Obzor na prvnístránce informuje o výsledcích porady zástupců OSŽ a Federálního ministerstva dopravy, která se 28. dubna zabývala řešením požadavků schválených na aktivech železničářů v prvních měsících roku 1990.
Z prvních kladných výsledků je uvedeno rozhodnutí ministra práce a sociálních věcí o zvýšení výchozí základny pro mzdovou regulaci na ČSD o 330 milionů Kčs, dále o možnosti doplnění stávajícího seznamu zaměstnání zařazených do I. a II. důchodové kategorie zatím o 3 profese v železniční dopravě, a o návrhu nového mzdového systému pro pracovníky v železniční dopravě, který by měl být v červnu 1990 projednán ve vládě.
Obzor dále přináší informaci o jednání ústředí OSŽ ze dne 16. 5., které se zabývalo mimo jiné návrhem na založení cestovní kanceláře OSŽ, ale především návrhem zásad mzdového systému ČSD. „Podle navržených zásad se uvažuje s tím, že mzda bude obsahovat tři základní složky: tarifní mzdu, nárokové příplatky a výkonové příplatky. Počítá se se snížením počtu dosavadních tarifních tříd a s nárůstem tarifních mezd podle odpracovaných let," píše Obzor v samostatném článku na toto téma. V návrhu se dále počítá s posílením sociální jistoty železničářů např. při ztrátě smyslové způsobilosti a po odpracování určitých let i při organizačních změnách.
V článku věnovaném budoucnosti železničního zdravotnictví je kladen důraz na specifičnost tohoto oboru.„Železniční zdravotnictví musíme zachovat – to je základní východisko, na kterém se shodují jak železničáři, tak železniční zdravotníci, ministerstvo dopravy i Ústřední ředitelství ČSD," uvádí se v článku.
V čísle 9 je otištěn rovněž požadavek sekce středních odborných učilišť železničářů, aby řízení bylo bez mezičlánku oblastních ředitelství, či obsáhlý právní pohled na stávku z pera právníka OSŽ. Dále zde také najdeme zamyšlení na téma zdražení jízdného na železnici a jeho dopadů na využívání železnice v porovnání s autobusovou či osobní automobilovou dopravou. „Zvýšení cen jízdného ČSD si vyžádá pokles osobní přepravy po železnici. Náladní přeprava v poslední době také klesla. Snižuje se přepravní náročnost národního hospodářství. Na základě těchto skutečností lze předpokládat omezení provozu ČSD a tím následné snižování počtu pracovníků ČSD. V blízké budoucnosti ještě ztrátu pracovních příležitostí. Půjde to bez tvrdých zásahů, když k tomu ještě není vytvořeno sociální zázemí?" ptá se autor textu.
Zdeňka Sládková