OBZOR ke stažení

„Obzor sehrával, byť ještě v černobílé podobě, významnou roli v pětidenní stávce Jaromíra Duška. Díky Obzoru si i pamatuji, že dráhu tehdy neustále provázely a v podstatě stále ještě provázejí různé reorganizace či redukce. České dráhy jsou totiž unikátní v jedné věci: co existují, procházejí reorganizací,“ řekl hejtman Pardubického kraje Martin Netolický na úvod našeho rozhovoru. „Obzor znám, můj otec dělal celý život až do odchodu do důchodu, kde je necelé tři roky, výpravčího. To říkám jenom proto, abyste věděl, že Obzor jsem četl už dávno, protože jsem byl docela fanda do železnice.“

Tak to v tom čtení budete moci pokračovat. Přinesl jsem vám totiž Obzor ze září letošního roku (č. 18), kde je na titulní stránce článek „Bývalé pardubické depo má být zrušeno, odboráři a zaměstnanci dílny jsou proti“, v němž jsou uvedeny důvody, proč by podle předsedy tamní ZO OSŽ Jaroslava Přibyla bylo pro dráhu výhodné provozní pracoviště v Pardubicích zachovat. Nehledě na jeho strategickou polohu. Mimochodem, je vám známo, že České dráhy chtějí opravnu v Pardubicích zrušit?
Začal bych trošku zeširoka. České dráhy jsou obecně veřejností vnímány jako poměrně těžkopádný podnik, který se snaží neustále zefektivňovat svoje řízení tím, že nastoupí cestu k nějaké reorganizaci. V Českých drahách tak stíhá reorganizace reorganizaci a teoretici na řízení vám řeknou, že pokud (ne)reformu následuje další reforma, tak se nikdy řízení nezefektivňuje, spíše naopak. Zaprvé většinou dochází k znepřehlednění, a za druhé, než si zaměstnanci zvyknou na novou organizační strukturu, tak je opět změněná. To znamená, že efektivita podniku spíše klesá. To v Českých drahách probíhalo po celá devadesátá léta a výjimkou nezůstává ani druhá dekáda 21. století.
Jako poslední poměrně závažnou informaci mám k organizační změně v oblasti kolejových vozidel a DKV, kdy z pěti výkonných jednotek vznikla nakonec tři pracoviště. A opět se dostáváme do fáze, kdy se argumentuje zefektivněním. To, že v rámci celé sítě ČD existuje, jestli se nemýlím, 33 opravárenských míst, která nejsou optimálně využita a jejichž umístění často není ideální, je zcela jednoznačně pravda. Že je zajištění provozu opravárenství v těchto podmínkách velmi drahé, také asi nelze rozporovat, ale každopádně, z mého pohledu, je potřeba vnímat na jedné straně opravárenství, které provádějí České dráhy prostřednictvím vlastní činnosti, a opravárenství, které takzvaně outsourcují.
Přestože se vždy argumentovalo úsporou, ne vždy k úspoře nakonec došlo. Ještě, s dovolením, udělám jednu malou odbočku. V době, než jsem nastoupil na krajský úřad, tak se například outsourcovala ostraha, outsourcoval se úklid, a celá řada dalších činností. Z mého pohledu ale šlo jen o to snížit opticky počet zaměstnanců, aby se mohlo vykazovat, jak malým zaměstnavatelem krajský úřad je, ale ve skutečnosti jsme potom tyto činnosti museli převzít zpátky. Nakonec máme sice o něco málo dražší služby, ale nesrovnatelně kvalitnější a stabilnější. Ale zpět k vaší otázce.
České dráhy možná v současné době zvažují různé ekonomické a organizační modely. Do budoucna asi nebude pravděpodobně únosné udržet všech 33 opravárenských pracovišť, ale v těch klíčových místech, která navazují na koridor a která jsou v současné době specializovaná, tak bych k takovýmto krokům rozhodně nepřistupoval.

