V úterý 16. října 2018 v Singapuru pokračoval 44. kongres ITF konferencí Železniční sekce, kterou řídil její prezident Øystein Aslaksen. Pro norského prezidenta sekce odcházejícího na zasloužený odpočinek, to bylo po 20 letech působení v ITF poslední zasedání, na programu je volba nového prezidenta.

Společně s Aslaksenemv prezídiu usedl generální tajemník ITF Steve Cotton, první vice-prezident železniční sekce ITF  Argentinec Julio Sosa, druhý vice-prezident C J Rajasridhar (Indie), politický sekretář sekce Janina Malinovska, zástupce ženského výboru Gaebepe Molaodi z Botswany a Luciano Salomon (Argentina) zástupce mládeže v železniční sekci ITF.  Jednání železniční sekce se zúčastnili zástupci 139 členských organizací z celého světa.

Generální sekretář ITF Steve Cotton v úvodním projevu hovořil především o privatizaci železnic, oddělení dopravy od infrastruktury, odčleňování opravárenství od železničních společností. Negativní  dopady těchto procesů na odbory v neposlední řadě  prohlubuje stárnutí zaměstnanců na železnici a s tím spojený pokles členské základny. S. Cotton v této souvislosti apeloval na zvyšování počtu členů odborů.

S. Cotton dále hovořil o automatizaci v oblasti železniční dopravy. Podle Cottona je třeba vypracovat individuální strategii pro jednotlivá odvětví dopravy a daný region. Zdůraznil nutnost účasti odborů při jednání se zaměstnavatelem o zavádění nových technologií.  Hlavním úkolem bude zachování zaměstnanosti a pracovních míst pro členy odborů. Na závěr S. Cotton konstatoval, že doprava by měla být veřejná služba obyvatelstvu a řešení otázek spojených s dopravou by mělo být politickou záležitostí.

Øystein Aslaksen předseda železniční sekce ITF, připomněl, že se mění období mezi kongresy ITF ze čtyřletého období na pětileté. Ø. Aslaksen dále hovořil o návrhu pracovního programu železniční sekce ITF na příští období. Upozornil, že návrh programu je živý materiál, který bude průběžně aktualizován, neboť období 5 let dlouhá doba a pracovní plán se bude vyvíjet. Dodal, že je třeba mít na paměti, že situace v jednotlivých zemích se liší, někde privatizace proběhla už dávno, někde je privatizace teprve v plánu, někde funguje hybridní systém – státní i komerční doprava.

Pracovní program železniční sekce ITF tvoří dva základní pilíře: boj proti privatizaci a ochrana železnice a organizační práce na restrukturované železnici

Boj proti privatizaci by měl být bojem za veřejnou dopravu, za službu veřejnosti. Aktivity budou spočívat v politické podpoře členským organizacím např. formou výměny zkušeností a informací mezi jednotlivými odborovými svazy,  rozvojem kontaktních sítí a regionální spoluprací, pořádáním tematických seminářů, ale i politickou podporou a výrazem solidarity. V rámci politické podpory je třeba možné poskytnout právní pomoc ITF těm svazům, které si to samy nemohou dovolit.

Organizační práce by se měly zabývat problém snižováním počtu členské základny železničních odborových svazů.  Hlavními důvody jsou zejména outsourcing,  pracovní smlouvy na dobu určitou, krátkodobé smlouvy (brigády), ale rovněž automatizace a následné snižování počtu pracovních míst. Je nutné zjistiti, jaké jsou další příčiny úbytku členské základny.

Ø. Aslaksen navrhnul  zmapovat skutečné počty členů odborů v jednotlivých zemích, zatím se evidují pouze deklarované počty, které nemají potřebnou vypovídací hodnotu. Ø. Aslaksen apelovat na nábor odborových svazů do ITF bez ohledu na konkurenci mezi těmito  svazy v rámci jedné země nebo podniku. Tyto rozpory na mezinárodní úrovni nutno eliminovat).  

Na závěr svého projevu Øystein Aslaksen nabádal k většímu zapojení mládeže a žen do práce odborů.

Janina Malinovska, politický sekretář železniční sekce ITF, rovněž hovořila o pokles členské základny a jako jeden z hlavních důvodů uvedla vyvedení z železnice služeb, které dříve byly součástí železničních společností (např opravárenství, catering, úklid atd.) Zaměstnanci těchto externích soukromých firem nejsou odborově organizováni. Malinovská doporučila tyto zaměstnance získat do odborů.

