OBZOR ke stažení

„Musíme udělat všechno pro to, aby se železniční nákladní doprava stala lukrativním a vyhledávaným zaměstnavatelem. Aby se stala společností, kde se zaměstnanci budou cítit dobře ohodnocení a kam budou chodit s chutí do práce. Musíme bojovat za to, aby ZSSK CARGO bylo ze strany státu podporováno." To jsou věty pronesené Petrem Piknou, předsedou Podnikového výboru OZŽ při ZSSK CARGO, ve středu 10. 10. 2018 na společném jednání podnikových výborů OSŽ (ČD Cargo) a OZŽ (ZSSK CARGO) na hotelu Oddech.

Mimo jiné jste tehdy připomněl, že společnost ZSSK CARGO, jako státem nedotovaná firma, musí stále bojovat o své místo na trhu. Situace na Slovensku v oblasti železniční nákladní dopravy je tedy odlišná od té v České republice?
Ano, vaše ČD Cargo je úplně na jiném levelu než ZSSK CARGO. Naše struktura není zatím postavena tak, abychom měli páky to cestou Podnikového výboru OZŽ ZSSK CARGO změnit. Musíme skutečně bojovat a lobbovat za to, aby ZSSK CARGO bylo ze strany státu podporováno. Předseda OZŽ Mgr. František Zaparanik nás zastupuje v Asociaci odborových svazů dopravy, pošt a telekomunikací, v odvětvové tripartitě, i v HSR (Hospodářská a sociální rada), kde jako předseda OZŽ lobbuje za ŽSR, ZSSK a ZSSK CARGO. Předseda OZŽ je totiž partnerem generálního ředitele sekce železniční dopravy na ministerstvu dopravy a výstavby SR. František Zaparanik vlastně přes tyto tři instituce tlačí na stát, aby více podporoval železniční dopravce a dal jim slevu na dopravní cestě. Je nám líto, že zaměstnavatel nelobbuje za společnost vůči státu silnějším způsobem. Odbory na Slovensku de facto suplují úlohu státu, coby hlavního akcionáře a zaměstnavatele. Já z pozice předsedy Podnikového výboru OZŽ při ZSSK CARGO nemám v tomto směru takové kompetence jaké má předseda OZŽ Zaparanik.

Stát ale, tuším, deklaroval závazek a zájem, aby se přeprava zboží přesunula ze silnice na železnici…
…ale fakticky pro to nic nedělá. ŽSR z částky 272,5 milionů EUR poskytuje nákladním dopravcům 22,5 milionů EUR jako jakousi „slevu“ za přístup k železniční infrastruktuře, ale to samo o sobě nestačí. Navíc tato suma se měla v roce 2018 navýšit na 26,5 milionů EUR, což jsme pochopitelně uvítali, ale její následné snížení na 22,5 milionů EUR pokládáme za krok zpět.

Také jste na jednání podnikových výborů uvedl, že zatímco v České republice jsou jednotlivé vozové zásilky podporované státem, na Slovensku jsou zatím mimo politický zájem…
Ano. Budoucnost nákladní železniční dopravy vidím i ve finanční podpoře jednotlivých vozových zásilek, tak jako je tomu u vás i v okolních státech.

Když se mluvilo o nedostatku pracovních sil, povzdechl jste si: To jsou stejné problémy a stejná témata jako přes kopírák…
Na Slovensku je vůbec problém za stávajících platových podmínek sehnat lidi, respektive získat kvalifikovaného zaměstnance a eliminovat vliv třetích dopravců. Někteří, kteří pracují například jako elektromechanici, skutečně berou nástupní hrubý plat 618 EUR v 5. tarifní třídě, což je směšná částka. Částka 618 EUR v hrubém je výsměch v porovnání s elektromechaniky v ostatních firmách nebo u třetích dopravců, kde mají nástupní plat minimálně o 300 EUR vyšší. A tak tom je u většiny profesí v ZSSK CARGO. Takže za tyto peníze zaměstnavatel někoho nového těžko sežene, ale naštěstí se náš generální ředitel snaží najít řešení. Byť není ze železničního oboru, tak má zájem a snahu se do toho dostat.

