OBZOR ke stažení

Nejen mezi železničáři, ale i mezi značnou částí cestující veřejnosti se začínají šířit pochyby o tom, že vedení některých krajů (především kraje Jihomoravského) uplatňuje správnou politiku v osobní přepravě cestujících. Jak se nové „brutto“ smlouvy dotknou pokladních ČD, jaké mají přebytečné pokladní šance na nové pracovní uplatnění a jak se v této věci angažuje OSŽ? Na tyto a na další otázky odpovídá v rozhovoru pro časopis Obzor č. 20 Vladislav Vokoun, předseda Podnikového výboru OSŽ při ČD.


Část z krajů České republiky, především kraj Jihomoravský, rozhodla o tom, že bude snížen počet pokladních míst v železničních stanicích. Jak je možné, že kraje „ de facto“ rozhodují o počtu zaměstnanců, kteří jsou zaměstnanci akciové společnosti České dráhy?

Důvodem je především takzvaná „brutto“ smlouva mezi některými kraji a Českými drahami, kdy tržby z osobní regionální přepravy jsou tzv. „rizikem“ objednatele a on určuje, kolik potřebuje prodejních míst. Kraje tak vlastně mohou diktovat Českým drahám a rozhodují o tom, které výkony jim nebudou platit, aby ušetřily. To je podstata této záležitosti. I když se Jedná o legitimní a občas používaný systém, tak by dle mého názoru neměl být praktikován u síťového dopravce s celorepublikovou působností. Objednatel fakticky rezignuje na přirozenou motivaci dopravce získat nové zákazníky a přenáší tuto odpovědnost na sebe. Ve spojení s dalšími „krajskými výmysly“ se navíc jedná o určitou bezohlednost vůči občanům jiného kraje.

Kolika pokladních míst se toto omezení týká a co může v této věci pro zaměstnance ČD udělat OSŽ, konkrétně Podnikový výbor OSŽ při ČD?

Původní návrh zmíněných krajů bylo snížení o 96 pokladních. V současné době se tento počet snížil na 74 (Brno 56, Zlín 15 a Ústí nad Labem 3). Toto snížení je výsledkem dlouhých jednání všech zainteresovaných stran. Podnikovému výboru se podařilo ve shodě s vedením Českých drah, aby došlo ke zvýšení zálohy pokladních o dvě procenta, čímž se snížil počet pokladních, které měly přijít o svoji práci. Vedení PV OSŽ při ČD nadále vyjednává s vedením ČD a snaží se je přesvědčit, aby některá exponovaná pokladní místa převzal do své režie na komerční riziko ČD. Tato jednání stále probíhají, oslovíme v této věci i nového generálního ředitele ČD, který má snahu (podle dostupných informací) vylepšit postavení našeho podniku v rámci nových smluv. OSŽ samozřejmě nemůže vyjednávat přímo s krajem, neboť ten není v této věci partnerem pro vyjednávání. Tím jsou pro PV OSŽ České dráhy. To však neznamená, že se neangažujeme.

Lze ovšem důvodně pochybovat o tom, že České dráhy dojednají změny v „brutto“ smlouvách s kraji tak, aby všechna pokladní místa zůstala zachována. Jaké budou mít možnosti přebyteční zaměstnanci – pokladní?

Podnikový výbor hledá všechny možnosti, aby co nejméně pokladních přišlo o práci. Ve hře jsou kromě odchodů do důchodu také možnosti změny zaměstnání, místa pracoviště, nebo přechodem například k SŽDC nebo k jiným drážním podnikům. SŽDC má v současné době nedostatek výpravčích, výhybkářů a dalších profesí, kde by se po provedené rekvalifikaci mohla část pokladních uplatnit. Výbory OSŽ při ZAP mohou také s manažery jednotlivých ZAPů dojednat jiné možnosti změny zaměstnání současných pokladních (například jako vlakvedoucí), spojený třeba i s dojížděním. Je mi však jasné, že všechny naznačené cesty jsou pro konkrétní pokladní mnohdy nepřijatelné.

Pokud se týká jednání s vedením krajů – má OSŽ nějaké možnosti, jak přesvědčit vedení krajů o tom, že rušení pokladních míst není z jejich strany domyšlené?


Podnikový výbor s krajem samozřejmě nemůže přímo vyjednávat, to však neznamená, že na něj prostřednictvím místních funkcionářů nemůže argumentačně působit, což se průběžně děje. Průběžně se snažíme vedení krajů přesvědčit, že pokladní nejsou pouze „prodavačkami jízdenek“, ale mají také další povinnosti, jako například informace cestujícím, nabídka tarifů a další služby, které jsou neporovnatelné například s autobusovou dopravou či MHD. Snížení počtu pokladních míst, spojené s ukončením prodeje jízdenek výpravčími může vést k přetížení vlakových čet a následným únikům tržeb. Toho si zřejmě kraje dosud nejsou plně vědomy a zde vidíme prostor pro argumentaci z naší strany, spojený i s informacemi v médiích.

Děkuji za odpovědi.
Miroslav Čáslavský


 

Právě přítomno: 315 hostů a žádný gestor