85 % Čechů si přeje nahrazení letecké dopravy na krátké vzdálenosti nízkoemisními rychlovlaky, a to ve spolupráci se sousedními zeměmi, vyplývá to ze čtvrtého klimatického průzkumu EIB. Výsledky aktuálního průzkumu se soustředí na to, jak občané vnímají změnu klimatu a jaké kroky by měl jejich domovský stát v této souvislosti podle jejich názoru přijmout.

74 % Čechů (od 69 % u českých mužů po 78 % u českých žen, od 82 % u respondentů ve věku 15-29 let po 67 % u lidí starších 65 let, a od 77 % u osob s nízkými příjmy po 71 % u vysokopříjmové kategorie), si myslí, že řešení změny klimatu a jejích důsledků je největší výzvou 21. století,
66 % má za to, že je klimatická krize znepokojuje více než jejich vládu
54 % Čechů si myslí, že se jejich zemi nepodaří do roku 2050 výrazně snížit emise uhlíku, jak se zavázala v Pařížské dohodě,
59 % by bylo pro přísnější vládní opatření, jež by vyžadovala změnu chování veřejnosti
66 % by uvítalo zdanění výrobků a služeb, které nejvíce přispívají ke globálnímu oteplování
85 % Čechů si přeje nahrazení letecké dopravy na krátké vzdálenosti nízkoemisními rychlovlaky, a to ve spolupráci se sousedními zeměmi

Z šetření mimo jiné vyplývá, že 66 % Čechů má za to, že je klimatická krize znepokojuje více než jejich vládu. Jsou proto poměrně skeptičtí, pokud jde o schopnost jejich domovského státu uskutečnit ambiciózní ekologickou transformaci. 46 % si myslí, že se jejich zemi nepodaří do roku 2050 výrazně snížit emise uhlíku, jak se zavázala v Pařížské dohodě. Většina dotazovaných (54 %) pak má za to, že země své cíle v oblasti snižování emisí uhlíku nesplní.

59 % Čechů se proto vyslovilo pro přísnější vládní opatření – obdobná těm, která byla zavedena v boji proti krizi COVID-19 – jež by přiměla lidi změnit jejich chování. Zároveň se jen 12 % Čechů domnívá, že globální oteplování není způsobeno lidskou činností.

Na otázku, jaký zdroj energie by měla jejich země upřednostnit v boji proti globálnímu oteplování, odpověděla téměř polovina Čechů (45 %) v tom smyslu, že nejvhodnější pro řešení klimatické krize jsou obnovitelné zdroje energie. Na celoevropské úrovni je tento názor dokonce ještě rozšířenější (63 %). Obnovitelné zdroje energie mají v České republice vysokou míru podpory mezi lidmi mladšími 30 let (53 % z nich je pro). U osob starších 64 let je tento podíl o celých 19 procentních bodů nižší (34 %).

Češi celkově vykazují mnohem vyšší míru podpory pro jadernou energii než zbytek Evropy (26 % oproti 12 %). V České republice jsou lidé starší 64 let (32 %) mnohem více nakloněni jaderné energii než lidé mladší 30 let (14 %). Patrný je také rozdíl mezi pohlavími: jadernou energii podporují mnohem více muži (36 %) než ženy (16 %).

Většina Čechů (66 %) by podpořila – i když v o něco menší míře než Evropa jako celek (69 %) – zavedení daně z výrobků a služeb, které nejvíce přispívají ke globálnímu oteplování. Pro takovou daň by bylo až 64 % respondentů s nižšími příjmy. Češi by rovněž uvítali minimálně pětiletou záruku na jakýkoli elektrický nebo elektronický výrobek (91 %) a nahrazení letů na krátké vzdálenosti nízkoemisními rychlovlaky (85 %). Upřednostňují také měkčí opatření, jako je posílení vzdělávání a šíření osvěty mezi mládeží ohledně udržitelné spotřeby (89 %).

Viceprezidentka EIB Lilyana Pavlova k tomu uvádí: „Klimatický průzkum EIB nám ukázal, že v boji proti změně klimatu a při ochraně jejich země před ničivými dopady této změny se mezi Čechy těší značné podpoře zavádění nových opatření a klimatických nástrojů, jako jsou čistší zdroje energie. Skutečnost, že si Češi dobře uvědomují nebezpečí, jež s sebou nese globální růst teplot, a jsou připraveni podpořit okamžité a rozhodné kroky v tomto směru, nám umožní naplnit rychleji naše ambice v oblasti ochrany klimatu, což je dobré znamení. EIB je připravena podpořit spravedlivou transformaci v České republice a co nejvíce přispět k budování uhlíkově neutrální, zelené a udržitelné světové ekonomiky, která je klíčem k omezení růstu globálních teplot na 1,5 °C nebo méně. Ve snaze zajistit úspěch tohoto poslání se jako klimatická banka EU zaměříme na čistou energii, úspory energie, řešení v oblasti udržitelné mobility a inovativní projekty. Vysoká míra podpory těchto kroků v České republice je dobrým znamením, pokud jde o úspěch našeho celosvětového boje proti dalším změnám klimatu, které aktuálně představují největší existenční hrozbu pro celé lidstvo.“

Michael Mareš s využitím internetových stránek EIB, v článku jsou uvedena hlavní zjištění IV. klimatického průzkumu EIB.

O klimatickém průzkumu EIB
Evropská investiční banka uskutečnila svůj čtvrtý klimatický průzkum, v jehož rámci do hloubky zjišťuje, jaký mají lidé názor na změnu klimatu. Cílem tohoto čtvrtého klimatického průzkumu EIB, který proběhl ve spolupráci se společností BVA, jež se specializuje na průzkumy trhu, je zajistit pro účely širší diskuse informace o postojích a očekáváních ohledně opatření v oblasti klimatu. Průzkumu se v období od 26. srpna do 22. září 2021 zúčastnilo více než 30 000 respondentů, přičemž v každé z 30 zemí byl sestaven reprezentativní soubor dotazovaných.