„Především se musíme názorově sjednotit“, říká v obsáhlém rozhovoru pro 5. číslo Obzoru první předseda Odborového sdružení železničářů, Václav Vaněk. V úvodních odpovědích vysvětluje, co jej přivedlo na železnici i do odborů, a poté nastiňuje své priority, kterým se chce ve funkci předsedy věnovat. „Nejdůležitější je vytvořit nový systém. Odborové struktury se úplně rozpadly, neexistují oblastní a drážní výbory, v závodních výborech jsou ve velkém množství noví lidé, kteří s touto prací nemají nejmenší zkušenosti. Navíc je situace komplikovaná probíhající strukturální přestavbou na dráze,“ říká Václav Vaněk a vysvětluje, že na oblastních ředitelstvích leží neprojednané fondy kulturních a sociálních potřeb, prémiové řády a další dokumenty, které není s kým projednat, protože odborový partner zatím neexistuje. Na otázku, z čeho má předseda OSŽ největší obavy, Václav Vaněk odpovídá: „Obavy mám z toho, aby se odborové hnutí nerozbilo na různá dílčí hnutí, neztroskotalo na lokálních nebo národnostních otázkách a požadavcích.“
Na první straně téhož čísla najdeme návrh organizační struktury OSŽ, určený pro posouzení a rozhodnutí základních organizací OSŽ na železnici. Navrhuje se, aby na úrovni oblastních ředitelství ČSD byly ustaveny příslušné orgány složené z volených zástupců jednotlivých odvětví a aby v místech bývalých oblastních pracovišť odborového svazu (České Budějovice, Ústí nad Labem, Česká Třebová, Hradec Králové, Brno, Ostrava, Zvolen, Žilina a Košice) byla ustavena oblastní pracoviště pouze s placenými pracovníky (bez právní subjektivity) pro plnění funkce poradenských služeb základním organizacím.
Obzor dále informuje o druhé schůzi ústředí OSŽ, která proběhla 1. března. Předseda OSŽ Václav Vaněk na ní ocenil členy přípravného výboru OSŽ děkovným dopisem a poukazy na zahraniční rodinnou rekreaci. Ústředí se rovněž zabývalo zaměstnaneckým poměrem aparátu bývalého OS PŽLVD a rozhodlo, že celý aparát dostane v průběhu března upozornění, že do tří měsíců bude následovat výpověď z pracovního poměru. Během této doby bude rozhodnuto, kdo z aparátu zůstane a kdo odejde. Ústředí rovněž schválilo platy předsedy, obou místopředsedů a tajemníka OSŽ, navržené podle platných vyhlášek.
Na druhé straně čísla najdeme dvě fotografie, dokumentující výměnu cedulí nesoucích název nádraží Praha–střed za název Praha–Masarykovo nádraží. K přejmenování došlo k datu 7. března 1990 (140. výročí narození prvního prezidenta ČSR).
Na třetí straně najdeme mimo jiné zamyšlení nad reorganizací železničního opravárenství. Autor z ŽOS České Velenice navrhuje použít při reorganizaci železničního opravárenství rakouské zkušenosti. Jednotlivé závody ŽOS by podle jeho návrhu měly fungovat jako rozpočtové organizace v rámci ČSD a zároveň by měl vzniknout odbor železničního opravárenství, který by měl zajišťovat koordinaci a řízení opravárenské činnosti v ŽOS a lokomotivních a vozových depech.
Rubrice „Názory“ byla v čísle 5 věnována celá strana, což svědčí o rostoucím zájmu členů OSŽ o výměnu názorů na dění na železnici i v odborech.
Zdeňka Sládková