OBZOR ke stažení

Ve dnech 19. až 23. října 2017 se v Městském kině v Berouně konal 27. ročník mezinárodní soutěže FISAIC v oboru film a video a související jednání mezinárodní Technické komise (TK) a delegovaných. Členské země FISAIC (Mezinárodní federace pro kulturu a volný čas železničářů) z Rakouska, Německa, Francie, Belgie, Slovenska a Česka soutěž obeslalo celkem 78 videopracemi, vybranými vždy příslušným Zemským svazem FISAIC. Celková projekční doba činila přes 10 hodin. Soutěžní práce hodnotila mezinárodní porota sestavená z odborníků určených Zemskými svazy FISAIC (tj. z Francie, Německa, Belgie, Slovenska a Česka). Podle soutěžních pravidel, schválených valnou hromadou členských zemí FISAIC, prezidenta poroty určila pořádající země - prezidentem poroty se stal Ing. Ivo Laníček.

Osobně jste se zúčastnil závěru 27. ročníku mezinárodní soutěže film a video FISAIC, zúčastnil, jaký je váš vztah k železnici? Jak vnímáte to, že se takováto událost konala v Berouně?
Velmi pozitivně! Jsem velmi rád, že se tak významná událost konala právě v Berouně, protože Beroun je historické, železničářské město, je tady velký dopravní uzel a já mám od dětství mašinky rád (úsměv). Chci říct, že pozorně sleduji, jak se železnice v České republice snaží rozvíjet, modernizovat, což ale s sebou bohužel přináší i problémy – se kterými se setkáváme dnes a denně i tady v Berouně, kde se modernizuje koridor. Takže: samozřejmě nás velmi těší, že se 27. ročník mezinárodní soutěže film a video FISAIC konal v Berouně, tato mezinárodní akce je zároveň i prestižní akcí pro město Beroun.

Zmínil jste problémy vyplývající z modernizace berounského nádraží i koridoru, který přes něj vede. Ale je naděje, že po modernizaci a rekonstrukci budete mít moderní nádraží a rychlejší spojení do Prahy…
Jednoznačně! V současné době řešíme s projektanty modernizaci samotné budovy nádraží v Berouně. Velmi nám záleží na tom, a rádi na to přispějeme, aby se z nádraží stal nejen moderní dopravní terminál, ale i jakési společensko-kulturní centrum, protože pohyb lidí je zde značný a určitě bude ještě větší. Budeme rádi, když na nádraží najdou cestující nejenom informace o Berouně a jeho okolí, ale bude možné si tady v galerii například prohlédnout obrazy, sednout si na kafíčko, aby sem prostě lidé šli cíleně za kulturou. Byli bychom určitě rádi, kdyby tomu tak v budoucnosti bylo a jak říkám, i o tom jednáme s projektanty.

Co vám na železnici vadí, a naopak, co se vám na ní líbí?
Na železnici mně nevadí vůbec nic (úsměv), osobně se mi ale nelíbí, že se po železnici, jak to sleduji, přepravuje poměrně málo zboží, nákladů. Bavíme-li se o železnici, většinou to sklouzne k osobní dopravě, což je jistě důležité a zásadní, ale co je zároveň důležité a pro Beroun obzvlášť - a řeší to i jiná města – to jsou obrovské objemy nákladů přepravovaných po silnicích a dálnicích. A přitom takovýto fenomén, jakým železnice bezesporu je, není ani zdaleka využit.

Železnice z Berouna do Prahy vede ve staré historické stopě z roku 1862, ale řadu let se už mluví o tunelu. Máte jako starosta Berouna moc to nějak ovlivnit, urychlit?
Ve smyslu jakéhosi účastníka řízení, jakým město či samospráva je, určitě ano, ale my zatím žádný konkrétní návrh na stole nemáme. Víme o řadě variant, jedna z nich je právě tunel z Prahy, který by vyúsťoval někde před řekou Berounkou, a pak po povrchu by trať pokračovala dál. Ale to mluvíme o vysokorychlostní železnici, nikoliv o modernizaci stávajícího koridoru, která právě probíhá. Takže tunel je tak trochu předčasné téma, ale co nás už dnes ovlivňuje, je ochranné pásmo trasy vysokorychlostní železnice po povrchu za tunelem skrz část města, které je vyhlášené a platné. Konkrétně v Berouně je to ochranné pásmo v šíři 250 až 350 metrů, což je pro nás docela smrtící. Beroun je sevřený v úzkém údolí, po jehož dně jsou vedeny všechny hlavní dopravní trasy: čtyři železniční tratě, dálnice, tranzitní komunikace ve vlastnictví kraje, a potom tudy tečou i dvě řeky, které se v Berouně stýkají. Takže v tomto úzkém koridoru se sbíhají všechny tyto aktivity a do toho máme 250 až 350metrové ochranné pásmo, které nás dost limituje, zejména při výstavbě tzv. jižního obchvatu. Takže to ochranné pásmo nám trošku vadí. Ale s ministerstvem dopravy jsme našli společnou řeč, ještě to není stoprocentní, ale vnímáme snahu pana ministra o vzájemné pochopení. Když tady v loni ministr dopravy Ťok byl na návštěvě, tak jsme to řešili, a i on velmi pozitivně na tyto problémy nahlížel.

Michael Mareš


Právě přítomno: 596 hostů a žádný gestor