Neustále se mluví o drahé veřejné a zejména železniční dopravě. Bohužel ale nějak nejsou k dispozici objektivní propočty, natož porovnaní se skutečnými náklady a škodami silniční dopravy. To by nastalo překvapení! A postupy, jak to změnit, jak zvýšit příjmy jsou kde? A to jistě závisí na tarifu – tedy jízdném. Dnešní jízdné je vzhledem k příjmům a celkovým nákladům obyvatel příliš vysoké a neodpovídá tomu, aby bylo lákavé a železnice využívaná. Nakonec o tom jsem již psal minule.

Jde také o systém slev a zvýhodněného jízdného pro různé skupiny obyvatel. Nakonec není lepší mít více cestujících ve vlaku za levnější jízdné než prázdný vlak, protože je to pro lidičky drahé? Ono i stačí srovnat náklady cestou autem a vlakem. A nemusíme si namlouvat, že uživatel auta nepočítá do nákladů na cestu ani cenu pořízení auta ani jiné poplatky. Takže pak to porovnání a jednání cestujících vypadá úplně jinak než teorie dopravců a ekonomů. A nebudeme si lhát, ze všeho ční vysoká podpora silniční dopravy a ta železnice je stále považována za něco zbytečného, zastaralého. Nemluvě o tom, že v ČR se stále nedaří vytvořit smysluplnou koncepci dopravy, kde by skutečně existoval systém integrované dopravy, kdy autobusy jezdí krátké trasy, navazují na vlaky a současně zajišťují místní obsluhu obcí a jejich částí a vlak je páteří dopravy. Pak by mnohé vypadalo jinak, včetně využití, jak vlaků, tak těch autobusů.
Ale vraťme se k lákání cestujících. Nasnadě je, že nejlépe se přitáhnou předplatními jízdenkami. Pokud si totiž někdo takovou jízdenku koupí, pak se snaží ji i využívat, když si to už zaplatil. Ono sice něco takového existuje, ale problém je třeba ten, že ČD ztrácí výkony a její síťové jízdenky už neplatí v řadě vlaků, na území některých krajů apod., což je skutečně pro veřejnou dopravu nesmysl a svědčí o nesmyslné koncepci dopravy ve státě. Pak máme sice celostátní tarif, ale tam už se vůbec nedá mluvit o nějaké atraktivitě, natož o praktičnosti.
Co je špatně? Jednak opravdu vysoké základní jízdné a síťové jízdenky nejsou atraktivní ani prakticky ani cenou. Zřejmě ti, co systém vymýšleli, asi veřejnou dopravou moc nejezdí a myšlení a potřeby cestujících neznají.
V čem je chyba a co je potřeba? Mít např. síťové jízdenky podle oblastí – např. pro Čechy, pro Moravu, pro kraj, dva kraje, tři apod. Totéž platí o platnosti. Musí být jízdenka jedno, dvou, třídenní, týdenní (ale i třeba na dva týdny), měsíční, čtvrtletní, půlroční a roční, aby si každý vybral, jak mu to vyhovuje.
No a zásadní je cena! Stačí se podívat do okolí – třeba Rakousko, Německo, jak se snaží nízkými cenami dostat lidi do vlaků a veřejné dopravy. U nás to vypadá spíš opačně. Asi není o cestující a tržby zájem. Jen jako příklad. Rozumná cena roční jízdenky pro celou ČR pro druhou třídu by byla do 18 000 Kč. Samozřejmě jsou nutné rozdílné ceny pro různé skupiny obyvatel. Např. pro mladé – poloviční pouze pro druhou třídu a aspoň do 16 let, pro studující atd. I pro vyšší věk by to mělo vypadat jinak. Slevy by už měly být od 60 let, třeba jen 20%, od 65 let třeba 50 % a od 70 let aspoň 70%. A to jak pro první i druhou třídu. No a to poslední, co by bylo třeba je, aby bylo možné v té jízdence mít třeba MHD v celé ČR, integrované místní a návazné autobusy. V dnešní době, kdy se vše tlačí na elektroniku, karty, toto nemůže být problém. Problém je v těch, co za to odpovídají a co neustále tvrdí, že něco nejde. A to už řadu let. Jistě by pomohlo, kdyby tito odpovědní pracovníci ať z MD ČR, SŽ, dopravců a další, byli výrazně hmotně závislí na tržbách a počtu přepravených osob (nakonec totéž by mělo platit u nákladní dopravy), jinak se z té přebujelé silniční dopravu doslova zblázníme.
Ing. Antonín Minařík