Tentokrát zvu čtenáře rubriky „Cestujeme s Obzorem“ do města Buštěhrad. Proč se slavná Buštěhradská dráha jmenuje po městu Buštěhradu u Kladna, ač Buštěhrad neleží na žádné železniční trati, je záhadou, o které se dá jen spekulovat. Nejpravděpodobněji se tak stalo proto, že v době vzniku Buštěhradské dráhy byl Buštěhrad významnějším městem než Kladno.

Železniční zastávka Spálov (na trati Železný Brod - Tanvald, trať otevřena od 1. 7. 1875) se pamětníkům zaryla pod kůži tragickou nehodou 25. srpna 1990, kdy se v km 3,200 čelně srazil manipulační vlak vypravený z žst. Jesenný (nyní již pouze zastávka) proti osobnímu vlaku vypraveného z Železného Brodu. My se však vydejme ze zastávky Spálov pěšky po Riegrově stezce (František Ladislav svobodný pán Rieger, 1818 Semily - 1903 Praha, politik, poslanec Staročeské strany), kterou vybudoval klub českých turistů již v roce 1909.

Trať Nýřany - Heřmanova Huť vznikla již kolem roku 1890 jako vlečka pro potřeby okolních černouhelných dolů a hlavně železárny v Heřmanově Huti (název dle majitele hutě Hermana von Lindheima, Hermanshütte). Konečná tratě se uváděla někdy jako Vlkýš (Wilkischen), v jejímž katastru ležela. Dle pramenu (Mojmír Krejčířík, Po stopách našich železnic) se uvádí zahájení pravidelné železniční dopravy na trati od 1. 4. 1905. Krátce předtím zanikla železárna von Lindheima a byla přebudována rodinou Stölzle (založeno 1907) na sklárnu. Dlužno podotknout, že celá trať ležela do roku 1945 v německé jazykové oblasti, v letech 1938 - 1945 v německém záboru.

Uhelná vlečka k černouhelnému dolu Ziegler u Nýřan byla zprovozněna v roce 1862 k dolu Humbolt a v roce 1865 prodloužena k dolu Ziegler. Vlečka je dlouhá tři kilometry a v letech 1920 - 1994 byla na vlečce i osobní doprava pro zaměstnance dolů, ale i muniční továrny Škoda, nacházející se v katastru obce Přehýšov. Po zrušení muniční továrny i dolu Ziegler sloužila vlečka továrně Tesla, Dioss a nyní i AEG. Bohužel po odklonu přepravců od železnice v divokých devadesátých letech, kdy již zesnulý ministr Ježek řekl, že dráha je relikt 19. století, skončila i zde přeprava po železnici a vlečka zarostla dvacetiletými stromy.

Kladno-Dubí se seznámilo s železnicí již v roce 1855, kdy z tehdejí stanice Vejhybka (nyní Kladno) byla otevřena 5. 11. 1855 trať do Starého Kladna (nyní Kladno-Dubí), která byla za 11 dnů sjízdná až do Kralup nad Vltavou. 23. 2. 1872 byla mezi Kladnem a Kladnem- Dubí přeložena trať přes Kladno-Ostrovec (tehdy Nové Kladno), to vše v režii Buštěhradské dráhy. Z Kladna-Dubí navíc od roku 1875 odbočovala vlečka ve směru na Vinařice pro odvoz uhlí z dolu Mayrau, trať byla až v roce 1945 otevřena pro osobní dopravu a propojena s místní tratí přes Knovíz do Zvoleněvse.

Málokdo si dnes vzpomene, že do 12. prosince 1975 vedla trať Kralupy nad Vltavou - Velvary v počátečním úseku přímo městem Kralupy přes zastávky Kralupy-gymnázium (do zrušení tratě Kralupy-město, km 0700) a Kralupy-zastávka (km 1,800) do stávající stanice a sídla dirigujícího dispečera pro trať na Velvary, jíž je stanice Kralupy nad Vltavou-předměstí (původně Mikovice). Trať otevřela slavná Společnost státní dráhy (StEG) 18. října 1882, až jako odbočku otevřela trať do Zvoleněvse v roce 1884.

Trať s horskými parametry, která na devíti kilometrech vystoupá o 180 výškových metrů, otevřela 3. července 1872 slavná Buštěhradská dráha. Trať, hlavně mezi žst. Praha-Smíchov, společné nádraží (Severní nástupiště) a dálkově řízenou žst. Praha-Waltrovka (bývalá žst. Praha-Jinonice), se nazývá hrdě Pražský Semmering, posléze pokračuje do uzlové žst. Hostivice, kde se napojuje na další Buštěhradskou trať Praha-Bubny - Chomutov.

Na zastávku Praha-Strašnice zastávka mám vzpomínku z prosince 1992, kdy zde po nástupu éry „útlum železnice za každou cenu“ bylo zrušeno Hr. Strašnice, které leželo přibližně v km 179,944 (v té kilometráži leží do odvolání i z. Praha-Strašnice zastávka). Zastávka Strašnice zastávka byla otevřena k 1. květnu 1906. V souvislosti s výstavbou nové tratě Praha-Vršovice - Praha-Hostivař dojde pravděpodobně již v roce 2021 (někdo hovoří již o konci roku 2020) ke zrušení staré tratě a tím k definitivnímu zániku názvu Praha-Strašnice zastávka.

Málokdo ví, že pár kilometrů za Prahou-Kobylisy stojí v obci podivného jména Brnky zádumčivá ruina zámku. Z příměstské linky autobusu č. 371 či 374 z Kobylis vystoupíme v obci Zdiby-Přemyšlení a vydáme se k Brnkám. Zámek Brnky pochází již z 16. století, ves byla založena již v 11. století. Renezanční část zámku Brnky pochází z roku 1591, v roce 1661 došlo k barokní přestavbě a byla zřízena kaple.

Od 1. března až do 14. června 2020 je v Regionálním muzeu v Jílovém u Prahy k vidění výstava 120. výročí otevření větve Posázavského pacifiku (Vrané nad Vltavou) -Odb.Skochovice – Davle - Jílové u Prahy - Týnec nad Sázavou - Čerčany. Výstava je v jedné velké místnosti dvorního traktu muzea, které se nachází na náměstí v Jílovém proti původně románskému kostelu sv. Vojtěcha (původně sv. Mikuláše, 13. století). Muzeum je t. č. z důvodu výskytu koronaviru do odvolání uzavřeno – než pomine nákaza, prohlédněte si exponáty alespoň na fotografiích, přiložených k tomuto článku.

S tratí (Praha) - Odb.Skochovice - Dobříš jsme se v „Cestujeme s Obzorem“ rozloučili 13. 1. 2020 v Bojově. Nyní si projdeme úsek z lesní zastávky v Klínci do Měchenic, potažmo do Odb. Skochovice, kde z horní větve Modřanky odbočuje od 1. května 1900 (letos přesně 120 let) Posázavský pacifik. Zastávka je obsluhována na znamení. Klínec leží v km 25,521 a v poslední době získává na oblibě u skupin turistů, kteří zde o víkendu často vystupují.

Kdo tráví čas v západočeské lázeňské oblasti, může použít například jízdenku Egronet a projet oblast saského Vogtlandu. Jízdenka platí na všechny druhy dopravy včetně tramvají i v Plauen (Plavno). První zastávkou budiž Bad Elster, což jsou saské lázně prvně připomínané vroce 1669, v roce 1848 povýšil saský král Friedrich August II. (1797-1854) lázně na Saské státní lázně, tento titul nesou dodnes.

Právě přítomno: 265 hostů a žádný gestor