Pokud vím, tak jste ve věci útlumu českotřebovského depa i osobně angažoval…
Když jsem se dozvěděl o chystaném útlumu pracoviště v České Třebové, což je nesrovnatelně větší depo než to v Pardubicích, kde i ta opravárenská činnost je nesrovnatelně větší, než v Pardubicích, sešel jsem se s tehdejším členem představenstva, dnes generálním ředitelem Českých drah panem Miroslavem Kupcem, a zajímal jsem se o to. Byť jsme se v řadě věcí neshodli, nakonec jsme si v podstatě vysvětlili, že jak běžné, tak i takzvané vyvazovací opravy mohou zůstat v České Třebové a že tedy není důvod k tomu, aby bylo nutné personál měnit. O tom, že se jedná i o využití areálu depa v Pardubicích, se mluvilo až v rámci tohoto jednání v České Třebové, nicméně nebylo v žádném případě řečeno, že má dojít k nějakému útlumu či uzavření.

Takže o uzavření opravny v Pardubicích slyšíte teď ode mne poprvé?
V tomto smyslu ano. Tuto informaci vím jen z e-mailu, který jsem obdržel, a pak až teď od vás.

Železničářům z pardubické opravny vadí i to, a o tom v tom článku je rovněž zmínka, že ač se neustále argumentuje úsporami, začaly se přemalovávat Regionovy do barev Pardubického kraje a kraje Vysočina. O tom jste také slyšel?
Ale to je nedorozumění, to je naopak naše iniciativa! My jsme se na tom s Českými dráhami dohodli. Zaprvé: Regionovy jezdí ještě v barvách z doby, kdy byly před patnácti lety v Pars Šumperk rekonstruovány z řady 810 na řadu 814 a ty barvy na nich již dožívají. A za druhé: v minulosti, jako Pardubický kraj, jsme zkoušeli dva pilotní projekty, které se osvědčily, a to princeznu Hereret na lince Česká Třebová – Moravská Třebová, a na lince Pardubice – Chrudim reklamu na loutky. Obojí byly polepy, které jsou rovněž dožilé. Tehdy (v roce 2010) se předpokládalo, že vydrží dva roky a máme rok 2018. Při vší úctě, ani ty žluté barvy neodpovídají korporátním barvám Českých drah. Když už došlo k liberalizaci, tak je podle mého soudu správné, že se vozidla jednotlivých dopravců barevně liší: Jančurův RegioJet je žlutý, Leo Express Novotného černý, a barvy Českých drah tmavě/světle modrobílé. Do tohoto konceptu ale regionovy nezapadají. Vzhledem k tomu, že Pardubický kraj je objednatelem, tak bychom si přáli, aby ta vozidla jezdila v našich barvách. Každopádně část nákladů, zhruba třetinu, nese Pardubický kraj; vyčlenili jsme na to částku 800 000 korun.
Ale rozhodně bych regionovy nespojoval s reformou opravárenství, protože, upřímně řečeno, pro mě, a kolegové z Českých drah to ode mě pravidelně na těch jednáních slyší, jsou to vozidla ze sedmdesátých a z počátku osmdesátých let, která prošla pouze modernizací.

Když si budou tento rozhovor číst lidé v pardubické opravně, kterých se to týká, mají ještě nějakou naději? Budete se o tento případ ještě zajímat?
Když jsme (Martin Netolický listuje poznámkami) 16. 3. 2018 s pány Urbanem a Kupcem probírali Českou Třebovou, byl jsem ubezpečen, že fakticky zůstanou stejné výkony a všechny dělnické profese. O pokles má jít pouze u THP pracovníků a má nastat jejich přesun. Využití areálu haly v majetku Českých drah v Pardubicích zmínili jako otevřenou otázku. V otázce opravárenství Českých drah jsem měl ještě jednu schůzku, čtrnáct dní předtím - 1. 3. 2018, jsem byl předsedou ZO OSŽ Zdenkem Jindrou požádán o návštěvu v DKV Česká Třebová, kde mě seznámili s chytanými organizačními změnami.
Z mého pohledu tato změna (zrušení opravny v Pardubicích) nepřinese Českým drahám nic zásadního. Rozumím poklesu opravárenských pracovišť, ale nechápu, proč k nim dochází na dobře dostupných koridorových tratích a hlavně v rámci uzlů, kde opravárenská výroba měla tradiční zázemí. Jako hejtman Pardubického kraje, který dojednává smlouvy s Českými dráhami na další desetileté období, jsem národního dopravce požádal, aby veškeré opravárenské výkony na vozidlech, která objednáváme, byly prováděny v Pardubickém kraji v rámci stávajících kapacit. Jednáme-li s dalším provozovatelem, a to konkrétně o trati 024/025, tak i tady zazněla jednoznačná podmínka, tedy že si přejeme, aby opravárenství zůstalo v Pardubickém kraji s využitím stávajících kapacit. Čili my se naopak snažíme o to, aby zaměstnanost v kraji zůstala, aby již nedocházelo k dalším změnám, které by byly nelogické a znamenaly by zdražení.

