Hovoříme s MIROSLAVEM NOVOTNÝM,
místopředsedou OSŽ a předsedou Nedrážního republikového výboru OSŽ
Stavebnictví patří k oborům, které nejvíce zasáhla nedávná ekonomická krize. Několik stavebních firem zkrachovalo, jiné musely omezit či dokonce zastavit výrobu. Podle některých zdrojů přišlo v sektoru stavebnictví v důsledku krize o práci až 50 000 lidí. Dopady hospodářské krize pocítily pochopitelně i firmy, v nichž má OSŽ své členy. Jednou z nich je ŽPSV (Železniční průmyslová stavební výroba) Uherský Ostroh, konkrétně závod v Nových Hradech, kde byla na počátku letošního roku výroba zastavena a lidé propuštěni. Nyní se ale výroba v Nových Hradech znovu rozeběhla.
Ano, je to tak. Po zastavení výroby na začátku letošního roku byli všichni zaměstnanci propuštěni a v objektu zůstali pouze ti, kteří prováděli ostrahu. To se nyní změnilo. Stát se nyní rozhodl výrazně investovat a čerpat finanční prostředky z EU. Stavební boom nastal především díky rozhodnutí vlády otevřít investice do infrastruktury, železnici nevyjímaje. Z aktuálních údajů zveřejněných na konci září ve Věstníku veřejných zakázek vyplývá, že stavební firmy během prvních devíti měsíců letošního roku získaly od státní správy zakázky za 88 miliard korun. Necelou čtvrtinu zakázek z celkového objemu pak v období od začátku roku do konce září zadala Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), šlo o zakázky za 13,2 miliardy korun.
V důsledku hospodářské krize, ještě za ministra dopravy Víta Bárty, došlo k zastavení veškerých staveb. Následně se přestalo vyrábět, protože vlastně nebylo pro koho – nebyla vypisována výběrová řízení. Změna přišla až s rozhodnutím této vlády uvolnit do staveb, ať už silničních či železničních, celkem 88 miliard korun, které by se měly v dohledné době prostavět. Po pěti letech propadu nastává konečně oživení.
Výrobav Nových Hradech byla obnovena, vrátili se tam zaměstnanci, kteří byli na jaře propuštěni?
Z větší části ano. Nyní se budou přijímat noví zaměstnanci z důvodu značného objemu zakázek. Těch zakázek mají Nové Hrady i závod v Uherském Ostrohu tolik, že budou mít problém jak letos, tak především příští rok, vyrobit to, co mají vysoutěženo a nasmlouváno. Ostatně to je problém celé ŽPSV. S nepřetržitým provozem se do konce roku počítá ve všech jejích závodech.
V tiskuse psalo, že nejvíce stavebních tendrů letos vyhrála Skanska, údajně má zakázky za pět miliard korun.
Stavební firmy získaly během letošního roku zakázky za několik desítek miliard korun. Nejvíc tendrů vyhrála společnost Skanska, která získala zakázky za bezmála pět miliard korun – vyhrála 69 tendrů za 4,85 miliardy korun. Z dalších zakázek v hodnotě 736 milionů korun bude mít podíl díky sdružení s jinými firmami. Největší objem zakázek pak zadala Správa železniční dopravní cesty, šlo celkem o 95 zakázek, z toho dvě zakázky s cenou nad miliardu korun. První (2 mld. Kč) získala Skanska, druhou společnost AŽD Praha. Jde o stavební zakázku za 1,55 miliardy korun na rekonstrukci tratě Tábor – Bechyně, kterou společnost AŽD Praha vyhrála.
Lze říct, že díky rozhodnutí státu o zvýšených investicích do dopravní infrastruktury je tento sektor zachráněn?
Dá se říct, že ano. Otázkou je, jak jednotlivé firmy uspějí ve výběrových řízeních, zatím ale úspěšné jsou. Skanska i AŽD se chytly, teď potřebujeme, aby se chytla i Elektrizace železnic, kde budou mít problém sehnat kvalifikované zaměstnance v odborných profesích. Ale to je všeobecný trend, se kterým se potýkají všechny firmy od opravárenských po stavebně– montážní. Zkušený odborník je velmi nedostatkovým zbožím.
Oblast opravárenství teď bojuje s novým problémem: sankcemi vůči Rusku. Některé firmy, v nichž máme členy, s Ruskem čile obchodovaly a teď pociťují jistý útlum. Nejvíce sankce dopadají na společnost CZ LOKO, ale oni se s tím určitě vypořádají. Zaprvé, ty kontrakty ještě dobíhají, to se zrušit nedá, i když je otázkou, jako to bude vypadat ohledně uzavírání nových smluv, a za druhé tato firma je už stabilizovaná a renomovaná natolik, aby si s touto situací poradila.
Zatímco stavebně–montážní firmy tedy – obrazně řečeno – nevědí, kam dřív skončit, v bývalých železničních opravnách a strojírnách v Českých Velenicích je mrtvo. Areál bývalé firmy je prázdný a hlídá jej bezpečnostní agentura.
Ano. Firma je zavřená, majitel – lounská společnost Industry plant LG, nyní přejmenovaná na Heavy Machinery Services – je od letošního března v konkursu a výroba je v Českých Velenicích ukončena. Z médií vím, že uprchlého najitele Savova hledala policie pro daňové úniky, které mohou souviset i s bývalým Legiosem. Z tiskových zpráv je nám známo, že Savov byl v Londýně nedávno skutečně zadržen. V polovině listopadu bude londýnský soud rozhodovat o tom, zda jej vydá zpět do Česka. Bohužel, celá kauza této lounské firmě, kde se vyrábí a opravují železniční vagony, a kde pracuje několik set lidí, z nichž řada jsou členové OSŽ, neprospívá.
Kolikčlenů má OSŽ v nedrážních firmách? Je jich více v opravárenských společnostech, nebo ve stavebně–montážních firmách?
Je to zhruba půl na půl. Poslední známé číslo hovoří o tom, že bez důchodců máme v oblasti stavebně–montážních firem 3856 aktivních členů, v opravárenství je to řádově o tři sta méně. Nejvíce členů máme – pokud jde o stavebně montážní společnosti – v AŽD Praha, OHL ŽS Brno a Elektrizaci železnic, pokud jde o opravárenské společnosti, tak největší co do počtu členů je Legios (Heavy Machinery Services) s cca 550 členy včetně důchodců, pak CZ LOKO a třetí je Pars nova Šumperk.
Blížíse konec roku, jak hodnotíte průběh kolektivního vyjednávání?
Mluvili jsme o ŽPSV, tak tady již byla kolektivní smlouva uzavřena. Díky tomu, že je dostatek práce, se obě strany dohodly na změně kolektivní smlouvy – v úvahu přicházejí nárůst mezd a příspěvky (benefity) v oblasti důchodového pojištění. Dodatkem ke kolektivní smlouvě se tedy změnily tyto dva parametry. Jinak kolektivní vyjednávání u ostatních společností stále ještě probíhá; u Skansky byla kolektivní smlouva uzavřena teprve nedávno a je dlouhodobá. Kolektivní vyjednávání v oblasti mezd chceme otevřít u Dopravního zdravotnictví, už se vyjednává u JLV (Jídelní a lůžkové vozy) a ČSKD–INTRANS, zaměřit se teď musíme především na Legios, kde chceme, aby byla společná kolektivní smlouva pro Louny (Legios) a ŽOS Nymburk. Naším cílem je, aby došlo ke spojení obou kolektivních smluv pod jedním dokumentem. Michael Mareš