Kdo tráví čas v západočeské lázeňské oblasti, může použít například jízdenku Egronet a projet oblast saského Vogtlandu. Jízdenka platí na všechny druhy dopravy včetně tramvají i v Plauen (Plavno). První zastávkou budiž Bad Elster, což jsou saské lázně prvně připomínané vroce 1669, v roce 1848 povýšil saský král Friedrich August II. (1797-1854) lázně na Saské státní lázně, tento titul nesou dodnes.

Železnice do Mariánských Lázní byla postavena společností Dráhy císaře Františka Josefa a do provozu uvedena 28. ledna 1872. V žst. Mariánské lázně je sídlo pohotovostního výpravčího, na celé trati Plzeň hl. n. - Cheb je dálkové řízení. Původní sovětské bylo uvedeno do provozu již v roce 1967, roku 2010 bylo nahrazeno ESA 11 JOP. Výpravní budovu opravila italská společnost Grandi Stazioni, která ani po deseti letech od rekonstrukce nebyla schopna pronajmout komerční prostory a tak, mimo hlavní vestibul, zeje budova prázdnotou, navíc měla firma v roce 2018 dle serveru zdopravy.cz potíže se splácením nájmu.

Předchozí putování jsem ukončil v Libčevsi na trati AŽD (Lovosice) – Čížkovice – Obrnice - (Most). Z Libčevse možno jet regionálním autobusem (jezdí často) Ústeckého kraje do obce Chraberce a odtamtud jít pěšky nejprve neznačenou cestou, po té navázat na zelenou značku a vyjít táhlým stoupáním na kopec Oblík (509 metrů nad mořem).

5. února jsem navštívil nově zprovozněnou trať AŽD (Lovosice) – Čížkovice – Třebenice – Třebívlice – Libčeves – Obrnice - (Most). Trať byla uvedena do provozu 19. prosince 1898, do 70. let 20. století byla trať obsazena výpravčími, po té až do ukončení pravidelné osobní dopravy v režii ČD, a. s., v prosinci 2007 byla řízena dle předpisu D3.  V roce 2016 koupila trať firma AŽD, jejíž tradice začíná již v roce 1954, kdy začala vyrábět pro tehdejší ČSD zabezpečovací zařízení, návěstidla atd. V případě dopravce AŽD se tedy jedná o firmu, která má s železničním provozem tradici.

Trať Křinec - Městec Králové byla předána veřejnosti již 19. února 1882 jako součást Českých obchodních drah (BCB). BCB stavěla firma pánů Muziky a Schnabela, poměrně brzy převzala BCB mocná StEG (Rakousko-uherská společnost státní dráhy), která provozovala většinou hlavní tratě v monarchii, ale nepohrdla ani skupováním lokálních tratí, v nichž prozíravě viděla přítoky do velké řeky obchodu. Tratě však dále provozovala pod původním názvem BCB až do zestátnění v roce 1909.

Tentokrát zvu čtenáře rubriky „Cestujeme“ opět po roce na trať 210 (S 88) Praha hl. n. - Vrané nad Vltavou - Dobříš. Trať prochází od roku 2005 modernizací a další výluky jsou na obzoru. Koncem srpna má být zahájena delší zatím nespecifikovaná výluka měchenického mostu z roku 1897 přes vltavskou Vranskou přehradu. Pozorovateli z vlaku neunikne, že v dálkově řízené žst. Měchenice je bývalý „plac“ dlouhodobě zabrán jako zázemí staveniště pro opravu silnice Davle-Zbraslav, takže parkoviště pro dojíždějící k vlaku se dá využít jen ze třetiny, bývalé složiště bylo prý prodáno obci. O osudu pustnoucí vodárny se má vbrzku rozhodnout.

