Ohlédnutí Miroslava Zikmunda za výkony motorových vozů řady M 262.0

Ve vzpomínce na motorové vozy řady M 262.0 uvedl pan Vladimír Selucký příklady dálkového nasazení těchto „blbuvzdorných“ vozidel. Dovolím si připomenout výkony děčínských motorů, oběh TS M01 platný od 22. 5. 1977, konkurující výkonu na trase Brno – Nové Zámky, což byl poslední rok M 262.0 na výkonech Liberec – Plzeň. Následující rok jezdila lok. T466.0 s klasickou soupravou. Šestidenní oběh s průměrným denním během 446 km, jehož s „odřenými nárazníky“ dosahovala elektrická trakce na osobních vlacích Praha – Beroun - Benešov.

Pozoruhodným vozebním výkonem bylo – po provozním ošetření v Chomutově – nasazení na vlaky R 891/591/592/Os 6291 přes Varnsdorf do Liberce (200 km), zpět Os 6294/R 593/594 do Plzně (332 km) – celkem 532 km, oběh uvádí 540 (včetně tzv. redukovaných), v Plzni se zbrojilo, následovala cesta v opačném směru do Liberce (332 km), mezi vlaky 6291 a 6294 si motorové vozy prohodily v rámci dozbrojení „postrku 6291“ řazení. Postrk přešel doprostřed soupravy jako vložené HV (v oběhu vykazováno jako postrk) a znovu do Chomutova, kam zadní část vlaku 594 dojela z Bíliny jako R 894 (kmenový vlak 594 jel z odbočky České Zlatníky přímo do Obrnic) – opět 200 km, aby z Chomutova po 53 minutách přes Děčín a Českou Lípu ve 3:09 dorazil do Liberce (184 km) a po dvou a půl hodině odpočinku pokračoval přes Varnsdorf do Děčína na následující provozní ošetření v domovské dílně (106 km). Celkem 822 km, oběh uvádí 840 km (včetně tzv. redukovaných). Mezi dvěmi prohlídkami M0 ujeto 1380 redukovaných km. Na každý M připadaly dva přípojné vozy Balm-k (později Btx). Na chomutovské části dom. stanice Chomutov, na „plzeňské“ větvi jezdily liberecký Balm-k a poštovní BFalm-k.
V Pá + Ne / So + Po byly vlaky v úseku Varnsdorf– Děčín– Plzeň posilovány o další M 262.0 + Balm-k dom. stanice Děčín. Do Varnsdorfu souprava najížděla jako posila Os 16627/16626. Proběh 576 km.
Další perličkou bylo nasazení přípřežního brejlovce T 478.3 v úseku Děčín – Jedlová, stoupání 15–17 promile už „dvaašedesátkám“ patrně moc nechutnalo. S odstupem let si říkám, jak se vyplňovala hlášenka V5901? Pro dokreslení – v té době, a ještě dlouho po ní – byla spodní hranice provozního ošetření elektrické trakce – E0, od bobin (a derivátů E 469), žehliček, o rok později dodaných E 499.2, o necelé desetiletí později E 499.3 a ES 499.1 – jen 1500 km. Personální turnus nic moc, spočítán na potřebu 25,5 zaměstnance, za 24 dní „jen“ šest dnů „čistého“ TV, včetně nástupu po TV v 0:06… Nadvýkon vykazován jako „práce přesčas“.

Za připomenutí stojí zdické M 262.0 z TS01M zajišťující vozbu „šumavských“ okružních spěšných vlaků 992, 993, 994, 995 / Os vlaky na trase Praha – Volary přes Blatnou – Strakonice/Písek – Číčenice. Jednalo se zpravidla o vozidla první a druhé výrobní série, mnohé s pětipolohovým kontrolérem. Podobně jako si děčínské motory „střihly“ trasu z Liberce do Plzně dvakrát po sobě, činily tak i zdické, provozní přestávka v Praze – mezi „balíčky Sp“- byla vyplněna zajížďkou do Berouna „přes Rudnou“, doplněnou děleným provozním ošetřením na Smíchově prováděným strojvedoucím v průběhu tříhodinové přestávky. Obdobně byla využita tříhodinová pauza ve Volarech... zřejmé sociální cítění zpracovatele, aby se nemusela směna přerušovat. Na spěšné vlaky byly nasazovány přípojné vozy Balm-d, pozdějšího označení Bmx. Z Březnice přes Blatnou (994) jel do Volar M + Balm-d, křídlo přes Písek (kmen 992) odstavil jeden vůz v Protivíně, druhý v Prachaticích. Do Volar pokračoval samostatný M. V opačném směru jízdy se vozy dobíraly.

Miroslav Zikmund
Ilustrační foto: Wikipedie