Hořovice a Komárov jsou známé svou železářskou a slévárenskou výrobou, málokdo ale ví, že v Hořovicích byla i sirkárna či výroba tahacích harmonik. A kde je průmysl, jsou i železniční vlečky. Pojďme se na dvě z nich podívat podrobněji. 26. února 1913 byla zprovozněna asi jeden kilometr dlouhá vlečka do továrny na zápalky a slévárny v osadě u Hořovic, Cintlovka, vlečka přežila všechny režimy i vlastníky, avšak doba privatizace v 90. letech 20. století se pro ní stala málem osudná.

Po konkursu podniku ČKD po roce 2000, se uvádí vlečka v roce 2005 jako zaniklá. Naštěstí nebyla fyzicky zlikvidována, v roce 2009 hledala firma Terminal Oil místo pro skladování pohonných hmot ve středočeském kraji, až našla v roce 2011 jako vhodný areál bývalého podniku ČKD motory s nepoužívanou vlečkou Cintlovka http://www.terminaloil.cz/cs/o-nas/ a vlečka byla zachráněna. Na vlečce je sklon až 33 promile.
Další vlečkou odbočující z žst. Hořovice v km 60,450 (původně odbočovala z širé tratě, kryta elektromechanickým zabezpečovacím zařízením na odbočce) je vlečka vedoucí do věhlasné slévárny Buzuluk Komárov http://www.buzuluk.com/cz/  O vlečce by se mělo psát spíše v minulém čase, ale dle platného Přípojového provozního řádu pro dráhu - vlečku Buzuluk Komárov je vše v nejlepším pořádku. Stačí si projít asi 3,5 km dlouhou vlečku na místě a zjistíte, že vlečka je zcela zarostlá náletovými dřevinami hlavně výbornými zdroji vitaminu C a odpuzovači koronaviru -totiž trnkami a šípky. Navíc byly při opravě silnice v obci Osek u Komárova odstraněny koleje na PZZ a PZZ byl zrušen. Ví o tom Správa železnic a provozovatel vlečky?! Stejně tak byl odstraněn PZZ mezi starým závodem a novým v hlavní silnici Hořovice-Komárov.
Firma Buzuluk Komárov byla i s původním názvem v roce 2012 prodána čínskému konsorciu, které továrnu nyní provozuje, na svých stránkách se chlubí historií do 15. století, ale všechny produkty vozí místo železnicí kamiony. Slévárna Komárov je známa tím, že za vlastnictví knížete z Hanau a Schamburgu, vyrobila pro Jubilejní výstavu v roce 1891 známý Hanavský pavilon, který stojí dosud v Praze na Letné. Při návštěvě Komárova je možno navštívit i železářské muzeum v budově pošty, na náměstí je instalováno plno historických výrobků slévárny včetně litinových lamp veřejného osvětlení.
Zpět do Hořovic je možno použít linkový autobus a prohlédnout si zámek knížat z Hanau a přilehlý park. Před zámkem je umístěna barokní kašna přenesená sem v polovině 19. století z Koňského trhu v Praze (Václavské náměstí). U této kašny začala v roce 1848 v Praze revoluce. Revoluci by to chtělo i v Komárově, aby byla vznesena iniciativa na zprovoznění vlečky do slévárny.
Zajímavostí vlečky je, že ještě 15. srpna 1918 se po vlečce konala politická pochůzka (myšlenka stavby této tratě vznikla již na konci 19. století) pro stavbu tratě Hořovice – Strašice - Mirošov. Další nerealizovaný návrh byla stavba tratě Rožmitál pod Třemšínem - Hořovice. Stavba se již nestihla za doby Rakouska-Uherska realizovat a pak již bylo pozdě, byla jiná doba, kdy se přestalo uvažovat v souvislostech zlepšování hospodářství místního významu. V Strašicích byly prý již připraveny pozemky na nádraží a náspy. Bez železnice tak tato oblast zůstala jen předpolím vojenského prostoru Brdy.

Martin Kubík

Právě přítomno: 222 hostů a žádný gestor