Málokdo již ví, že mezi žst. Golčův Jeníkov a Hostačovem fungovala mezi léty 1874 - 1964 tři kilometry dlouhá vlečka obsluhující cukrovar Hostačov. Cukrovar vlastnila od roku 1914 – 1942 - 1945 mladší knížecí linie Auerspergů, která sídlila ve známém zámku Žleby, který leží v blízkosti úvraťové dopravny D3 Žleby. Tato linie vymřela po meči v roce 1942, Hostačov a Žleby poté dědil příbuzný rod Trauttmansdorfů. Cukrovar ukončil činnost již v roce 1964, naštěstí je v jeho objektu dosud fungující papírna, pobočka podniku ORPA Papír, a. s., sídlící v Nádražní ulici v Lanškrouně. Firma vyrábí papírové kazetové obaly na luxusní alkoholické nápoje či obaly na potravinářské výrobky.

Tentokrát vracím čtenáře rubriky „Cestujeme s Obzorem“ na trať Jedlina Zdrój-Świdnica (Cestujeme 18. 3. 2017), neboť na trati došlo od té doby k zásadním změnám. Polské Dolní Slezsko totiž začalo masivně investovat za podpory EU do obnovy zrušených tratí, jejichž trasy zůstaly pozemkově nedotčeny. Za 110 milionů Pzl byla v roce 2019 zahájena generální rekonstrukce a obnova zrušené tratě Jedlina Zdrój – Jugowice – Zagórce - Świdnica (Svídnice/Schweidnitz).

Městečko Chyše leží na naší nejdelší lokální trati Rakovník - Blatno u Jesenice - Bečov nad Teplou. Není bez zajímavosti, že původně byla páteřní trať Rakovník – Protivec - Bochov, která byla otevřena 27. června 1897, úsek Protivec - Bečov nad Teplou byl zprovozněn v listopadovém měsíci - 20. 11. 1898. Dle Dodatku D2 z roku 1962 byla celá trať řízena podle původního předpisu D2, tedy byli ve všech stanicích výpravčí. Dosud můžeme spatřit v některých dopravnách D3 ještě vyleptané ve skle nápisy „Dopravní kancelář“ (např. v Toužimi).

I pozdně podzimní dny vybízejí k cestám na udržení fyzické kondice. Tentokrát vystoupíme na zastávce v Srbsku ležící na trati Praha – Beroun – Plzeň - Cheb v km 33,5 mezi žst. Karlštejn a Beroun v prostorovém oddíle Hr. Korno (km 32,8) a Hr. Tetín (km 35,9). Zastávka Srbsko byla do 26. října 1962 i přípojovým nákladištěm vlečky, která navazovala na víc jak kilometr dlouhou lanovku přes řeku Berounku do lomu Chlum. První politická pochůzka před otevřením lomu se uskutečnila v sychravý den 21. listopadu 1916 (právě tento den zemřel i císař František Josef I., 1830-1916). Výstavba vlečky a lanovky do lomu byla zahájena také ještě za Rakouska-Uherska a to 2. dubna 1918.

Nejšumavštější trať v úseku Černý Kříž - Stožec (dříve také Tusset) - Nové Údolí (dříve Neutahl) byla uvedena do provozu 12. června 1910, v Novém Údolí došlo k spojení s Královskými bavorskými státními drahami (K.Bay.Sts.B.) do pohraniční žst. Haidmühle. Provoz do Haidmühle trval pravděpodobně naposledy do roku 1946, kdy tudy projely vlaky s odsunutými sudetskými Němci ze Šumavy.

Vojenský újezd Brdy byl založen 19. února 1926 za I. Československé republiky, což byl zásadní rozdíl od dob Rakouska-Uherska, kdy si stát nedovolil konfiskovat soukromý majetek (až na výjimku, kdy při změně koncepce armády zřídil vojenský prostor u Milovic v roce 1904) a manévry c. k. armády se vždy konaly pouze příležitostně po žních či v neúrodných krajích, naposledy u Sarajeva v červnu 1914, kde došlo k atentátu na následníka trůnu arcivévodu Ferdinanda. Zde odkaz na VVP Milovice: https://cs.wikipedia.org/wiki/Vojensk%C3%BD_v%C3%BDcvikov%C3%BD_prostor_Milovice_%E2%80%93_Mlad%C3%A1

Právě přítomno: 194 hostů a žádný gestor