Společné jednání téměř stovky členů Republikových rad na Seči ve čtvrtek 24. 11. 2016 odpoledne přivítalo zástupce zaměstnavatele - management SŽDC. Společné jednání řídil tajemník PV Petr Štěpánek. Spolu s předsedou OSŽ Bc. Jaroslavem Pejšou, předsedou PV SŽDC Mgr. Martinem Malým a tajemníky PV zasedli - Bc. Jiří Svoboda, náměstek GŘ SŽDC pro provozuschopnost, Ing. Pavel Koucký, ředitel personálního odboru GŘ SŽDC, Ing. Stanislav Bytnar, ředitel odboru správy osobních nádraží (O28) GŘ SŽDC a Bc. Jitka Dolejšová z odboru personálního GŘ SŽDC.

Úvodní slovo dostal předseda OSŽ, který připomněl svoji loňskou návštěvu jednání, kdy řekl, že „počet účastníků, členů obou Republikových rad, mi připomíná takový malý sjezd v rámci SŽDC.“ Po roce pak je letošní jednání aktuálnější tím, že je na stole téma režijních jízdenek. Hovořil pak o svých dojmech z konference ZO OSŽ v Ostravě, kdy chtěl znát odpověď přítomných na otázku, jak se dívají na mediální diskusi na téma jízdních výhod na železnici. Zmínil se i o vyjádření ministra dopravy, který připustil, že by byla potřebná změna zákona z důvodu umožnění účasti národního dopravce v soutěžích na provozování osobní dopravy. Náměstek GŘ SŽDC Jiří Svoboda obsáhle informoval o záměrech SŽDC v příštím roce, kdy plán úseku provozuschopnosti je ve výši 10,3 miliard korun. Informoval i kolik finančních prostředků půjde do obnovy techniky, mimo jiné i do techniky Hasičské záchranné služby, kam může nově nastoupit 45 zaměstnanců. Tady je pro období 2017 až 2020 připraveno 2,4 mld. korun. K tomu právě poznamenal, že k této technice SŽDC u řady profesí chybí zaměstnanci, čímž se vedení SŽDC intenzivně zabývá. Sdělil, že po dohodě se Správní radou bylo také rozhodnuto o centrálním soutěžení při nákupu materiálu pro SSZT a nově proběhne pilotní zkouška u vybraných zaměstnanců pro předávání elektronických hlášenek. Přiblížil i problematiku vzniku nové OJ SON (Správa osobních nádraží, dříve u ČD OJ Železniční stanice) ve vztahu ke Správám budov a bytového hospodářství (SBBH) u oblastních ředitelství SŽDC. Tedy, které objekty přejdou od SBBH k SONu a obráceně. „Princip je, že co je komerční, bude na SONech, co je nekomerční ,bude na SBBH,“ řekl Svoboda. Po náměstkovi Svobodovi se ujal slova Ř O10 Pavel Koucký. Ten se zmínil o současném počtu zaměstnanců, včetně nově přijatých 469 v průběhu roku 2016. „Jsme v situaci, kdy jsme po 1. 7. převzali 314 nových zaměstnanců (dříve RSM) při prodeji části závodu, vznikla Správa osobních nádraží, probíhá naplňování pracoviště CDP Praha a bylo dokončeno naplňování CDP Přerov,“ řekl Koucký.
S odborovými partnery bylo také dohodnuto odměňování pohotovostních výpravčích, kteří zůstávají ve stanicích, řekl dále. Dále přiblížil stav kolektivního vyjednávání o PKS, která je platná i na další rok a umožňuje v některých jejích částech jednat o 1. změně PKS, a také sdělil, o čem bude další jednání, které 28. 11. na GŘ SŽDC pokračuje. To je jen několik z mnoha témat, o kterých Ing. Koucký mluvil. Po něm se představil Ing. Stanislav Bytnar, který zastoupil náměstka GŘ pro správu majetku Tomáše Drmolu MBA. Ten poděkoval zaměstnancům SON a ředitelství SŽDC za spolupráci při převodu zaměstnanců. Popsal situaci, která je v současné době na SONu, hovořil o integraci majetku, která probíhá i z hlediska jeho komerčního využití. Mluvil také o mediální kauze kolem přestavby pražského hlavního nádraží a také osvětlil některé aspekty smlouvy s firmou Grandi Stazioni. Zmínil se také o plánovaných investicích a opravách v příštím roce. Následovala diskuse s množstvím dotazů. Ty se týkaly na příklad změn pasportizace evidence majetku, zazněl dotaz, kdo bude udržovat mechanizační prostředky v OJ a zda by nebylo vhodné uvažovat o vlastních kapacitách pro údržbu techniky a kolejových vozidel, tedy zřízení něčeho na způsob dílen pro opravu vozidel (DPOV). „Máme na to volné budovy i schopné lidi,“ dodal tajemník Hradílek. Zazněla i otázka, zda byl nábor nových zaměstnanců dostatečný a jestli SŽDC uvažuje o dalším vzdělávání zaměstnanců. Byla vyslovena i obava, jestli některé nádražní budovy nezůstanou prázdné, což by mohlo vést k jejich postupné devastaci. Na dotaz k odměňování pohotovostních výpravčích, motivaci zaměstnanců v souvislosti s kolektivním vyjednáváním, odpovídal Ing. Koucký. Těch otázek bylo skutečně mnoho a nelze tady uvést všechny, i když některé by si to určitě zasloužily!
Asi nejdramatičtější část jednání, už po odchodu hospodářského vedení SŽDC, se týkala kolektivního vyjednávání (KV). Martin Malý objasnil současný stav KV a priority vyjednavačů OSŽ, které byly schváleny na jednáních Podnikového výboru, a poté vyzval k diskusi o tom, jaké představy mají členové RR o výši tarifů, výkonové odměně, profesních odměnách, atd. Tady to bylo, ostatně jako téměř každý rok, hodně emotivní. Ozvalo se několik velmi radikálních názorů, které po více než hodinové diskusi vystřídaly umírněnější hlasy, aby nakonec vše dospělo k závěru, že kolektivní vyjednavači mají dostatečnou důvěru a mandát Podnikového výboru k dalšímu pokračování v kolektivním vyjednávání. Martin Malý v závěru této části jednání shrnul návrhy z vystoupení členů republikových rad v několik alternativních variant dalšího postupu v KV, které se týkaly kombinací požadavků v oblasti nárůstu mzdových tarifů, výkonových odměn a profesních odměn. Po krátké přestávce k poradě a dalších návrzích z pléna byly tyto kombinace společným usnesením republikových rad schváleny jako doporučení kolektivním vyjednavačům pro další postup (z taktických důvodů zde tyto kombinace nezveřejňujeme, jsou však obsahem usnesení obou RR). Závěrečné slovo patřilo předsedovi OSŽ, který se zmínil o odpovědnosti delegátů, kteří budou na sjezdu rozhodovat o tom, kam se OSŽ bude v budoucnu ubírat a zdůraznil, že vzhledem k vzájemné provázanosti největších železničních podniků (ČD, ČDC a SŽDC), se případné problémy jednoho z nich vždy promítnou i do fungování ostatních. „Odborové sdružení železničářů se nemůže vyhýbat politickým jednáním se všemi stranami napříč. Bez politiky to nejde, zaměstnavatelé jsou si vědomi, že OSŽ ten prostor k jednání s politiky má,“ uzavřel Pejša.
Miroslav Gloss