Kroky Českých drah jdou ale opačným směrem, České dráhy vám přímo pod okny jednu opravnu ruší. Takže tím naznačujete, že Českým drahám nesvěříte po roce 2019 všechny výkony, které mají nyní?
Všichni s kým jednáme, nám garantují, že výkony, které budeme nasmlouvávat, zůstanou v rámci v Pardubickém kraji.

Ale v tom článku se dočtete, že České dráhy převádějí opravy, respektive výkony pardubické opravny do Hradce Králové, tedy do jiného kraje?
Ale to je pro mě nová informace! Že je to takhle daleko, jsem nevěděl. Pochopitelně se mohu vedení Českých drah zeptat na situaci s pardubickým depem.

S Českými dráhami nyní vyjednáváte o smlouvě po roce 2019, můžete naznačit, v jaké fázi jste?
25. 9. 2018 probíhalo detailní jednání s paní Štěpánkovou a s panem ředitelem Ješetou, který je novým ředitelem obchodu osobní dopravy; za ROC tady byl můj jmenovec Tomáš Netolický, a probírali jsme finanční model. Dohodli jsme se, že České dráhy připraví nový model, pro variantu, kdy by provozovatelem na tratích 024/025 byl někdo jiný než České dráhy…

Proslýchá se, že o tyto tratě projevil zájem Leo Express…
Ano, ono by to paradoxně znamenalo, protože by Leo Express s nabídkou svých vozidel výrazně modernizoval vozový park oproti stávajícímu stavu, že bychom mohli část modernějších vozidel přesunout jinam a vyřadit asi tři staré motorové vozy řady 810. Zároveň bychom mohli jednu řadu 162/Sysel nasadit na koridor za lokomotivu řady 163 s dvěma vozy, které potřebují renovaci. Čili České dráhy nám mají s těmi upravenými předpoklady ještě předložit nabídku bez tratí 024/025, a nás zajímá, co to udělá s fixními náklady. Každopádně České dráhy nám zatím – z hlediska této tratě - nenabídly to, co Leo Express, nicméně mohu konstatovat, že zatímco Leo Express je schopen reagovat na požadavky objednatele ze dne na den, v případě ČD tak briskní reakce není.

Takže je skutečně reálné, že na tratích 024/025 bude od prosince 2019 jezdit Leo Express?
Nabídka Leo Expressu je pro nás zajímavá i vzhledem k provozování spoje Pardubice – Ústí nad Orlicí – Letohrad – Wroclav, a to jednou denně ve všední dny a dvakrát denně o víkendech, a to bez přestupů v Lichkově. Na těchto spojích by měly být nasazeny soupravy, jak je známe z koridoru. Osobně jsem se na to ptal majitele Leo Expressu a on mi sdělil, že v příštím roce, v prvním pololetí, a teď nevím, jestli to není obchodní tajemství, by měli obdržet tři nové soupravy (Flirt) a jedna z nich by mohla být nasazena právě na tuto trať. Na ostatních spojích by jezdily Linky, což z našeho pohledu není úplně špatné. Je to sice motorová trakce, ale opět bez přestupu v Lichkově. Leo Express zároveň k tomu nabízí spojení do rekreačních oblastí Kralicka včetně Dolní Moravy. Čili těch bonusů, které nám dopravce nabízí, je celá řada. Ale pořád je to otevřené, čekáme na upravený finanční model od Českých drah se zohledněním toho, co by se stalo, kdyby tratě 024/025 byly u soukromníka. Modely pak porovnáme, definitivní rozhodnutí by mělo padnout na zastupitelstvu Pardubického kraje v prosinci letošního roku, počátkem prosince by to mělo jít do Rady kraje, a České dráhy by finanční model měly předložit do 19. 11. 2018. Za sebe říkám, je dobré mít štiku v rybníce.

Michael Mareš
 

Právě přítomno: 205 hostů a žádný gestor