubík podal písemnou stížnost na dopravní firmu GW Train Regio (GWTR), které provozuje vlaky na trati Strakonice – Volary a nedodržela přípoj ke zpožděnému rychlíku 663. V souhrnné stížnosti, adresované společnosti JIKORD (Jihočeský koordinátor dopravy), dále poukazuje na uzavřenou čekárnu ve Volyni a na nepřípoje v Blatné a žádá vysvětlení popsaných nedostatků. Martin Kubík stížnost i odpověď na ni s následným komentářem poskytl redakci Obzoru ke zveřejnění. Píše v ní:
1) Dne 4. října 2023 jsem cestoval R 663, který byl v úseku Plzeň – Nepomuk nahrazen autobusy. Chaotickou činností dispečerů v Plzni došlo k vypravení NAD na poslední chvíli a rychlík přijel do Strakonic v 9:36 hod. Náhradní autobus (NAD) GW Train Regio za Os 18104 odjel včas v 9:25 hod, aniž počkal na zpožděný rychlík od Plzně, kterým cestovalo více lidí, kteří chtěli přestoupit na vlak směr Volary, někteří měli i drahé jízdenky one ticket, navíc jim nevyužitou jízdu odmítla pokladní GW Train Regio ve Strakonicích vyplatit. Osobně jsem byl nucen cestovat do Volyně autobusem až v 10 hodin, přičemž upozorňuji na nedostatečný informační systém na bus terminálu ve Strakonicích, autobus zmizel z infotabule přesně v 10 h, aniž přijel – měl mírné zpoždění, to mě zmátlo, že jsem myslel, že měl na cestě nehodu a nepřijede vůbec!!! Naštěstí mi jedna důchodkyně řekla, že „to je tady normální, čekejte, přijede!" Takže je normální, že zmizí autobus ze systému, když má zpoždění!!! To je ta umělá inteligence v praxi?! Je zajímavé, že když jsem jel zpět z Volyně ve 12:21 h, měl NAD zpoždění 8 minut, to je docela k zasmání.
2) Dále by mě zajímalo, proč je uzavřena čekárna na nádraží ve Volyni.
3) Další výtka k činnosti JIKORD jsou absolutní nepřípoje v přechodové stanici do Středočeského kraje v Blatné, je tragické v Blatné čekat další hodinu a čtvrt na vlak směr Březnice – Beroun. Stěžují si na to i lidé z Volyně, že cestovat do Příbrami je horor. K čemu je kraj, když neumí udělat návaznost? Prý má být poškozena návaznost od nového jízdního řádu i na vlak směr Jihočeský kraj v Březnici. Jestli chcete donutit lidi cestovat auty, děláte to dobře! To samé – ujíždění přípojů v Strakonicích nepřinese více turistů na Šumavu, kteří pojedou ekologickou železniční dopravou – to je vysloveně proti green-dealu v praxi! Vlak na Volary jezdí ve dvouhodinovém taktu, takže komu vlak ujede, může jet rovnou domů, zmešká jednání.
S pozdravem Martin Kubík
Na výše uvedenou stížnost reagovala společnost JIKORD, s. r. o, následovně:
Vážený pane Kubíku, děkujeme Vám za podnět, dovolte mi, abych se vyjádřil k dotazovaným bodům.
1) Prověřovali jsme čekací doby vlaků GWTR, které jsou maximálně 10 minut, problém dle našeho názoru nastal u vlaku R 663, zdali byla požadována návaznost na vlak GWTR a v organizaci výluky. Autobusové nádraží ve Strakonicích má původní informační systém, kdy jsou pouze nahraná data offline. Aktuálně jednáme se všemi provozovateli terminálů o poskytování online dat, aby bylo možné poskytovat aktuální informace o odjezdu včetně zpoždění.
2) Uzavření čekárny je ryze v kompetenci Správy železnic, která je zodpovědná za provoz nádražních budov. Aktuální stav dopravy na jihu Čech můžete sledovat zde: www.dopravanajihu.cz .
3) K problematice spojení do Příbrami. Toto spojení funguje od jízdního řádu 2019/2020, kdy byl požadavek ze strany města Blatná na lepší spojení do Prahy a Středočeského kraje. Původní dopravní koncept, kdy byla Blatná projížděna, předpokládal vedení rychlíky Praha – Písek – České Budějovice ve dvouhodinovém intervalu. Avšak rozsah dopravy se redukoval na jednotlivé spoje a nebyla zajištěna pravidelnost v Březnici u velkého množství vlaků. Bylo proto přistoupeno k rozlomení ramene Strakonice – Březnice na rameno Strakonice – Blatná a Blatná – Beroun s přípoji v Berouně na rychlíky ve směru do Prahy.
Bohužel v průběhu tohoto a minulého jízdního řádu postupně docházelo ze strany Správy železnic ke snižování rychlostí na nechráněných přejezdech na trati č. 200 v úseku Protivín – Březnice na 60 km/h z důvodu zvýšení bezpečnosti vzhledem k riziku se střety s automobily. Tato úprava rychlostí měla vliv nejprve na sníženou stabilitu dopravy a při další vlně snižování rychlostí bylo nutné upravit i koncept osobních vlaků Protivín – Březnice. Nebylo možné již zajistit tradiční koncept dopravy, spočívající ve vedení osobních vlaků s přípoji na všechny rychlíky v Protivíně a na všechny osobní vlaky v Březnici, tak jak to fungovalo v minulých letech.
Děkujeme za pochopení.
S pozdravem, Ing. Martin Stach, specialista pro drážní dopravu JIKORD, s. r. o.
A závěrečné slovo Martina Kubíka:
Reakce JIKORDu, vše se zdůvodní, že to nejde, jako vždy. Docela nechápu Správu železnic, že snižuje rychlost u přejezdů na trati 200, když je tam snad 99 procent přejezdů buď se závory nebo blikači (PZS), a to již od roku 2009, kdy na trati došlo k totální rekonstrukci tratě na DOZ, kdy byla zrušena i zbyla závorářská stanoviště (mechanické závory byly přitom pro odstrašení pirátů silnic nejlepším řešení - když prorazil břevna ze vzrostlých stromů, utrpěl těžkou újmu na autě sám) Na místech „PZZ na požádání“ jsou dle mého pozorování trvale uzavřené přejezdy. Ustupovat automobilům jde vždy! Každý řidič ví, jak se má na přejezdech chovat (nebo má falešný řidičský průkaz z Varnsdorfu?!), kdo to neví, zaplatí za to i životem. Bohužel. Udělat všude nadjezdy a podjezdy není možné. Možná by stačilo stavět přejezdy dle ruského vzoru, kde se zvedne dokonce zábrana a kolem přejezdu je příkop jako u středověkého hradu. Je to o lidech. Proč se tedy nesníží rychlost na dálnicích, když tam denně hoří kamiony?! Navíc by ODS ráda zvýšila rychlost na dálnicích na 150 km/h, aby pak jezdili řidiči 160 až 170, protože již nyní jezdí piráti 150 až 160. Ach jo.
P. S.: Když jsem dělal výpravčího a závoráře mechanických závor, tak mi několikrát řidič přerazil závory, většinou ujel, ale byly případy, že si šel na mě (!!!) stěžovat, že jsem mu zavřel závory před nosem a rozbil mu auto!!! Přitom to byly závory s předzváněčem trojlístek!
Zdraví M. Kubík