Úvodním článkem tohoto čísla Obzoru je rozhovor s ředitelkou odboru Ústředního ředitelství ČSD k nové mzdové soustavě, jejíž návrh byl v té době zaslán do výkonných jednotek. „Téměř všude vyvolal zklamání a nespokojenost,“uvádí se v úvodu rozhovoru.
Železničáři totiž věřili, že nová mzdová soustava bude maximálně jednoduchá a jasná, což se nestalo. Další častou námitkou odborářů bylo, že nová mzdová soustava není příliš motivující a podhodnocuje provozní profese, projevilo se v ní totiž výraznější mzdové rozlišení mezi dělníky a technickohospodářskými pracovníky. I z tohoto důvodu ji odmítli mimo jiné zástupci ZO OSŽ z odvětví 13 (traťové hospodářství), jak se uvádí v dalším článku, zprávě z jednání této sekce OSŽ. K nové mzdové soustavě bylo vyhlášeno připomínkové řízení za účasti Odborového sdružení železničářů a Federace strojvůdců a její zavedení bylo předpokládáno od 1. 7. 1991 (pozn.: tento termín však nebyl dodržen; v létě 1991 byl dohodnut další: 1. 1. 1992; v listopadu 1991 bylo pro řadu pokračujících rozporů dohodnuto další posunutí termínu na 1. 4. 1992; přes mnohé nevyřízené připomínky odborů byla mzdová soustava od 1..4. 1992 z rozhodnutí ústředního ředitele zavedena; byla však označena za „prozatímní“ s tím, že se bude dále upravovat s přihlédnutím k připomínkám odborů).
Obzor dále informuje o další schůzi pracovní komise zabývající se tvorbou sociálního programu ČSD. „Zástupci Odborového sdružení železničářů přišli na jednání s požadavkem zapracovat do sociálního programu prvky definitivy pro železničáře a označili tento úkol za prioritní,“ uvádí se v článku. Obzor zároveň na straně 3 uveřejňuje studii Výzkumného ústavu železničářů, která by mohla sloužit jako podklad pro tvorbu sociálního programu ČSD.