Poté byly předneseny dva návrhy Usnesení. První návrh podali britští odboráři (RMT) „Bezpečná a dostupná železnice“ a týkal se situace na britské železnici.  Po 20 letech privatizace a následné fragmentace je doprava na železnici drahá, privatizace nedopadla tak, jak si vláda představovala. Byla nastolena otázka opětného zestátnění železnice, jinak nebude plnit službu veřejnosti. V návrhu Usnesení se dále uvádí, že v britském pojetí znamená, že  veškeré otázky řeší zahraniční vlastníci dopravců  (Němci, Francouzi, Číňané) a Britové nemají na rozvoj vlastní železnice vliv, prvotní cíl  zahraničních dopravců je zisk, není zpětná investice do železnice. Ruší doprovodný vlakový, neřeší se bezpečnost.

Druhé  Usnesení bylo navrženo francouzským odborovým svazem CGT. Francouzští odboráři navrhují, aby fungovala výměna informací (ohledně mezd, důchodů, fungován kontrolních orgánů) mezi zaměstnanci v nadnárodních firmách na mezinárodní úrovni. Komise pro Usnesení ale navrhla, aby se tímto Usnesením nejprve zabýval výkonný výbor na příštím zasedání a nebylo nyní předkládáno kongresu ke schválení.

Z řad delegátů poté vystoupil předseda Ruského odborového svazu železničářů a dopravních staveb (Rosprofzhel) Nikolaj Nikiforov, který přítomné informoval o zvýšení počtu členů Roprofzhel o 50 tisíc od posledního kongresu v roce 2014. N. Nikiforov dále zmínil význam práce s mládeží, která v současné době tvoří 35 % zaměstnanců RŽD, z nich je 96 % organizováno v odborové organizaci. Na závěr svého vystoupení N. Nikiforov informoval o postupující privatizaci a outsourcing služeb také v Rusku a zemích SNS a potvrdil že boj s nimi je  hlavní úkol dneška i pro jejich odborový svaz

Dalším vystupujícím delegátem byl tajemník Indického odborového svazu železničářů Shiva Gopal Mishra (1,3 mil členů), který informoval o záměru indické vlády privatizovat elektrickou napájecí síť železnic. Odbory jsou rezolutně proti, neboť je se jedná o velmi nebezpečný krok a jednání s vládou pokračuji.Privatizace však pokračuje rovněž v dalších oblastech. Podle Mishry je politika vlády silně asociální vůči zaměstnancům železnic, kteří mají špatné mzdové i pracovní podmínky a  nesouhlasí s důchodovou reformou. Pokud nedojde k dohodě, indičtí železničáři jsou připraveni stávkovat a věří, že stávka pomůže tyto neshody vyřešit.

Zástupce Národní federace indických železničářů (1,2 mil členů) potvrdil, že mají podobné problémy , jako druhý odborový svaz a železničáři na celém světě. Emotivně poukázal na skutečnost, že kapitalisté se spojují a berou zaměstnancům, co jim patří. Vyzval proto ke sjednocení, protože kapitalisté vystupují proti dělnické třídě. Železničáři musí být jednotní a společně bojovat proti privatizaci železnic.

Předseda německého odborového svazu EVG Alexander Kirchner podpořil návrh Aslaksena zmapovat v jednotlivých zemích počty zaměstnanců na železnici a následně provést analýzu, abychom zjistili, zda počty klesají, rostou nebo stagnují, což považuje za úkol na příštích 5 let.

Po německém předsedovi vystoupil zástupce jihokorejských železničářů, který všem poděkoval za morální podporu při 6 stávkách proti privatizaci. Prezident, který požadoval privatizaci, byl zatčen a odsouzen.  Na závěr zazněl požadavek na sjednocení železnic Severní a Jižní Koreji.

Po diskuzních příspěvcích následovalo představení tří kandidátů na funkci prezidenta železniční sekce ITF. David Gobé, CGT (Francie), Julio Sosa, ( LA FRATERNIDAD) Argentina, Simon Weller, (ASLE), Velká Británi postupně odpovídali na dvě otázky delegátů, které se týkaly mezinárodních zkušeností kandidátů a jejich programu v případě, že budou zvoleni prezidentem sekce.

Dále se představily dvě kandidátky – Simi Lalsingh, Indie  a Gaebepe Molaodi z Botswany zástupkyně žen do výkonného výboru železniční sekce ITF. V tajných volbách byl prezidentem sekce zvolen David Gobé z Francie, za ženy byla zvolena Simi Lalsing.

PhDr. Helena Romanova