Zmínil jste také rozdíly, například v souvislosti s kolektivním vyjednáváním a růstem platů. V této souvislosti jste uvedl, že jste jako odbory chtěli lidem přidat na mzdách, ale generální ředitel společnosti ZSSK CARGO řekl: nejdříve mi najděte peníze a já je pak dám lidem, to jste došli až tak daleko?
Ano, a za tím si stojím! Co si vyrobíme, to máme. Generální ředitel prohlásil, že víc než společnost vydělá, nemůže na platy dát. A nám skutečně řekl: ukažte mi, kde tato firma má sehnat peníze a já ty peníze lidem dám.

A ukázali jste?
Nemáme bohužel přístup k žádným konkrétním číslům s výjimkou veřejných (zveřejněných) faktur, z nichž lze vyčíst, kolik ZSSK CARGO investuje na zajištění provozu – například za nákup zboží a služeb. Tato částka činí zhruba 13 milionů EUR měsíčně. Takže jsme se rozhodli odvodit mzdový nárůst od této částky, což bylo jediné číslo, ke kterému jsme se dostali. Řekli jsme si: Hledejme tedy cesty, jak přidat každému zaměstnanci 80 EUR. A došli jsme k závěru, že pokud by se nám podařilo ušetřit sedm nebo osm procent z této částky, respektive kdyby management dokázal uspořit aspoň 8 % z této částky, což je cca 1 milion EUR, přineslo by nám to přibližně 80 EUR měsíčně na každého zaměstnance plus dvakrát do roka jednorázově 100 EUR na každého zaměstnance.
My jsme tím nechtěli poukázat na to, že zaměstnavatel někde plýtvá s finančními prostředky, ale že bychom takto dokázali uspořit finanční prostředky na nárůst mezd zaměstnanců. Osobně si myslím, že pro management tak velkého podniku, jakým ZSSK CARGO je, nemůže být problém těch cca 800 000 EUR měsíčně ušetřit, byť nám management stále argumentuje tím, že na přidání 10 EUR měsíčně na zaměstnance je ročně potřeba přibližně deset milionů EUR.

Mimochodem, kolik má ZSSK CARGO v současnosti zaměstnanců?
K 30. 6. 2018 to bylo 5553 zaměstnanců, aktuálně je toto číslo vyšší (5700), ale počet zaměstnanců v posledních letech neustále - v řádu desítek lidí ročně – klesá. V této souvislosti bych ještě rád zmínil stabilizační a náborový příspěvek. V minulém roce, po kolektivním vyjednávání, zavedl management pro určité nosné, nedostatkové profese stabilizační a náborový příspěvek. My jsme tento stabilizační a náborový příspěvek řešili už v minulém odměňovacím systému v roce 2016, měli jsme kompletně vypracovaný nový projekt odměňování, ale zaměstnavatel ho odmítl z důvodu, že je nedopracovaný. A nakonec naše nápady využil a z tohoto systému vytáhl námi navrhovaný stabilizační a náborový příspěvek. Nakonec to vypadalo, jako kdyby z toho projektu vybral pouze „cukríky“, které se mu hodily.

Blíží se doba kolektivního vyjednávání a prý hrozilo, že ani nezačne. Kvůli 13. a 14. platům měla jedna z jedenácti odborových centrál kolektivní vyjednávání blokovat, dokonce hrozilo oddálení kolektivního vyjednávání a jednání před rozhodcem…
Nakonec od toho návrhu ucukli. V tuto chvíli jsme jednotní, jedenáct odborových centrál vystupuje jako jedna odborová centrála a 24. 10. 2018 zahajujeme kolektivní vyjednávání. Doufám, že z toho vytěžíme maximum.

Zmíním ještě jednu myšlenku, která na jednání zazněla, a to, že letošní rok bude přelomový pro odměňování na železnici. To proto, aby práce na ní byla pro zaměstnance zajímavá a lukrativní, platí to i u vás?
Jednoznačně, u nás je to to samé. I pro nás to bude rok 2018 přelomovým, protože například ve státní správě vzrostou příští rok platy o deset procent, minimální mzda vzroste o 8 % na 530 EUR, čili to jsou důvody, proč by ten nárůst mezd i u ZSSK CARGO měl být citelný. A s tím půjdeme do kolektivního vyjednávání, abychom se vyrovnali ostatním státním podnikům. Letošní rok by měl být skutečně přelomovým v odměňování i u ZSSK CARGO, abychom získali nové zaměstnance a výší průměrné mzdy se vyrovnali státní správě.

Michael Mareš
 

Právě přítomno: 265 hostů a žádný gestor